Článek
Vlekoucí se jednání o mnohamiliardové investici německého koncernu Volkswagen v Česku skončila nezdarem. Česká vláda už nechce čekat, zda tu VW postaví továrnu na baterie, a tak soustředí pozornost na další potenciální partnery. Zájem o projekt má podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) hned pět dalších firem.
Rozhovory s nimi probíhaly paralelně s Volkswagenem, jak potvrdil SZ Byznys Jakub Kajzler, šéfporadce premiéra Petra Fialy (ODS). „Je tady ještě několik dalších zájemců o gigafactory, byť ne tak velkého rozsahu, ale podobně zajímavých. Veřejně o tom nechtějí zatím mluvit, dokud to nebude dojednáno.“
I na druhý pokus o projekt gigafactory v Česku Fialova vláda podle Kajzlera sází na provázanost investora s českým průmyslem: „Někteří zájemci nabízí přesah do vědy a výzkumu, na univerzity, na subdodavatele z Česka, což jsou podmínky, které vláda má. Aby to nebyla jenom ‚montovna‘, ale ať se to naváže na celý ekosystém,“ řekl Jakub Kajzler.
Lokalita v Líních u Plzně, o kterou měl mít zájem Volkswagen, je minimálně prozatím pasé. „Jedná se o jiných lokalitách. Mluvilo se o Prunéřově, tam by se Volkswagen nevešel, ale nějaká menší gigafactory by se tam vešla. Druhá varianta je průmyslová zóna někde v blízkosti Karviné,“ vypočítává Jakub Kajzler.
Jihokorejský impuls pro Moravskoslezsko
O Moravskoslezský kraj má údajně zájem jihokorejská společnost LG, která je podle informací Práva v pokročilém jednání s vládou. Sama LG ale nechce spekulace zatím komentovat. Ostatně jihokorejské automobilky působí v Nošovicích (Hyundai) a na sousedním Slovensku (KIA). Přípravu jednoho z největších brownfieldů v Česku pro možnou investici potvrdil pro SZ Byznys Jan Krkoška, hejtman Moravskoslezského kraje (ANO).
„Pracuje se na průmyslové zóně o více jak sto hektarech, která je ryze soukromého charakteru. Jsme v kontaktu se společnostmi Asental a Panattoni, které lokalitu připravují. Lokalita by před výstavbou ale ještě vyžadovala významnější úpravy terénu,“ uvedl Krkoška.
Že se jednání o využití areálu rozbíhají, potvrzuje i zástupce Panattoni. „Rozloha, strategická poloha a dopravní dostupnost území plánované zóny u bývalého dolu Barbora mají potenciál přivést na Karvinsko špičkový moderní průmysl. Průběžně jsme v kontaktu s investory i předními světovými firmami. Na konkrétní jména pro tuto oblast je ale ještě brzy. Čeká nás mnoho měsíců příprav, abychom mohli předložit jasný časový plán pro případné uživatele zóny,“ uvedl Matěj Hejma, který je v Panattoni zodpovědný za regionální rozvoj.
Areál, který momentálně přechází z vlastnictví Zdeňka Bakaly průmyslovému developerovi Panattoni, čeká revitalizace. Počítá se s využitím stávající vlečky a napojením na evropskou železniční síť. Železniční koridor je totiž vzdálen jen čtyři kilometry. Výhodou je i blízkost ostravského letiště nebo dálnice D1.
Výstavba nové bateriové továrny by podle hejtmanových slov do kraje přivedla nová pracovní místa. „Jsme v hornické krajině, která je po útlumu těžby. Měli bychom sem přivést další rozvoj a budu rád za investice, kterou budou vytvářet pracovní pozice pro místní obyvatele,“ dodává.
Výroba baterií na místě bývalé uhelné elektrárny
Další ze zvažovaných lokalit pro výstavbu gigafactory je pozemek bývalé elektrárny v Prunéřově, který aktuálně vlastní společnost ČEZ. „ČEZ nadále připravuje projekt výstavby součástí bateriového řetězce v místě bývalé uhelné elektrárny v Prunéřově. Gigafactories může v Česku vzniknout vzhledem k důležitosti zdejšího automobilového průmyslu více. S investory jednáme,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Pozemek je podle jeho slov aktuálně připraven k výstavbě, včetně například zasíťování. Podle Jana Schillera, hejtmana Ústeckého kraje (ANO), o přeměně území ČEZ usiluje už delší dobu. „Vloni jej skupina přihlásila jako strategický projekt do Fondu spravedlivé transformace, který má kraji pomoci k přechodu od těžby a těžkého průmyslu k modernějším možnostem,“ uvedl Schiller.
V dřívějším návrhu ČEZ uváděl, že gigafactory by v Prunéřově přinesla více než tři tisíce pracovních míst a celková kapacita továrny, zhruba 40GWh, by stačila na výrobu bateriových svazků pro přibližně půl milionu elektromobilů ročně.
„Možnou výstavbu gigafactory vnímám jako obrovskou příležitost pro transformaci našeho území. V kraji sice chceme průmysl zachovat, ale chceme, aby byl více zelený, a takový projekt by nám rozhodně pomohl,“ říká pro SZ Byznys hejtman Jan Schiller.
Velký přínos tohoto projektu vnímá ale také z pohledu zaměstnanosti. „Měli bychom lidem co nabídnout. Velmi často nám absolventi odcházejí z kraje, protože tady nevidí žádnou budoucnost. Pokud bychom jim nabídli gigafactory, přičemž by na ni bylo navázáno mnoho dalších dodavatelů a podniků, myslím si, že by kraj stoupl na atraktivitě,“ dodává.
Vláda udělala vše, říká poradce
Areál letiště v Líních u Plzně se po krachu projektu uvolní zpět pro armádu. „Vláda se rozhodla nečekat další dva roky a uvolnit tu lokalitu zpátky pro armádu, která přijde s koncepcí, jak ji využívat. Rozhodně ale ne na stíhačky F-35,“ upřesnil Kajzler.
Na přípravu areálu pro německého investora přitom kabinet věnoval značnou energii. „Jednání s Volkswagenem se rozjela docela intenzivněji zhruba před rokem. Za ten rok se podařilo vyřešit spoustu věcí. Vyjednat s obcemi změny územních plánů, vyřešit dopravní spojení, aby obce nebyly výrazně zatíženy, vyřešit elektřinu, vodu atd. Přišel prosinec, vláda si ‚odškrtla‘ všechny požadavky investora, aby se mohl rozhodnout. Investor všechno měl, ale přišel s tím, že momentálně není schopen rozhodnout a rozhodnutí odkládá,“ popisuje jednání poradce premiéra.
Ani po půl roce neměla automobilka jasno. Podle zdrojů ze Škody Auto i kvůli nepříliš optimistickým prodejům elektromobilů. Tři chystané továrny na baterie, pro které se VW rozhodl nedávno, poptávku s přehledem pokryjí. Jedna bude v Německu, druhá ve Španělsku a třetí v Kanadě.
Vláda investorovi z Německa nabízela vyrovnání terénu areálu, přípravu sítí dopravní infrastruktury: „Už tohle bylo za dost peněz. A potom ještě standardní pobídky, přímé dotace na výstavbu, nějaké slevy na dani, jako teď dostávají v jiných zemích. Ale museli by doložit, že by byli schopní totéž dostat jinde,“ vysvětlil Kajzler.
