Očekávání studentů, za kolik peněz začnou pracovat, nikdy nebyla vyšší

Přátelské prostředí, dobrý tým, jistota a stabilita zaměstnání a také rovnováha mezi prací a volným časem spolu se společensky odpovědným zaměřením firmy – to je pět hlavních faktorů, podle nichž si studenti vysokých škol volili letos svého „zaměstnavatele snů“.

Dělají to pravidelně už od roku 2012 v rámci ankety TOP Zaměstnavatelé. Letos se jich do průzkumu pracovního trhu, který má SZ Byznys přednostně k dispozici, zapojilo přes 11 700.

„V rámci letošního ročníku je pro mě osobně překvapením rychlé zotavení z předchozích náročných let ovlivněných pandemií covid-19 a situací na Ukrajině s tím, že očekávání českých vysokoškoláků a trendy v jejich vnímání pracovního trhu jsou na úrovni před rokem 2020,“ říká Jakub Hořický, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé.

Klasické studentské sebevědomí, které stojí mimo jiné na lepších jazykových znalostech, se v platových požadavcích stále odráží, ale i na nejmladší účastníky pracovního trhu podle Hořického všechny prožité a stále trvající globální otřesy ve světě zapůsobily tak, že si mnohem více váží jistoty – a také ji požadují.

Průzkum tak ukázal například to, že si letos přeje do zaměstnaneckého poměru nastoupit po studiu takřka o deset procent více studentů než před rokem. Více než dvě třetiny studentů také upřednostní raději stálý a za všech okolností garantovaný plat než plat odvislý od vlastního nasazení a výkonu. Před rokem bylo takových studentů necelých 60 procent.

Menší ochota riskovat se projevuje i v přístupu k práci. O polovinu například meziročně stouplo jejich přání držet se při práci známých a předem daných postupů a naopak zájem o tvůrčí přístup se v duálním pojetí hodnot recipročně snížil.

„Právě pro relativně nedávnou zkušenost náročných let, která postavila hodně jejich známých nebo i příbuzných do složitějších životních situací, jim práce ve velké firmě s dobrou pověstí, jistotou a stabilitou na trhu dává přeci jen prostor pro to, aby lépe plánovali i svůj work-life balance, který je pro ně velmi důležitý,“ vysvětluje Hořický.

Zajímavé podle něj je, že po loňském opatrném roce vyrostla mzdová očekávání absolventů-vysokoškoláků na historicky nejvyšší příčky od začátků studie. Většina budoucích absolventů by si představovala nástupní hrubou mzdu v rozmezí 25 000 až 42 500 korun měsíčně – celých 72,9 procenta.

„Trh je po mladých lidech s novými znalostmi, orientací v moderním světě a technologiích hladový, a tak jim dává prostor říkat si nejen o nefinanční benefity a přístup k práci, jako například dva až tři dny home office, ale i říkat si o zajímavější nástupní mzdu,“ vysvětluje ředitel pracovní studie.

Podle něj dokonce současná očekávání studentů nejsou přestřelená a setkávají se dobře s realitou, protože se lidí na pracovním trhu stále nedostává, a to zejména v IT, technických a technologických oborech.

Výše nástupní mzdy se také umístila na 9. místě v TOP 10 letošních nejdůležitějších požadovaných hodnot, které má správný zaměstnavatel mít. Studenti je vybírají z téměř 50 různých faktorů shrnutých ve čtyřech hlavních oblastech (odměňování a možnosti růstu ve firmě, pověst a image zaměstnavatele, pracovní náplň, lidé a kultura ve firmě). Loni se tento faktor objevil v hodnocení vůbec poprvé od začátku zkoumání a letos postoupil na důležitosti ještě o jednu příčku výše.

A kdo tedy podle představ studentů naplnil nejlépe jejich představy ideálního zaměstnavatele v rámci 16 různých oborů?

Například za automobilový a strojírenský průmysl to byla Škoda Auto, za obchod a e-commerce Ikea, za pohostinství McDonald’s, za poradenství, audit a daně Deloitte Česká republika a za obor informačních technologií společnost Seznam. O vítězích v těchto hlavních kategoriích rozhodli vysokoškoláci vždy v rámci svého oboru studia bez ohledu na studijní výsledky a studijní zaměření.

V oboru speciálních kategorií zaměřených na právní, technické, ekonomické a lékařsko-farmaceutické směry vzdělání zvítězila za právní oblast advokátní kancelář Havel & Partners, za technické obory Skupina ČEZ, za ekonomická zaměření Česká spořitelna a v oborech zacílených na lékařství a farmacii zvítězila Fakultní nemocnice v Motole.

Absolutním vítězem se pak stala Skupina ČEZ, které dalo hlas absolutně nejvíce vysokoškoláků bez ohledu na obor studia a studijní zaměření. Energetický gigant přitom obhajuje tento post pravidelně. Díky čemu?

„Jako klíčový vidíme dlouhodobě osobní kontakt se studenty. Ačkoliv naplno využíváme možností on-line světa a moderních technologií včetně virtuální reality, velký zájem je stále o naše akce a stáže pro studenty,“ vysvětluje Josef Lejček, personální ředitel Skupiny ČEZ.

Zájemce podle něj bere společnost přímo do provozů, kde mají možnost hovořit se špičkovými odborníky a seznámit se s unikátními technologiemi. Nabídku se navíc firma snaží neustále rozšiřovat.

„Loni jsme poprvé uskutečnili Trading Camp, na kterém zájemci pronikli do tajů obchodování na burzách, letos chystáme jako top novinku SMR camp zaměřený na malé modulární reaktory. Navíc energetika je v posledních měsících tématem číslo jedna nejen v České republice ale na celoevropské úrovni. A kde jinde se jí věnovat než u největšího českého hráče?“ odpovídá otázkou Lejček.

Největším skokanem, tedy společností, která si meziročně nejvíc v žebříčku polepšila, je Letiště Praha. Podle šéfa pracovní studie je to proto, že po opadnutí pandemie narostl zájem o cestování a pak díky tomu, že společnost sama intenzivně komunikuje a snaží se nabírat mladé lidi do mnoha pro ně zajímavých pozic.

A co by šéf projektu doporučil studentům, kde mají hledat nejlepšího zaměstnavatele a naopak firmám, kde hledat pro ně nejlepší uchazeče mezi studenty?

„Doporučení pro obě skupiny je stejné – podívat se na aktuální TOP 10 charakteristik atraktivních zaměstnavatelů a vycházet z toho, co téměř 12 tisíc vysokoškoláků tvrdí, že je zajímá na budoucím zaměstnavateli, aby splňoval,“ říká Hořický.

Mladí pak mohou podle něj pracovní nabídky s těmito charakteristikami porovnávat a firmy na druhou stranu mohou tyto charakteristiky vzít.