Článek
Česko si ještě za Babišovy vlády schválilo zákaz klecových chovů od roku 2027. Stalo se jednou z menšiny zemí, které s ohledem na zlepšení životních podmínek slepic s klecemi skončí. Stejný přístup zvolilo Německo, ale už od roku 2025, případně Rakousko.
Do roku 2012 musely mít slepice v konvenčních klecových chovech prostor 650 centimetrů čtverečních, to je přibližně plocha papíru A4. Obohacené klece, které je povinně nahradily, jim zajistily prostor 750 centimetrů, tedy o decimetr čtvereční víc. Teď je možné, že Evropská unie v pravidlech ještě přitvrdí.
Naznačuje to rozsáhlá zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který doporučil nejen plošně klecové chovy zakázat, ale také celou řadu dalších opatření, jak zajistit zvířatům větší komfort.
Že se schyluje k celoevropskému zákazu klecí, považují drůbežáři v podstatě za jisté. „Myslím si, že klece určitě zakážou,“ říká předsedkyně České drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Obchodníci v tuzemsku se v minulých letech předháněli ve slibech, kdy sami klecová vejce přestanou prodávat, na maloobchod to tedy bude mít mizivý dopad.
Nicméně v případě zákazu klecí jen českou legislativou by nebyl problém klecová vejce dál dovážet a zpracovávat pro potravinářské účely. S unijním zákazem by však skončil přísun nejlevnějších „trojkových vajec“, ať už například pro výrobu cukrovinek, melanží a jiných produktů, kde dnes kritizuje používání „klecovek“ ze zahraničních velkochovů jen málokdo.
Mnohem víc než zákaz klecových chovů však některé tuzemské i zahraniční velkochovy děsí sada návrhů úřadu EFSA, k níž se bude přihlížet při podzimním hlasování Evropské komise o revizi pravidel pro welfare v chovech.
Víc místa pro nosnice i brojlery
Chovatelé by měli snížit agresivitu samců vůči samicím, například snížením podílu samců v hejnech pod 1:10. „U brojlerů úřad doporučuje, aby byla zajištěna maximální hustota osazení na 11 kg na metr čtvereční, a aby byla rychlost růstu brojlerů omezena na 50 g za den,“ zmiňuje Dlouhá.
Ochránci zvířat uvádějí, že zatímco brojleři se v přirozených podmínkách dožívají šesti let, v intenzivních velkochovech jsou vyšlechtěni tak, aby rostli rychleji a běžně se porážejí před šestým týdnem života.
Podle několika zemědělských organizací z EU včetně Asociace zpracovatelů drůbeže (AVEC) a Copa a Cogeca jde o nejvíce šokující doporučení. Varují před nutností vysokých investic do rozšiřování chovů. V současnosti je totiž maximální limit u brojlerů 39 kilogramů na metr čtvereční. Znamenalo by to pokles zhruba z 19 kusů na šest kusů na metr čtvereční.
EFSA zároveň zmínil doporučení, aby na jednom metru čtverečním žily maximálně čtyři nosnice, čímž by se předešlo rizikům ztráty peří a slepice by mohly například mávat křídly. Nyní počet na metr vychází na 13 nosnic.
„Pokud je to pravda, vejce i drůbeží maso budou enormně drahé,“ naráží Zdeněk Mlázovský ze společnosti ProAgro Nymburk na to, že by bylo nutné rozšířit chovy, což znamená jednorázové investice a zvýšené provozní náklady například na vytápění větších prostorů.
Konec deformace zobáků
Doporučením, které kvitují ochránci zvířat, je mimo jiné postupné ukončení praxe upalování zobáků nosnic.
„Jsme rádi, že úřad EFSA potvrdil, že zavírání hospodářských zvířat do klecí je pro jejich životní pohodu škodlivé a že je třeba předcházet mrzačení zvířat, snížit intenzitu chovu kuřat na maso a používat pomalu rostoucí plemena,“ reagovala Olga Kikou, vedoucí organizace Compassion in World Farming.
„Špičky zobáku se upravují kvůli vzájemnému klování slepic, aby na sobě nekanibalizovaly. Děje se to zejména ve volných chovech. Slepice jsou všežravci a jakmile si jednou klovnou a cítí krev, může se to nepříjemně rozjet,“ vysvětluje Mlázovský, proč se opatření používá.
EFSA navrhuje, aby se problémy řešily jinak než takzvanou kauterizací. Například chovem plemen s plochými zobáky, případně pomocí použití tvrdých abrazivních povrchových materiálů, které obrušují zobáky, když ptáci žerou.
Slepičí zimní zahrady
Větší prostor pro zvířata by chovatelé podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin měli zajistit také budováním krytých přístřešků, jakýchsi zimních zahrad.
„Kumulace slepic během dne v době největší aktivity ptáků by se snížila a měli by na výběr mezi různými teplotami, světelnými podmínkami a kvalitou podkladu,“ stojí ve zprávě. Venkovní kryté verandy jsou běžné například v Nizozemsku, zatímco v Česku se vyskytují výjimečně.
Podle některých evropských zemědělských organizací by doporučení EFSA vedla k zániku malých a středních podniků ve venkovských oblastech, ke ztrátě konkurenceschopnosti a k posílení dovozu ze třetích zemí.
