Článek
„Děláme velmi extrémní rozhodnutí, které může zlikvidovat celá zemědělská odvětví,“ varoval v úterý na tiskové konferenci šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha před odesláním Strategického plánu reformy českého zemědělství do Bruselu.
Také Agrární komora ČR se ostře vymezuje proti strategii, kterou po svém nástupu narychlo přepracovala vláda Petra Fialy (ODS) ve prospěch malých a středních farem. Plán počítá se zastropováním investičních dotací a takzvanou platbou na první hektary, kdy se 23 procent ze společné obálky vezme všem a přerozdělí na prvních 150 hektarů každé farmě.
Podle prezidenta Agrární komory nové postupy vytvoří systém na těžbu dotací, který nahraje spekulantům. Uvedl, že při inflaci kolem pěti procent se zemědělská půda stane novým bitcoinem. „Stačí koupit hektar půdy, prohlásit se za ekologického zemědělce a máte návratnost kolem 10 procent, možná i více za rok. Za pět let někdo půdu prodá za stejnou nebo vyšší cenu a mezitím bude pobírat pěkné peníze,“ řekl na tiskové konferenci.
Bojíme se, že to povede ke spekulativnímu dělení na 150hektarové farmy. Dopadne to však na podniky, které mají stovky nebo tisíce vlastníků, kteří je nebudou schopni rozdělit.
Do ekologického zemědělství musí Česká republika do roku 2030 nasměrovat 25 procent půdy, momentálně v režimu bio hospodaří zhruba polovina. Deset procent ročně bude muset ležet ladem. Pýcha tvrdí, že to znamená výpadek deseti procent příjmů z obilí, které se tím pádem nevypěstuje.
Redistributivní platba bude výhodná pro menší podniky. Naopak velké farmy dostanou zvýšenou platbu na poměrně malou část své půdy, ale na většinu budou pobírat nižší dotace. Zejména proti tomu se zástupci zmíněných zemědělských neziskovek vymezují.
„Bojíme se, že to povede ke spekulativnímu dělení na 150hektarové farmy. Dopadne to však na podniky, které mají stovky nebo tisíce vlastníků, kteří je nebudou schopni rozdělit,“ dodal Martin Pýcha.
Hlavní negativní dopad očekávají do živočišné výroby, která je často financována ze zisků ekonomických plodin, jako jsou řepka, pšenice či kukuřice. „Pokud reformu přijmeme, tak zemědělci, kteří dnes sanují ztráty v živočišné výrobě vytvářením zisku u rostlinné výroby, budou okamžitě ve ztrátě a budou muset zavírat chovy,“ varoval.
Vyjedeme do ulic, jsme zoufalí
Na protest proti tomu, že se s nimi nová vláda o parametrech nastavení nových finančních podpor nebaví, vyjedou zemědělci z Agrární komory a Zemědělského svazu ve čtvrtek 20. ledna po celé České republice na silnice. Podporu prý mají ve všech krajích, do dopravní špičky zasahovat nechtějí.
„Zítra bude po silnicích jezdit spousta zemědělské techniky, která bude nějak označená. Letáky, nápisy atd. Nechceme vás v žádném případě omezovat. Naším cílem není vás poškodit. Nebudeme vyjíždět ve špičce. Jsme zoufalí, protože vláda se s námi nebaví,“ vysvětlil Pýcha.
Podle Agrární komory ČR prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata a naopak vyhráli velcí vlastníci půdy.
„Je to další z řady manipulativních vyjádření od zlobbovaných agrárních bossů. Naopak dnes si velké nezastropované holdingy mohou dovolit nabízet obrovské nereálné sumy a skupují půdu a přeplácejí pachtovné. To je realita,“ reagoval předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Podle místopředsedy ASZ Jana Štefla k přeplácení pachtovného pomáhají i vysoké dotace bioplynových stanic. Zhruba 65 procent zemědělců buď přímo hospodaří na své půdě anebo ji pronajímá firmám, které sami vlastní.
Soukromí zemědělci reformu naopak považují za příležitost změnit po třiceti letech strukturu českého zemědělství, v němž jsou podmínky nakloněny ve prospěch velkých hráčů. Agrární komora a Zemědělský svaz namítají, že sedláci jsou zvýhodněni už dnes.
Aktualizace: v textu jsme opravili chybně uvedený den konání protestu, správně je čtvrtek 20. ledna, nikoliv středa 20. ledna. Za chybu se omlouváme
