Válka o slunečníky pod orlojem. Restaurace bojují s Prahou o vzhled zahrádek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spor, jenž se táhne téměř celé volební období, vedou podnikatelé o výpovědi, které město dalo některým provozovatelům zahrádek v historicky nejcennějších lokalitách hlavního města, zejména v oblasti Královské cesty.

Výpovědi napadli restauratéři u soudu a obrátili se také na kontrolní výbor zastupitelstva, kvůli „nejasnostem, které rušení a úpravy restauračních předzahrádek provázejí“, píší v podnětu, jehož text mají Seznam Zprávy k dispozici.

Restauratéři se bouří zejména proti způsobu, jakým magistrát v minulosti i nyní postupuje. „Není jasné, kdo a jak rozhodl o tom, které zahrádky mohou být a které ne,“ říká Petr Bauer, majitel tří zahrádek na Staroměstském náměstí, na Malém náměstí a v Karlově ulici a zároveň mluvčí skupiny nespokojených podnikatelů. Ti, aby měli silnější vliv, postupují společně a založili Asociaci zaměstnanců a podnikatelů pohostinství POHO, nyní s 50 členy.

Zastupitelé z kontrolního výboru se zahrádkami začali zabývat letos v květnu. „Zatím se k žádnému výsledku nedošlo, ale shodli jsme se, že proběhnou místní šetření s provozovateli zahrádek, aby se jasně řeklo, kde jsou problematické body. Věřím, že na dalším zasedání výboru dostaneme bližší informace od spolku POHO a náměstků Hlaváčka a Scheinherra,“ řekla pro SZ Byznys Alexandra Udženija (ODS), předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva.

Vedení Prahy od nástupu do funkcí argumentuje, že se snaží kultivovat veřejný prostor a omezit vizuální smog, což znamená mimo jiné omezení tzv. pivních kol, falešných veteránských aut a neestetických projevů komerce. V případě restauračních předzahrádek pak to, aby nezabíraly významnou část chodníku, neměly markýzu nebo výraznou podestu.

Zdroj: kultivovana.praha.eu

Co říká Praha teď a zda radní vyrazí přímo do ulic na kontrolu sporných zahrádek, není jasné. SZ Byznys požádal o aktuální vyjádření, to ale zatím z magistrátu nedorazilo.

Například na Malém náměstí v těsné blízkosti Staroměstské radnice jednotlivé restaurace zabírají velkou část prostranství a kašna s renesanční mříží, známá z bedekrů coby nejstarší dochovaná z roku 1560, není téměř vidět.

„Po dvou letech covidu bychom spíš čekali, že nás město podpoří,“ říká Petr Bauer k platnému manuálu o podobě pouličních restaurací. „Zatím to ale vypadá, že z nás dělají symbol ‚zlých devadesátek‘ a nejsme pro ně partneři k jednání.“

Jedním z dalších podnikatelů, jenž výpověď dostal, je David Křivánek, který teď provozuje kromě klasické vnitřní restaurace dvě zahrádky zhruba pro 80 hostů na Malém náměstí. Do jejich vybudování vložil zhruba milion korun a získal schválení památkářů i další „razítka“.

„Pořídit nové vybavení podle představ magistrátu, tedy židle a menší stoly včetně kvalitních slunečníků, by nás stálo zhruba půl milionu korun,“ vypočítává. „A to nemluvím o tom, že tady nebudou pevně stát,“ ukazuje na hrbolatou dlažbu s výraznými mezerami mezi kostkami.

Jednou z hlavních příčin sporu je však to, že výpovědi nedostali všichni. „Některé provozy vadí a jiné, na pohled stejné, nevadí. My jako majitelé nemovitostí jsme závislí na nájemném a potřebujeme mít na provoz,“ říká ke sporu Jiří Jaroměřský, spoluvlastník a správce deseti nemovitostí v oblasti Staroměstského náměstí. „Chybí jasná a férová metodika, cítím to jako křivdu a pokřivení podnikatelského prostředí. Mezi provozovateli panuje nejistota a je jedno, jestli dnes jsou nebo nejsou ve výpovědi.“

Restauratéři upozorňují i na výši nájemného. Město podle nich usiluje o menší zahrádky, ale za stejnou cenu. Za průměrně velkou celoroční zahrádku o 60 metrech čtverečních platí nyní za rok 2,6 milionu korun, část jde magistrátu, část Praze 1. Opakovaně argumentují, že právě v Praze platí jednu z nejvyšších cen v Evropě.

„A po implementaci nového manuálu zahrádek, kdy se provozovatelům radikálně zhoršují provozní podmínky, se po uplatnění veškerých slev a přirážek dostaneme na stejnou nejdražší cenu za metr čtvereční, jako máme teď,“ argumentuje za restauratéry Petr Bauer.

Podle předchozích vyjádření zástupců Prahy preferují zejména lehké subtilní zahrádky v podobě stolků, židlí, slunečníků, jako je známe z jiných evropských velkoměst typu Paříže.

Jako velmi problematické však vidí lehké slunečníky Jiří Jaroměřský za majitele nemovitostí. Sám coby správce argumentuje tím, že slunečníky nejsou bezpečnou variantou. „Jak budete chytat při bouřce třicet slunečníků, nejsme v Itálii nebo ve Španělsku, kde v sezóně téměř neprší, pojišťovny to těžko pojistí,“ argumentuje pražským podnebím.

„Na základě toho, co zaznělo v diskusi na kontrolním výboru, je řešení věci zcela jednoduché,“ je přesvědčena jeho předsedkyně Alexandra Udženija (ODS). „Je potřeba, aby se na konkrétních místech sešli zástupci města, památkářů a provozovatelů a každou předzahrádku, kde vznikl problém, vyřešili. Ostatně je až ostudné, že se tak ještě nestalo a vedení města nenašlo již dříve cestu, jak vše urovnat,“ říká.

Jak spor nakonec dopadne, zejména jak bude v budoucnu vypadat historicky cenný prostor pod pražským orlojem, se tak nejspíš rozhodne až v dalším volebním období. Komunální volby se totiž konají už 23. a 24. září.