Článek
Statisíce domácností i firem se od loňska potýkají s vysokými cenami elektřiny a plynu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek oznámili plány pomoci, která má zmírnit dopad zdražení na firmy a domácnosti.
„Ceny energií nás trápí a jsme ve velmi těžké situaci, kde se na jednu stranu potácíme na prahu pádivé inflace a na druhé straně vnímáme, že ceny energií jsou pro celou řadu rodin a podnikatelských subjektů složitou záležitostí,“ uvedl Síkela.
Proto vláda připravuje několik opatření, která by měla lidem s drahými energiemi pomoci. „Některá by měla pomoct adresně, některá okamžitě, jiná by zase měla z dlouhodobého hlediska přenastavit dohled nad energetickým trhem tak, aby se situace jako ta současná neopakovaly,“ říká ministr průmyslu.
Chceme zavést povinnost, aby obchodníci s energiemi nabízeli pouze takový objem energií, který budou mít krytý dostatkem financí.
Aby se mohlo předejít energetické krizi, která nastala na podzim roku 2021, připravuje ministerstvo průmyslu novelu energetického zákona, která má za cíl zajistit lepší fungování Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
„Za tou novelou je myšlenka, že nabídka nejnižší ceny, jak tomu bylo u Bohemia Energy, se pro zákazníka nesmí stát sázkou na nejvyšší riziko a že veškeré riziko nesmí nést zákazník za obchodníka,“ říká Síkela.
Změny se týkají i obchodní strategie dodavatelů a posílení pravomocí ERÚ. „Chceme zavést povinnost, aby obchodníci s energiemi nabízeli pouze takový objem energií, který budou mít krytý dostatkem financí. ERÚ by měl dostat povinnost na kontrolu tohoto pravidla a posuzovat finanční zdraví obchodníků. A obchodníci by měli mít povinnost prokazovat schopnost zabezpečovat své závazky,“ popisuje Síkela.
„Dále zvažujeme pravidlo, aby obchodník při ztrátě schopnosti dostát svým závazkům automaticky ztratil licenci na obchodování s energiemi,“ uvedl Síkela. Tím by se podle něj dalo zabránit situaci, ke které loni došlo u Bohemia Energy, která část nakoupených energií převedla pod dceřinou firmu Amper Market.
Vysoké ceny energií zasáhly především energeticky náročné podniky, kterým teď chce stát pomoct. „Proto ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou rozšíříme program Záruka. Ten pomůže v první řadě malým a středním podnikům, které jsou na změny vnějšího ekonomického prostředí, jako je současný nárůst cen energií, z daleka nejcitlivější,“ vysvětlil Síkela.
Program Záruka bude nově určen pro všechny firmy, u nichž náklady na energie představují 10 a více procent z celkových nákladů. „Půjde o úvěry ve výši jeden až 10 milionů korun. Stát se u nich zaručí až do 80 procent jistiny. Alokujeme na to jednu miliardu korun a předpokládáme, že takto dokážeme podpořit až 1 800 žadatelů,“ říká Síkela.
Ohledně této formy pomoci bude ministerstvo komunikovat s bankovním sektorem prostřednictvím Bankovní asociace a bude apelovat na to, aby úvěry byly poskytovány komerčním sektorem. „Bude na ně vystavena státní záruka, aby toto riziko bylo oceňováno jako riziko státu, nikoli jako riziko komerčního subjektu,“ vysvětluje ministr.
Vláda zvažuje i další opatření, konkrétně pro společnosti s energeticky náročným provozem například z oblasti ocelářství, kožedělného průmyslu, chemie a tak dále. „Jde o tzv. kompenzace nepřímých nákladů, což je kompenzace povolenek. Tam by se jednalo o 35 větších subjektů,“ upřesnil Síkela.
Další variantou, která je zatím pouze v pracovní fázi a vláda ji zvažuje, je speciální sociální tarif určený především chudším domácnostem, ale dosáhnout by na něj mohly i menší podniky.
„Jednou z variant, kterou zvažujeme, je vytvoření separátní entity, která bude zabezpečovat tzv. sociální tarif pro nejslabší zákazníky. Úvaha o zřízení státního obchodníka s elektřinou, která by vedla ke zřízení sociálního tarifu, samozřejmě může mít několik podob,“ říká Síkela.
„Buď stát vytvoří separátní entitu nebo obchodníka v rámci státní či polostátní entity, nebo stát vypíše tendr, na základě kterého bude tuto funkci zastávat nějaký již existující nestátní obchodník s energiemi,“ jmenuje Síkela a dodává, že tato možnost je zatím pouze v pracovní fázi.
Počet žadatelů narostl o 21 tisíc lidí. Předpokládáme, že v únoru a v březnu počet těchto žádostí poroste tak, jak budou přicházet vyúčtování,.
Pro domácnosti zatím platí stále pomoc formou příspěvků na bydlení, případně mimořádné okamžité pomoci. Jurečka uvedl, že od 28. ledna, kdy platí rozšíření limitů pro možnost žádat o příspěvky na bydlení, zájem o ně roste.
„Za těch zhruba dva a půl týdne vidíme, že tady nárůst je. Počet žadatelů narostl o 21 tisíc lidí. Předpokládáme, že v únoru a v březnu počet těchto žádostí poroste tak, jak budou přicházet vyúčtování,“ uvedl Jurečka.
Oba ministři také upozornili na to, že z více než 900 tisíc odběratelů stále zůstávají v režimu DPI asi čtyři procenta zákazníků, což odpovídá zhruba 35 tisícům.
„Záleží nám na tom, abychom nedošli do stavu, že budou odpojováni od elektřiny a plynu. Dohodli jsme se s DPI, že úřady práce v úzké spolupráci s nimi budou dělat konkrétní a cílené oslovení těch domácností, které ještě zůstávají u DPI a u kterých by v dubnu mohlo hrozit odpojení,“ říká Jurečka.
Produkt DPI platí pouze šest měsíců a bývalým klientům Bohemia Energy skončí 14. dubna. Pokud do té doby nepřejdou na standartní produkt u některého z dodavatelů, hrozí jim odpojení od dodávek, přestože po celou dobu platili zálohy.
