Velké e-shopové srovnání: Co kupují Evropané a na co si zase potrpí Češi?

Elektronické obchody loni „díky“ covidu ještě zesílily svůj rozmach. Přejít na síť totiž byli ve velkém donuceni i senioři, kteří se přitom větším virtuálním nákupům do té doby spíše vyhýbali.

„Za každým desátým online nákupem stojí senioři, kteří se v posledních dvou letech stali zcela novou zákaznickou skupinou. U evropské populace ve věku 55+ se nejoblíbenějšími kategoriemi pro nakupování v loňském roce staly knihy a móda. V České republice naopak převládá obliba potřeb pro volný čas,“ říká Miloš Malaník, generální ředitel přepravní společnosti DPD, která zkoumala chování zákazníků v průzkumu E-shopper Barometr, kterého se zúčastnilo přes 23 tisíc respondentů z vybraných zemí, přičemž z Česka jich bylo 1200 lidí.

Móda je na prvním místě v nákupech i u „průměrných Evropanů“ zastoupených 19 zeměmi EU, včetně Česka, ale také Velkou Británií, Švýcarskem a Ruskem. Ale například knihy si už Češi kupují v e-shopech méně. Zatímco celkově si je tak nakupovalo 46 % respondentů, v Česku jen 38 %.

Naopak důvěru kupovat si po síti léky má téměř polovina obyvatel Česka, zatímco v Evropě si je dá do košíku necelá třetina lidí. Výrazný je také rozdíl v nákupu „cédéček“ či „dévédéček“. Zatímco v Česku si je na internetu kupuje zhruba desetina lidí, v Evropě to je více jak dvakrát tolik. Zda to je tím, že si Češi hudbu častěji stahují, však výzkum odpověď nedává.

Zajímavé je také rozdíl v tom, co si kupují evropští muži a ženy a čemu dávají přednost čeští muži a ženy. Většina Češek neváhá na síti nakupovat léky a potřeby pro volný čas (shodně 56 %), kdežto Evropanky jsou v těchto nákupech zdrženlivější, léky jich na dálku kupuje necelá třetina a potřeby pro volný čas necelých 40 procent. Naopak knihy si na internetu koupí zhruba čtyři Češky z 10, kdežto v Evropě to je více jak každá druhá žena.

Také čeští muži si kupují léky častěji než evropští, vedle toho jsou zvyklejší si po webu objednávat také sportovní vybavení a věci do auta.

V nákupních zvycích se Češi od Evropanů liší hlavně v potřebě mít možnost platit takový nákup kartou. Zatímco v Česku je tato možnost důležitá pro každého čtvrtého kupujícího, v Evropě to vyžaduje necelých 15 procent obyvatel. Velké jsou i rozdíly při platbě v hotovosti. V Česku to je důležité pro 13 procent lidí, v Evropě jen pro každého dvacátého.

Velký rozdíl v chování je z průzkumu vidět i v ochotě se registrovat. Pro každého pátého Čecha je důležité, aby si mohli nakoupit rychle i bez registrace, kdežto v Evropě je takto netrpělivý jen každý desátý občan.

Naopak Češi jsou zase ochotnější platit za dopravu. Zatímco doprava zdarma je v Česku důležitá pro necelou třetinu lidí, v Evropě ji vyžadují čtyři lidé z deseti.

Nechuť k nakupování snižují u Evropanů, včetně Čechů podobné věci. Na prvním místě to jsou nepříznivé názory dalších kupujících na sociálních sítích, na druhém zpoplatněná doprava a na třetím dlouhá doba doručení. Největší rozdíl v nátuře obou referenčních skupin je u omezení možností placení. Jen jedna možnost, jak za zboží zaplatit, rozmrzí každého čtvrtého Čecha, v Evropě to není ani každý pátý. Čechům také více vadí neznalost konkrétního dopravce nebo složitá navigace na stránkách.

Větší jsou pak rozdíly mezi oběma porovnávanými skupinami ve způsobech placení. U Čechů jasně dominuje platba kartou Visa či Mastercard, kterou rádi využívají aspoň někdy dvě třetiny Čechů. Pro Evropany je to však důležité jen pro necelou polovinu z nich. Obrovský rozdíl je u placení bankovním převodem. Z Čechů využívá tradiční způsob placení takřka polovina, v Evropě to není ani každý pátý kupující.

Důležitá je také pro Čechy možnost platit na dobírku, tedy až po převzetí zboží. V Česku to využívá více jak každý třetí člověk, v Evropě jen každý desátý. Naopak platba přes digitální peněženku se v Česku zatím tolik nerozšířila – využívá jí jen 30 procent lidí, kdežto v Evropě takřka každý druhý.

Odlišnost lze u obou skupin pozorovat i u obliby konkrétních sociálních sítí, kde si své zkušenosti z nákupů sdělují, nebo míst doručení. Zatímco Facebook a YouTube využívá více Čechu než Evropanů, Evropané zase častěji chodí na Instagram, Twitter, TikTok, LinkedIn či Snapchat.

Větší rozdíly jsou patrně v místě doručení. Pro obě skupiny je sice nejčastějším místem domov, v Česku se však významně rozvinulo doručování do takzvaných Parcelshopů, čili jiných domluvených výdejních míst. V Česku tuto možnost využívá už každý druhý člověk, kdežto v Evropě jen zhruba každý pátý.

Češi jsou také stále hodně zvyklí na doručování poštou, kde ji stále využívají čtyři lidé z deseti, kdežto v Evropě jen zhruba každý desátý. „Ač se pošta často kritizuje, na vesnici patří k mým nejoblíbenějším dopravcům, protože se s pošťačkou vždy jednoduše dohodnu, kdy mi má balík dovézt. V Praze to však neplatí, tam i když jsem doma, tak mi stejně ve schránce přistane lístek,“ vysvětluje možnou oblibu České pošty v regionech Eva S., která bydlí střídavě na dvou místech.

V historii nakupování na e-shopech Češi lehce zaostávají za průměrnými Evropany. Zatímco více jak 10 let už nakupuje zhruba každý čtvrtý Čech, v Evropě má takovou zkušenost více než každý třetí. Naopak více jak polovina Čechů již někdy uskutečnila nákup na zahraničním e-shopu, a to především z důvodu výhodnějších cenových nabídek, v Evropě to vyzkoušela méně jak polovina obyvatel.

Z porovnání obou skupin je také patrné, že v Česku si e-shopy musejí dávat větší pozor na svou dobrou pověst než ve zbytku Evropy. Zatímco v Česku se o svůj názor na nákup podělí na stránkách prodejce 43 procent lidí, v Evropě to je o pět procentních bodů méně. Více se Češi také svěřují se svými zkušenosti kamarádům a známým. Naopak jen pětina Čechů možnost zpětné vazby nikdy nevyužije, kdežto v Evropě ji vynechá každý třetí člověk.

Celkově loni Češi na českých e-shopech utratili 223 miliard korun, což bylo o 14 procent více než o rok dříve. V Evropě pak podle dopravce DPD utratili lidé na internetových nákupech 15,5 procenta všech nákupů. Letos jsou však elektroničtí obchodníci v odhadování budoucích tržeb opatrnější. Tržby některých e-shopů po válce na Ukrajině klesly a ačkoliv za celý rok možná budou vyšší než loni, rozhodně neporostou dvojciferným tempem jako v předchozích letech.

„Společensko-politický vývoj má na e-commerce samozřejmě také vliv. Je logické, že jako rodina budete primárně řešit například nárůst cen energií a paliv na úkor nakupování různých módních doplňků, dárků a obecně zbytných věcí. To má na elektronické obchodování vliv, může to měnit spotřební koš a mění to samozřejmě i dynamiku e-commerce,“ podotýká šéf DPD Miloš Malaník.

Podle údajů digitální agentury Growww Digital, která spolupracuje s e-shopy na trzích střední a východní Evropy, byl růst online obchodování za první kvartál letošního roku nejnižší za posledních devět čtvrtletí. Důvodem je podle ní jednak válka na Ukrajině, ale i rostoucí inflace, která zesiluje nejistotu.

„Vývoj závisí na eskalaci či deeskalaci konfliktu. S jeho ukončením do druhé poloviny roku, očekáváme oživení elektronického obchodování, zvýšený zájem zákazníků nakupovat online a zrychlení dynamiky investic do reklamy. Pokud bude válka trvat delší dobu, odvětví bude stagnovat a ceny pro spotřebitele se budou dále zvyšovat,“ doplňuje László Szabó, spoluzakladatel a ředitel digitální agentury.