Článek
Letošní Velikonoční pondělí bylo v Česku historicky prvním dnem, kdy musel správce tuzemské elektrizační soustavy ČEPS ve velkém dálkově vypínat solární elektrárny. Podobných situací však bude přibývat.
A mohou nás stát peníze, i když je při nich elektřina extrémně levná.
V pondělí byl svátek a konečně se oteplilo. Spotřeba elektřiny byla nízká, zároveň bylo slunečno, takže se solární elektrárny rozjely naplno. V elektrizační soustavě tak hrozil přebytek výkonu.
„Lidé byli o velikonočním pondělí v přírodě anebo na hotelích a spotřeba v jejich odběrných místech byla významně nižší. Ukazuje se na praktickém příkladě, jak důležitá je práce s predikcí spotřeby na straně dodavatelů elektřiny,“ říká marketingový šéf obchodní firmy Centropol Jiří Matoušek.
Hrozící přebytek elektřiny znamená rizikovou situaci, protože v systému musí být výroba a spotřeba elektřiny trvale v rovnováze. Při výkyvech vždy zasahuje státní společnost ČEPS. Když je nedostatek elektřiny k pokrytí spotřeby, ČEPS aktivuje stojící záložní zdroje a nakupuje od nich elektřinu určenou k regulaci. Když naopak výroba převyšuje poptávku, odpojuje správce sítě elektrárny, které lze rychle odstřihnout – tedy solární a větrné instalace.
V takových situacích se z elektřiny stává fakticky odpad, za jehož „spálení“ nebo uložení se platí zlatem. Díky nízké spotřebě a vysokému výkonu solárních elektráren spadla v pondělí mezi osmou a dvacátou hodinou cena elektřiny na tzv. vnitrodenním trhu, který monitoruje státní firma OTE, pod nulu. Mezi 13. a 17. hodinou se průměrné ceny obchodování podle OTE pohybovaly pod 100 eury za megawatthodinu.
Výrobci zatím beze ztrát
Samotní výrobci obnovitelné elektřiny na tom netratí. Nové instalace jsou většinou malé, takže se jich odstávka nedotkla. A majitelé velkých solárních parků budovaných v době solárního boomu kolem roku 2010 prodávají svou produkci za pevně sjednané ceny a stále čerpají i provozní podporu.
„Stávající solární elektrárny mají buď výkupní tarif, tzn. dostávají fixní cenu od státu za vyrobenou MWh dle cenového rozhodnutí ERÚ, anebo prodávají část elektřiny obchodníkovi s elektřinou a dostávají k tomu od státu tzv „Zelený bonus“. Jen málokdo z provozovatelů FVE z let 2008-2010 prodává elektřinu na spotu a proto nehrozí, že by ceny pro ně šly do mínusu,“ říká Krčmář.
Přebytečnou energii nebylo kam ukládat a nebylo ji ani možné vyvézt do zahraničí, protože svátek a počasí příznivé pro obnovitelné zdroje panovaly i v okolních zemích, které řešily stejný problém. A tak ČEPS sáhl k odpojování elektráren s instalovaným výkonem převyšujícím 100 kW.
Dotklo se to například skupiny ČEZ: „Na pokyn dispečinku ČEPS došlo v pondělí vzhledem k extrémnímu přebytku elektřiny v síti asi na dvě hodiny k odstavení většiny našich fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 112 MW, které po zadání pokynu dispečinku ČEPS přerušily dodávku do sítě. Situace nastala v tomto rozsahu vůbec poprvé za dobu provozu našich solárních parků,“ potvrdila mluvčí ČEZ Barbora Peterová.
Podle mluvčí ČEPS Hany Klímové byly v celé zemi dočasně odpojeny elektrárny o celkovém výkonu zhruba 400 megawattů, což je více než šestina celkové solární kapacity v Česku.
„Omezovací plán byl konkrétně aktivován na fotovoltaické výrobny na území ČEZ Distribuce, a. s., a EG.D, a. s.,“ upřesnila Klímová.
„O aktivaci omezovacího plánu rozhodla ČEPS po vyčerpání běžně dostupných provozních opatření k řízení elektrizační soustavy. Vzhledem k tomu, že v okolních státech byla situace velmi podobná, nebylo možno využít ani čerpání výpomoci od okolních provozovatelů přenosových soustav, což je jedna z dalších možností před omezováním výroby. Přebytkové byly všechny země mimo Dánska, Portugalska a Slovinska,“ uvedla dále mluvčí ČEPS.
„ČEPS nyní opatření vyhodnocuje a v souladu s nařízením Evropské komise předloží Energetickému regulačnímu úřadu zprávu o implementaci tohoto opatření,“ dodala.
Nárok na bolestné?
Při nuceném odpojení, pokud k němu dojde mimo vyhlášený stav nouze nebo při předcházení stavu nouze, by provozovatelé odstřižených solárů měli mít nárok na kompenzaci, což je ošetřeno ve smlouvách mezi distributory a majiteli zdrojů. Zda budou elektrárny za Velikonoční pondělí čerpat kompenzace a v jaké výši, odmítá ČEPS zatím sdělit.
Odpověď odmítla i mluvčí skupiny ČEZ, do níž patří jak část odpojených solární parků, tak distribuční firma ČEZ Distribuce, Barbora Peterová. „Situaci v současné chvíli vyhodnocujeme, tedy na jakékoliv další závěry je příliš brzy,“ říká.
Podle Jiřího Matouška je ale kompenzace vysoce pravděpodobná. „Náklady pak půjdou z velké části za dodavateli v podobě ceny za odchylku a zbytek zaplatí, byť zprostředkovaně, spotřebitelé v regulovaných platbách či daních,“ říká.
Obchodníci dodávající elektřinu konečným spotřebitelům jsou totiž povinni hlásit dopředu (tzv. nominovat) svůj očekávaný odběr. Pokud se netrefí a ve skutečnosti odebírají více či méně než činila jejich nominace, za vznikající odchylku musí platit.
„Pokud dodavatel nominoval v uvedených hodinách vyšší spotřebu než byla ta skutečná, bude hradit velmi vysoké náklady na odchylku. Dodavatelé, kteří umějí dobře pracovat se spotřebou, tak budou v budoucnu ve velké cenové výhodě. Dodavatelé, kteří dodávají elektřinu do malého počtu odběrných míst (méně než cca 50 tis OM) domácností budou naopak v nevýhodě díky složitější možnosti predikce,“ říká Matoušek.
Pokud se odstřižení elektráren bude kompenzovat, půjdou náklady na vrub všech spotřebitelů - nejen těch, kteří díky solárním instalacím mají po část roku elektřinu pro vlastní potřebu zadarmo.
Obchodníci čekají, že budou hradit čím dál větší podíl na nákladech na regulaci v ceně odchylky. „Je to vlastně dodatečný náklad za nepřesnou predikci spotřeby zákaznického kmene,“ říká Matoušek. Náklady obchodníci logicky promítají do cen svých dodavatelských produktů pro zákazníky.
Vzniká-li nerovnováha v síti kvůli nečekanému výkyvu výroby, jdou náklady na tzv. služby výkonové rovnováhy nikoliv za obchodníky, ale nese je společnost ČEPS. A pak se promítají do regulovaných poplatků, které mají spotřebitelé na svých fakturách za elektřinu. Loni sice vláda tyto poplatky kvůli energetické krizi zmrazila, společnosti ČEPS ale stát dokrývá případné ztráty. Nejde-li tedy konečný účet za služby výkonové rovnováhy spotřebiteli, zaplatí ho nakonec spotřebitel stejně, jen jako daňový poplatník.
Případů, kdy bude provozovatel soustavy nucen odstřihávat zelené elektrárny kvůli přebytku výkonu, bude přibývat. Loni se u nás zvedla solární kapacita z 2200 MW na 2469 MW. Obnovitelný boom je však teprve na začátku. Zatímco dosavadní přírůstek tvoří hlavně malé střešní instalace, ke stavbě se chystá řada velkých solárních i několik větrných parků.
Distribuční společnosti evidují žádosti na připojení zhruba 20 tisíc megawattů obnovitelných zdrojů, většinu jich schvalují. „Podle čísel, která máme od distributorů, je zamítnutých žádostí jen kolem pěti procent,“ řekl pro SZ Byznys nedávno náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti).
Ne všichni žadatelé o připojení solárního parku své projekty nakonec zrealizují – někteří nezískají financování, dodavatele či stavební povolení. Většina projektů se však uskuteční. Dny, kdy bude přebytek zelené elektřiny, budou tak stále častější.
„Ukázalo se, co jsme říkali dlouho. Česko není na obnovitelný boom připravené, protože zcela chybí akumulační kapacity,“ komentuje situaci pro SZ Byznys výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Problém české přenosové soustavy podle něj není ani tak v její nedostatečné kapacitě, jako spíš ve způsobu alokace volných kapacit a transparentnosti informací o volných kapacitách distribuční soustavy. „Do jisté míry bude nutné změnit systém, jak se dnes kapacita alokuje, například komplementární (doplňkové) zdroje jako fotovoltaika, vítr a biomasa by se neměly nutně počítat zvlášť, protože je možné jejich výkon řídit. Obecně ale je možné, že bude do budoucna častěji nutné odpojovat zdroje, protože velké fotovoltaiky dnes fungují bez akumulace, stejně jako většina firemních střešních solárních elektráren,“ dodává Krčmář.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili oficiální potvrzení pondělní odstávky ze strany společnosti ČEPS, které formou tiskové zprávy poskytla mluvčí Hana Klímová. A také dodatečně získané komentáře Jiřího Matouška a Jana Krčmáře.
