Článek
Vláda ve čtvrtek zveřejnila paragrafované znění návrhu zákona, které umetá státu cestu k ovládnutí nejdůležitější energetické firmy v zemi. Část odborné veřejnosti včetně minoritních akcionářů považuje návrh za účelový, jehož jediným cílem je ovládnout ČEZ.
Pokud bude navrhovaný zákon umožňující snazší rozdělení společnosti přijat a podepíše ho prezident, bude stát moci energetický podnik jakkoli nerovnoměrně rozdělit.
Česká vláda se snaží postupně ovládnout společnost ČEZ, aniž by minoritním akcionářům nabízela varianty řešení či částky za jejich akcie. Novela zákona o přeměnách obchodních společností obsahuje pasáž, která má státu usnadnit převzetí skupiny ČEZ za podmínek, které v Evropě nemají obdoby.
Premiér Petr Fiala (ODS) však taková tvrzení odvrací. Již dříve uvedl, že vládou schválený návrh zákona je pouze obecnou úpravou a není zacílen konkrétně na ČEZ. Podle Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je primárním cílem navrženého zákona zapracovat směrnici Evropského parlamentu a rady.
„Je to obecná úprava, která vlastně srovnává tu situaci u nás se situací ve zbytku Evropy,“ vysvětloval premiér změny v zákoně.
Evropská anomálie
To ovšem není pravdivé tvrzení, jak zdůrazňuje bývalý člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška, podle kterého je vládou schválený návrh ještě horší než ten původní, na který upozorňoval v lednu.
„Nemyslím si, že by premiér s ministrem financí záměrně lhali, protože si pravděpodobně sami nedohledávali, jaká legislativa je jinde v Evropě. Vycházejí z podkladů, které jim někdo připravil, a ten někdo tomu pravděpodobně nerozumí, špatně čte, nebo nevím. Každopádně v Evropě takové podmínky nemají obdoby,“ uvedl Bezouška pro SZ Byznys s tím, že návrh zákona jasně cílí právě na nejhodnotnější podnik pražské burzy.
Uvádí zároveň příklady několika zemí s potřebnou většinou při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným podílem.
„V Německu a Itálii je potřeba jednomyslný souhlas akcionářů. V případě Rakouska a Švýcarska se vyžaduje souhlas 90 procent všech akcionářů.“ V případě Česka by však nová legislativa umožnila souhlas 75 procent akcionářů. Navíc nikoliv všech akcionářů, ale pouze přítomných na valné hromadě, což hraje do karet právě státu, jenž v podniku drží 70 procent akcií.
Bezouška dále připomíná, že některé státy dokonce rozdělení s nerovnoměrným výměnným podílem ani neumožňují, protože by se tím obcházela pravidla takzvaného „squeeze-outu“. To je proces, kdy většinový akcionář - v tomto případě stát - vynucuje, aby menšinoví akcionáři prodali své podíly.
Cílem vlády je podle dřívějších vyjádření politiků posílení energetické nezávislosti Česka, otevření si možnosti zasáhnout více do cenové politiky při výrobě elektřiny. V neposlední řadě jde o výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, která by měla být při plném vlastnictví státu jednodušší.
