Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zhruba před týdnem spustil devětatřicetiletý čínský podnikatel Liang Wen-feng jazykový model DeepSeek, který okamžitě začal šlapat na paty světovým lídrům ve vývoji umělé inteligence (AI). Jeho nečekanému průlomu však před třemi lety předcházel hořký neúspěch jeho hedgeového fondu High-Flyer Asset Management.
Wen-feng začal při studiu obchodovat na čínském akciovém trhu v krizovém roce 2008. O dva roky později získal na prestižní čínské univerzitě vysokoškolský titul z informačních a komunikačních technologií. Pochopil sílu technologií, a tak v roce 2015 založil hedgeový fond se zaměřením na AI inovace, ve kterém velkou roli nehráli analytici, ale matematické modely, píše agentura Reuters. Tento typ fondu se od běžného liší menší regulací a větší investiční flexibilitou. Na druhou stranu je méně dostupný kvůli vysokým nákladům na založení.
Díky svému inovativnímu přístupu k umělé inteligenci se fond rozrostl na jeden z největších na domácím akciovém trhu. Maximální hodnota fondu dosáhla 13,8 miliardy dolarů (330 miliard korun). Zmíněné modely, které Wen-feng využíval a které mu pomáhaly k vysokému zhodnocení investic, ovšem začaly selhávat. Kolem roku 2021 se celková hodnota fondu propadla o více než třetinu.
Už tehdy ale podnikatel pracoval na jazykovém modelu, který před pár dny otřásl akciemi amerických technologických gigantů. Například akcie firmy Nvidia, specializující se na výrobu mikročipů potřebných pro výpočetní výkon, se po nástupu DeepSeeku propadly o neuvěřitelných 589 miliard dolarů (zhruba 14 bilionů korun), což činí 17 % její celkové hodnoty, a jedná se o největší jednodenní pokles tržní hodnoty na amerických burzách vůbec. Důvodem byla zpráva, že zatímco naučit oblíbený ChatGPT odpovídat na dotazy uživatelů a automatizovat procesy stálo sto milionů dolarů, čínské konkurenci údajně stačilo zhruba pět milionů dolarů.
„Nejlepší talenty samozřejmě přitahuje možnost řešit ty největší světové problémy,“ nechal se slyšet podnikatel, který do své firmy nyní láká především doktorandy z nejlepších čínských univerzit. Média někdy Wen-fenga srovnávají se Samem Altmanem, zakladatele OpenAI, která provozuje právě jazykový model ChatGPT. Wen-feng však na rozdíl od Altmana zůstává v ústraní a veřejně nebo v médiích vystupuje jen zřídka.
Z několika málo rozhovorů a veřejných výstupů je ale zřejmé, že zastává názor, že vyšší investice nemusí nutně vést k lepší inovaci. Čínské firmy podle něj dlouho pouze následovaly zahraniční lídry místo toho, aby samy inovovaly. „Problémem není nedostatek talentu, ale sebevědomí a schopnost jej využít k efektivní inovaci,“ prohlásil.
Jeho počínání vzbudilo mezi odbornou veřejností obdiv. Pokud jsou zprávy o nízkých investicích do jeho systému pravdivé, dosáhl funkčního modelu pouze s omezeným přístupem k pokročilým čipům a nižším rozpočtem. I tak jeho DeepSeek drží krok se špičkami v oboru, jako je Grok od Elona Muska či Gemini od Google.
Světové trhy nyní trápí otázka, zda vývoj umělé inteligence opravdu potřebuje tu nejlepší a nejdražší techniku. A uživatelé sociálních sítí upozorňují na to, že DeepSeek odpovídá podle čínských pravidel, takže odmítá popsat masakr na náměstí Nebeského klidu z roku 1989 či odpovídat na detaily ohledně Taiwanu. Přesto se podle serveru iRozhlas stal o víkendu nejstahovanější bezplatnou aplikací ve Spojených státech.
