Článek
Kabinet připravil řešení, která mají ulevit podnikům od příliš vysokých účtů za energie. V důsledku růstu cen elektřiny a plynu hrozí nejen omezováním výroby, ale také jejím úplným zastavením.
„Firmy, to znamená velkoodběratelé elektřiny a plynu (s ročním odběrem nad 630 MWh, pozn. red.) budou moct čerpat už od 1. listopadu pomoc ve výši 30 miliard Kč v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších 30 miliard korun, které budou vycházet z evropského nařízení o krizových opatřeních ke snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli s Evropskou komisí,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Maximální částka, na kterou budou mít podniky nárok, bude dvojí. „U energeticky náročných firem to bude až do 200 milionů korun, u ostatních maximálně 45 milionů korun,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Firmy, kterých se nedotkne v pondělí schválené zastropování cen, budou moct čerpat pomoc až ve výši 80 procent spotřeby za posledních pět let. „Toto opatření budeme implementovat bezprostředně poté, co jej 30. září schválí rada Evropské unie,“ uvedl Fiala.
Návrh na podporu velkých firem kvůli vysokým cenám energií počítá s pomocí zhruba pro 8 000 podniků. O tuto podporu budou moct žádat firmy v zemědělství, lesnictví a zpracovatelském a těžebního průmyslu.
Firmy by o kompenzace mohly žádat od 1. listopadu 2022. Opatření pro velkoodběratele budou součástí balíčku pomoci pro firmy, malé podniky a živnostníky, poskytovatele veřejných služeb a maloodběratele.
Podpora se má podle kabinetu týkat firem, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí.
Síkela chce pomoc pro odvětví, která mají zvýšenou energetickou náročnost, jako je například zpracovatelský nebo těžební průmysl. V případě těžebního průmyslu chce podporovat firmy, které nemají vysoké zisky, týká se to například těžby kaolinu. Podpory by se měla dočkat také zemědělská výroba, například i chovatelé, kteří mají vysokou spotřebu energií. „Pokud oni prokážou výrazný nárůst nákladů oproti minulému období, my využijeme dočasného rámce, abychom jim tyto náklady kompenzovali,“ řekl Síkela.
Mimořádná daň
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání ministrů nepředložil návrh daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax. Důvodem je to, že se u této daně chystá evropské řešení, které je přísnější než to, jež připravuje česká vláda. „Jednání jsme odložili, abychom to nemuseli v řádu týdnů předělávat,“ uvedl Stanjura.
Evropský návrh počítá s odebráním nadbytečných zisků výrobcům energie z fosilních paliv. Evropská komise předpokládá, že členské státy vyberou 140 miliard euro, které přerozdělí mezi domácnosti a firmy.
Vláda ve středu také prodloužila snížení spotřební daně na naftu. Snížení spotřební daně zatím platilo do konce září, nyní potrvá až do konce příštího roku. „Tento návrh bychom chtěli v pátek projednat v pátek v Poslanecké sněmovně, v úterý v Senátu,“ uvedl ministr financí.
V pondělí vláda schválila maximální částku za elektřinu a plyn pro maloodběratele, tedy ty, kteří mají odběr menší než 630 MWh za rok. Na tuto formu podpory si sáhnou domácnosti, menší firmy a živnostníci. Cenu silové elektřiny kabinet stanovil na 6,05 Kč a cenu odebraného zemního plynu 3,025 Kč za kWh.
Vláda také poskytne přes 225 milionů korun uvolnila dnes hasičům, policistům a dalším subjektům na odměny a další náklady spojené s hašením požáru v Národním parku České Švýcarsko.
