Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Češi byli štědří i v roce, kdy inflace vystoupala na dvouciferné hodnoty. Na dobročinné projekty věnovali miliardy a překonali tak loňský rok, který byl také rekordní.
Loni se zvedla vlna solidarity hlavně kvůli tornádu na jižní Moravě, letos byla rozhodujícím faktorem pro nárůst finanční podpory ze strany jednotlivců i firem ruská invaze na Ukrajinu. Většina darů mířila právě na Ukrajinu, a to co do počtu, tak i co do velikosti zasílaných obnosů.
„Letošní rok prokázal, že Češi jsou především v dobách krizí velice štědří. Od našich dárců získáme letos přibližně 2,35 miliardy, což je pětkrát více než loňský, do té doby rekordní, rok,“ říká Tomáš Vyhnálek, ředitel fundraisingového (sbírkového) oddělení Člověka v tísni. Loni mu přispělo přes půl milionu dárců, což je oproti loňským 100 tisícům lidí raketový nárůst.
Myslím, že Ukrajina byla tím rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce.
Za rekordní považuje rok 2022 také nezisková společnost Adra, která v loňském roce vybrala 128 milionů Kč a ačkoli za letošek ještě finální čísla nezná, už nyní má za jisté, že minulý rok překonají. „Jen na Ukrajinu dárci a dárkyně přispěli do veřejné sbírky přes 108 milionů korun,“ říká mluvčí společnosti Adra Ema Klementová.
Charita Česká republika letos vybrala trojnásobek toho, co loni, ačkoli měla podobný počet dárců. „Letos jsme vybrali na účty Charity Česká republika přes 366,69 milionu korun. Letos bylo hodně dárců kvůli Ukrajině, vloni naopak kvůli Tříkrálové sbírce, kde vše šlo po jednotlivých platbách on-line kasičkou,“ říká mluvčí Charity Jan Oulík s tím, že letos přispělo 41 000 dárců, předloni „jen“ 15 tisíc.
Nejvíce darů letos putovalo na Ukrajinu, ale i uprchlíkům. „Letos lidé poslali nejvíce na Pomoc pro Ukrajinu, přibližně 190 milionů korun. Z této sbírky je financována i pomoc Ukrajincům v Česku,“ popisuje Oulík.
Z celkových 2,35 miliardy korun, které jednotlivci a firmy poslali na pomoc přes Člověka v tísni, šlo 2,1 miliardy korun na Ukrajinu. „Myslím, že Ukrajina byla tím rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce,“ říká Vyhnálek.
Přestože situace na Ukrajině hrála v otázkách dárcovství hlavní roli, lidé pomáhali i jinde. Například nadaci Dobrý anděl, která pomáhá rodinám s nemocnými dětmi či rodiči, podpořilo 84 865 dárců, tedy o 1720 více než loni.
Od začátku roku do konce listopadu dárci věnovali 339,7 milionu korun, loni to bylo o 15,5 milionu méně. „Sice jsme zaznamenali nárůst nižší, než tomu bylo v minulých letech, přesto vzhledem k aktuální nejisté době, která je poznamenaná inflačním tlakem, nárůstem cen energií a válečným konfliktem na Ukrajině, považujeme tento výsledek za velmi dobrý,“ říká Šárka Procházková, ředitelka nadace Dobrý anděl.
Současná ekonomická situace však rozhodování některých dárců podstatně ovlivnila. Například organizace SOS dětské vesničky, která poskytuje péči dětem, které přišly o rodiče, nebo s nimi nemohou vyrůstat, sice na darech získala 42 milionů Kč, což je stejně jako loni, ale počet dárců klesnul.
„Bohužel se navíc u mnoha z nich citelně snížila výše daru. Zachraňuje nás tak prozatím několik mimořádných darů, které jsme dostali od firem a osob, které nejsou krizí tolik zasaženy, což nám zatím umožňuje se vyrovnat s náročnými výzvami letošního roku,“ říká Jana Šagátová, vedoucí oddělení fundraisingu v SOS dětských vesničkách.
Proti sobě jsou současně dva jevy, a to finanční krize většiny dárců, ale i snaha pomoci lidem, kteří na tom jsou ještě hůř než jiní. „Teď jde jen o to, zda těch druhých bude dost, abychom nemuseli omezovat pomoc dětem,“ doufá Šagátová. Letos nezisková organizace pomohla 1500 dětem.
Podobně je na tom i Centrum Paraple, které pomáhá lidem po ochrnutí v důsledku poškození míchy. Letos mělo 75 175 přispěvatelů, což je o 83 512 méně než v roce předchozím. Centrum odhaduje, že do konce roku získá 16 milionů korun díky dárcovským SMS, tedy o milion méně než loni.
„Rozdíl je způsobený vlivem absence televizního benefičního pořadu a tím pádem nižší podporou zasláním jednorázové dárcovské SMS,“ říká za Centrum Paraple Jarmila Vrzalová.
Finance získávají jednak od fyzických osob, tak od firem, které jsou pro ně stěžejní. „Co se týče firemní podpory, předpokládáme dopad inflace až v následujícím roce. Lidé sice šetří, ale uvědomují si, že i organizace, jako jsme my, musí naplňovat svůj rozpočet, jinak by musely omezit svou činnost. Lidé tedy pomáhají často na úkor vlastního pohodlí,“ popisuje Vrzalová.
S úbytkem přispěvatelů se potýká také největší česká neziskovka Člověk v tísni, i když to není nijak dramaticky vidět. „Zdá se, že naše dárce inflace zatím nezasahuje tolik, aby je přiměla k přerušení dárcovství,“ říká Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni.
Obavy o udržení podpory však nejsou jediným problémem, s nímž se dobročinné organizace potýkají. Zdražování totiž zasáhlo i samotné neziskovky. „Ceny stavebních materiálů vzrostly ve chvíli, kdy jsme měli připravenu rekonstrukci střech ve vesničkách, což nás připravilo o tři miliony korun,“ popisuje Šagátová.
Dalším problémem byla i energetická krize, kdy zdražení elektřiny a plynu bylo dalším citelným zásahem do rozpočtu. „Situace ale mohla být ještě horší, kdyby v minulých třech letech jeden z našich partnerů neinstaloval v našich vesničkách fotovoltaické panely,“ říká Šagátová s tím, že za ně jsou nyní dvojnásobně vděční.
Charitě Česká republika naopak dlouhodobě komplikují život nechtěně odeslané dary, kterých letos bylo ještě víc. „Nově se vyskytl nešvar v souvislosti s Ukrajinou, kdy hackeři napadli lidem účty a poslali ‚za ně‘ dary na humanitární pomoc pro tuto zemi. Takové případy řešíme s Českou spořitelnou a s Policií ČR a peníze okamžitě těmto ‚nedobrovolným dárcům‘ na účet vracíme,“ uvádí Oulík a dodává, že jejich účty jsou v pořádku a dárci se tak nemusí bát přispět.
