Většina firem se chystá přidávat na mzdách. Často nemají z čeho

České firmy stojí před nelehkým úkolem – skloubit snižující se příjmy i marže s rostoucími mzdovými nároky svých zaměstnanců. A zatímco některé IT firmy, farmaceutické firmy nebo společnosti z oblasti automobilového vývoje chtějí přidávat plošně ještě letos a znova i v příštím roce, v jiných – především ve službách nebo logistice – už to se zvyšováním mezd vidí pesimisticky.

Na 84 % firem bude navíc zvyšovat mzdy, aniž by dokázaly pokrýt tyto náklady z vyšších tržeb. Ve svém průzkumu mezi 191 českými společnostmi to zjistila poradenská společnost RSM.

Do konce letošního roku plánuje přidávat ještě zhruba 39 % oslovených společností. Nejčastěji zvýší mzdy o pět až deset procent, každá desátá pak zvýší mzdy o 2 až 5 procent. Najdou se i společnosti, pro které není problém zvýšit mzdy o více než deset procent.

Přes deset procent na mzdách plánuje přidat každá devátá firma ze sta, a to především ty, které podnikají v automotive vývoji (především technologických systémů nebo elektromobility a subdodávek pro ně), průmyslu, který má zajištěné dodávky energií i materiálů, nebo luxusním retailu. Částečně pak také z oblasti poradenství a consultingu nebo marketingu a reklamy.

Zbylých 61 procent společností zmiňuje, že pro letošek se zvyšováním mezd skončilo v jakékoli podobě. Shodují se na tom především zástupci firem podnikajících v automotive (kromě vývoje) průmyslu, dopravě nebo logistice a službách obecně – tedy společnosti, pro které je nyní klíčové stabilizovat svůj byznys s ohledem na růst cen energií, snížení odbytu v některých odvětvích i přerušení dodavatelských řetězců.

„Je překvapivé, že ještě v posledním čtvrtletí 2022 téměř 40 procent firem přidává svým zaměstnancům a nečeká na začátek příštího roku. Předpokládáme, že je to důsledek podzimní valorizace platů státních zaměstnanců, která ‚změnila pravidla‘ ještě v průběhu tohoto období,“ zmiňuje Monika Marečková, řídící partnerka RSM pro Česko a Slovensko.

Podle průzkumu více než polovina společností, které plánují zvýšit mzdy ještě v letošním roce, tak učiní na základě individuální dohody s jednotlivými zaměstnanci. Překvapivě vysoký je ale i počet firem, které ještě letos plánují plošnou valorizaci. Těch je 38 procent ze všech oslovených společností a některé z nich dokonce deklarují, že budou mzdy zvyšovat velice nadprůměrně – tedy v hladinách nad 5 i 10 procent. Desetina z těch, které budou přidávat, tak učiní formou zvýšení mezd konkrétním týmům.

„Pravda je taková, že samotní majitelé by byli ve zvyšování nákladů na zaměstnance zdrženlivější. Firmy by raději šly cestou optimalizace benefitů a pomalejšího růstu mezd. Z trhu však víme o vyjednávání s odbory, které chtějí následovat plošné desetiprocentní zvýšení mezd státním zaměstnancům. To pak na trhu působí jako domino efekt,“ zmiňuje Monika Marečková.

V některých firmách se v letošním roce dostaly ke slovu spíše benefity, kterými se podniky snažily řešit neřešitelný problém střetu inflace a snahy ušetřit.

„Čím dál více firem se na nás obrací a chtějí řešení na míru, aby mohly podpořit své zaměstnance v době rekordního zdražování. Největší poptávka je po navýšení příspěvku na stravování a po volnočasových benefitech. Navýšení částky na volnočasové benefity je totiž pro obě strany z daňového hlediska výhodnější než navýšení mzdy,“ uvedla Tereza Knířová, tisková mluvčí Sodexo Benefity.

Výrazně posílila svůj benefitní systém v letošním roce například automobilka Škoda Auto, která valorizovala příspěvky na rekreace nebo rekondice.

„Podařilo se do značné míry zmírnit dopady inflace na kmenové i agenturní zaměstnance společnosti, například navýšením mzdové dohody na jaře tohoto roku, navýšením zaručeného či variabilního bonusu, protiinflační jednorázovou platbou 10 000 korun, zvýšením příplatků za noční nebo odpracovanou plusovou flexikontovou směnu a v neposlední řadě také navýšením příspěvku na penzijní připojištění,“ uvedla Martina Špittová, tisková mluvčí Škody Auto.

Ohledně dalšího zvyšování mezd v následujícím roce panuje zatím poměrně velký optimismus. Jako kompenzaci za „slabé měsíce“ chtějí nadprůměrně přidávat i firmy z ohrožených odvětví. I zde se však najdou společnosti, které deklarují, že mzdový růst byly nuceny zamrazit. Čtrnáct procent firem tedy v příštím roce další zvyšování mezd neplánuje, a to ani individuálně. Celá polovina z této skupiny navíc naváže na zamražení mezd z tohoto roku. Jejich zaměstnanci se tedy bez výhledu na vyšší plat musí obejít i více než 15 měsíců.

Zbylých 54 procent firem však s přidáváním svým zaměstnanců počítá.

„Trend pro příští rok je jasný a na zvyšování se chystá většina firem. Vypadá to, že psychologická hranice, přes kterou se nechtějí firmy dostat, je 10 procent zvýšení mezd. Připomeňme si, že inflace je aktuálně 15 procent,“ zmiňuje Monika Marečková.

V praxi to ale podle jejích slov může znamenat i to, že zvýšení mezd bude podmíněné propouštěním. „Ostatně už dnes je redukce týmů veřejným tajemstvím většiny firem, které jsou už krizí zasažené,“ dodává.

V kontextu aktuální výše inflace budou alespoň symbolicky přidávat na mzdách také zaměstnavatelé z oblasti průmyslu a dopravy. „Podle našeho šetření mezi podniky, které pravidelně děláme s ČNB, se zaměstnavatelé budou snažit zvednout mzdy průměrně o 5 procent, aby alespoň částečně pomohli zmírnit dopady inflace na své zaměstnance,“ uvedla pro SZ Byznys Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Některé firmy si podle jejích slov, budou moci dovolit více, ale o výrazné plošné zvyšování mezd nepůjde. „Pro ty nejpostiženější firmy a jejich zaměstnance je také důležité dořešení kurzarbeitu, díky němuž by mohly přečkat krátkodobou napjatou situaci bez nutnosti propouštění,“ dodala.

Dorovnávat mzdy s ohledem na inflaci se ale nedařilo ani letos a vloni, ukazují data Českého statistického úřadu.

„V loňském roce jsme mohli v oblasti mezd sledovat výrazné výkyvy. Po těžkém covidovém období došlo k narovnávání mezd, zejména v druhém čtvrtletí. Už ke konci loňského roku ale tempo růstu zpomalilo a mzdy rostly jen zhruba o 4 procenta. Inflace ale už v tu dobu byla šestiprocentní, což znamená, že reálně většině lidí mzdy poklesly. Za jejich příjem, který z práce získávali, si mohli koupit méně věcí,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu ze společnosti LMC.

Stejná situace se opakovala také v letošním roce, kdy v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly mzdy o 7,2 procenta. Míra inflace už byla v té době na úrovni téměř jedenácti procent. Reálně tak zaměstnancům mzdy poklesly o 3,6 procenta.

Možné ohrožení zaměstnanců v některých společnostech podporuje další zjištění průzkumu. Firmy růst nákladů na své lidi nebudou umět pokrýt z rostoucích tržeb. Pomocí zvýšení cen to dokáže pouze 16 procent z oslovených společností. 60 procent firem očekává, že tyto náklady pokryjí například vyššími tržbami alespoň částečně. Nicméně celých 24 procent firem ví, že to nedokáže. Pokud přidají svým zaměstnancům, bude to tedy s největší pravděpodobností na úkor vlastního zisku – pokud nenajdou úspory v nákladech jinde.

Stejně jako v letošním roce, také v příštím se chystá zvyšovat mzdy Kvido Štěpánek, majitel společnosti Isolit Bravo. I on bude přidávat svým zaměstnancům na úkor zisku jeho firmy.

„V letošním roce jsme zatím zvýšili mzdy meziročně o 12,5 procenta. Pokud se podíváme na aktuální výši inflace a zdražování nákladů na živobytí, nechceme, aby se naši lidé měli hůř. Zároveň si je potřebujeme také udržet. A mzdy budeme zvyšovat také v příštím roce, už nyní přitom víme, že tyto mzdové náklady půjdou na úkor našeho zisku, který se nám meziročně výrazně zhoršil,“ uvedl Kvido Štěpánek.

Firma ještě nemá uzavřené období, ale už nyní podnikatel předpokládá, že jde až o polovinu zisku, který unikl na zvýšených cenách energií, materiálů a mezd.

„Nedělám si na příští rok žádné iluze o tom, že zisky doženeme, další zvýšení mezd tak půjde opět na úkor našeho zisku,“ dodal podnikatel.

Podle Marečkové z RSM je zjištění, že celých 84 procent oslovených společností nemá jasný finanční plán na pokrytí rostoucích mzdových nákladů, alarmující. „V praxi to bude znamenat jediné – firmy zasáhnou do svých finančních polštářů v nejméně vhodný čas,“ říká řídící partnerka RSM.

Bezmála čtvrtina z nich pak podle jejích slov růst platů pokryje ze 100 procent zisky bez nárůstu tržeb. „Zvýší svou zranitelnost vůči vnějším vlivům a ve výsledku tak ohrozí i své zaměstnance, kterým se zvýšením mezd snaží vyjít vstříc,“ dodává.

V mnohých případech se pak firma podle jejích slov dostane do situace, kdy už nepůjde situaci napravit jen částečným propouštěním, ale bude muset sáhnout k plošnému řešení.