Článek
Legislativní rada vlády ve čtvrtek projednala návrh novely Zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Pokud projde schvalovacími procedurami a bude přijata zákonodárci, bude mít zásadní dopad na soukromé podílníky ČEZ.
Cílem novely Zákona o přeměnách obchodních společností a družstev je sice hlavně implementace evropské směrnice o přeshraničních fúzích, zároveň ale – pokud návrh projde – oslabí postavení minoritních akcionářů ČEZ. Ti nebudou mít šanci ovlivnit rozdělení a další osud největší české energetické skupiny.
Zatímco dnes musí s rozdělením společnosti souhlasit alespoň 90 procent všech akcionářů, po přijetí novely by k rozdělení ČEZ se zánikem účasti menšinových akcionářů mělo stačit pouze 85 procent hlasů přítomných na valné hromadě.
Nové pravidlo se má týkat pouze akciových společností s většinovou majetkovou účastí státu, která je subjektem kritické infrastruktury státu podle krizového zákona. V praxi jde však fakticky jen o ČEZ. Vládní politici už několik měsíců přiznávají, že nad největší domácí energetikou chtějí pro stát zajistit větší kontrolu.
Měl by stát zvednout svou 70% účast v ČEZ na 100 procent?
Vládní legislativci ovšem s návrhem nesouhlasí. „Legislativní rada vlády návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev dnes projednala. Primárně jde o transpozici evropské směrnice. Zmíněné ustanovení s touto transpozicí nesouvisí, ale součástí novely zákona je. Zatímco k transpozici evropské směrnice Legislativní rada neměla žádné vážnější výhrady a vládě ji doporučila k přijetí, u zmíněné pasáže výhrady měla a vládě přijetí této pasáže nedoporučila,“ informovala SZ Byznys mluvčí ministra pro legislativu Jana Taušová.
Vláda hledá model
Podle informací z Ministerstva financí, které v ČEZ vykonává akcionářská práva, zatím není ve vládní pětikoalici rozhodnuto o tom, jak ČEZ rozdělit a případně jakou část z něj dostat plně pod státní kontrolu. „Ministerstvo financí se zabývá různými variantami dalšího směřování ČEZ. Rozhodnuto není, jasno o dalším postupu by mělo být zhruba do poloviny tohoto roku,“ sdělil minulý týden na dotaz SZ Byznys tiskový odbor úřadu.
Pod plnou státní kontrolu mohou s největší pravděpodobností přejít elektrárny, snáz by se pak z nich vykupovala elektřina za nižší než tržní ceny například prostřednictvím chystaného státního obchodníka.
Dále je jasným adeptem plného zestátnění dceřiná společnost, která chystá stavbu nového reaktoru v Dukovanech. Pak je tu obchod nebo distribuce. Při variantě plného zestátnění elektráren budou muset politici rozhodnout, zda jich část nenechat na trhu – například obnovitelné zdroje.
Stát má v ČEZ 70procentní majoritu. „S novým pravidlem by stát rozdělení ČEZ snadno prosadil, na valných hromadách před covidovou pandemií běžně bývalo přítomno kolem 80 procent akcionářů, od covidu je účast nižší,“ říká minoritní podílník ČEZ Michal Šnobr. Stát tak na schůzi akcionářů snadno dosáhne potřebné 85procentní většiny.
O návrhu dnes informoval na svém facebooku právník Petr Bezouška, který je členem Legislativní rady vlády. Na sociální síti také později stručně vysvětlil důvody, proč Legislativní rada návrh odmítla: „Účelovost. Možná neústavnost a konflikt s evropským právem.“
Materiál byl od konce listopadu dostupný na státním informačním portálu VeKLEP, kde zatím nevzbudil žádnou pozornost.
Podle Šnobra jde ze strany státu o neférový postup. „O nutnosti zestátnit přinejmenším část ČEZ nikdo nepochybuje. Má-li se u nás stavět nový jaderný zdroj, nemůže to probíhat jinak než v režii státu – tak jako se to dnes dělá všude v Evropě,“ říká Šnobr. Stejně jako dalším minoritářům mu ale vadí, že vláda chce minoritáře připravit o jejich podíl snazší cestou, než jak to umožňuje dosavadní legislativa.
„Takto si vláda otvírá cestu k tomu, aby znárodnila jakoukoliv společnost, u které to bude chtít v budoucnu zopakovat,“ řekl Michal Šnobr.
„Hranice pro souhlas s rozdělením společnosti, který musí vyslovit 90 procent akcionářů, platí v celé Evropě. Vláda tu opět – jako v případě windfall tax – chce jít vlastní cestou, která minoritáře poškozuje,“ prohlásil. A připomněl, že také francouzská vláda zestátňuje svou klíčovou energetiku EdF, minoritářům ale nabídla při výkupu jejich podílů vysokou prémii.
Aktualizace: Do původního článku jsme po skončení jednání Legislativní rady vlády doplnili její stanovisko a dále zdůvodnění, které na Facebooku zveřejnil právník Petr Bezouška.
