Článek
Od čtvrtka do 17. května mohou podnikatelé z vybraných oborů, které v závěru loňského roku postihla vládní opatření proti koronaviru, žádat o náhrady z programu Ministerstva průmyslu a obchodu Covid-Nepokryté náklady.
Prostředky z programu mohou čerpat gastropodniky, provozovatelé ubytovacích služeb, prádelny, cestovní kanceláře a agentury, pořadatelé kulturních, sportovních a veletržních akcí. Vláda na pomoc vyčlenila dvě miliardy korun.
V listopadu a prosinci se na podnikání těchto byznysů podepsala pandemická omezení. Restauratéři a hoteliéři museli kontrolovat bezinfekčnost zákazníků. Stravovací zařízení měla také omezenou otevírací dobu a kapacitu.
Koncem listopadu se vrátila i zavíračka v deset hodin večer, což podnikům ubíralo zákazníky. Od 26. prosince s příchodem nové vlády už mohly mít restaurace otevřeno i po 22. hodině, ale byl omezen počet lidí u stolu. Podniky tak přicházely o zákazníky.
Během dvou měsíců přišel segment gastronomie zhruba o 50 procent tržeb oproti roku 2019. „Tento byznys přišel v listopadu a v prosinci dle mého odhadu o nějakých více než 10 miliard korun,“ říká Luboš Kastner, zástupce Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
V posledních dvou měsících roku 2021 se snižoval i cestovní ruch, což se podepsalo na obsazení ubytovacích zařízení. „Ubytovací služby přišly o 70 procent, tam byl propad tržeb opravdu velký,“ popisuje prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Podmínky programu Covid-Nepokryté náklady
- Pro restauratéry, hoteliéry, prádelny a cestovních kanceláře a agentury se čerpání podpory týká období od 1. listopadu do 31. prosince 2021.
- Stát postiženým podnikům nahradí 50 procent nepokrytých nákladů. Maximální výše podpory činí 1,5 milionu korun.
- Na pořadatele sportovních, kulturních, konferenčních, veletržních a dalších akcí včetně navazujících technických služeb se vtahuje období o 1. listopadu do 28. února. Ti mají nárok na podporu 70 procent nepokrytých nákladů. Maximální částka činí tři miliony korun.
- Podmínkou obou bodů programu je splnění propadu tržeb o minimálně 50 procent ve srovnání se stejným obdobím v předchozích letech.
- Pro organizátory akcí platí srovnání s listopadem až únorem roku 2020, nebo 2019. V případě restauratérů a dalších se srovnává období od listopadu do konce prosince 2019, případně 2018.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dříve uvedl, že cílem vlády bylo pomoci zejména těm nejpostiženějším podnikatelům. Vláda na to vyčlenila dvě miliardy korun.
„Pomoc vítám, myslím si, že prakticky opravdu pomůže těm, kteří se do programu kvalifikují,“ říká Kastner.
Aby na náhradu podnikatelé v oblasti gastronomie, hotelnictví a dalších služeb dosáhli, musí se vejít do poklesu tržeb za rozhodné období o 50 procent ve srovnání s rokem 2019.
„Nejtvrdší komentář, který bohužel nebyl akceptován ze strany ministerstva, je propad obratu o 50 procent. To je dost a když někomu propadl například jen o 40 procent, tak už na podporu nedosáhne,“ komentuje podmínky Kastner.
Do limitů programu by se nemusela vejít podstatná část žadatelů. „Podle našich odhadů si asi třetina podnikatelů na podporu nesáhne,“ předpokládá Stárek.
Podle Kastnera je však program nastavený poměrně dobře a maximální limit 1,5 milionu korun na podnik je dostačující. „Tyto podmínky jsou ale tvrdší než u předchozích programů, a jsou tak méně kompenzační, protože mají více restriktivních kritérií,“ popisuje Kastner.
Současná podoba programu je postavena selektivně – jiné parametry má restaurace, jiné kulturní akce. „Vidím trochu diskriminaci v tom, jaké jsou rozdíly. Pro ubytovací, stravovací a další služby je limit 1,5 milionu, pro pořadatele akcí je limit tři miliony korun,“ říká Stárek.
Nerovnoměrně je pomoc rozdělena i mezi služby, kde je podmínkou propadu obratu 50 procent, u pořadatelů akcí je to 70 procent. „Pokud byl někdo nařízeními omezen, tak byli omezeni všichni stejně a podmínky by měly být také stejné,“ dodává Stárek.
Podle něj také není spravedlivé, že může dostat stejnou částku velký hotel, malý penzion a hotelový řetězec, na nějž se pohlíží jako na jednu firmu. „Opakovaně jsme požadovali, aby se rozlišovalo mezi tím, o jak velký podnik jde. Malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a pak třeba velké podniky. Ale k tomu nedošlo,“ říká.
Asociace kritizují také to, že podpora přišla pozdě, konkrétně po třech měsících od skončení nejvíce omezujících opatření. „Už jsme ji chtěli od listopadu a teď je také otázka, jak rychle bude pomoc vyplácena,“ uvádí Stárek.
Předchozí vládní programy, které ještě připravoval kabinet Andreje Babiše (ANO), byly často kritizovány ze strany opozice i samotných podnikatelů.
Vláda by měla upřednostnit obor gastronomie před ostatními obory, které nebyly tak postižené covidem a trošku jim vrátit dech za ty dva roky, kdy pandemie tyto obory vyždímala.
„Během první vlny pandemie jsme nebyli kompenzováni skoro vůbec, pak jsme se s vládou nějak našli a programy, které byly nastaveny za podzim a zimu zachránily velké procento trhu. Programy byly velmi funkční a zásadní,“ myslí si Kastner.
V řádu týdnů by měl kabinet oznámit podmínky programu Covid-2022, který by měl být také obnoven. Vláda však dle ministra Síkely s návratem k dalším dotačním programům nepočítá. Připravuje však další podporu v oblastech digitalizace nebo kompenzaci nákladů za energie.
„Vláda by měla upřednostnit obor gastronomie před ostatními obory, které nebyly tak postižené covidem a trošku jim vrátit dech za ty dva roky, kdy pandemie tyto obory vyždímala,“ dodává Kastner.
