Hlavní obsah

V Tatře má podíl slovenský finančník s vazbami na stranu Smer a ministra Kaliňáka

Foto: CSG

Dosud neznámý spolumajitel Tatry je slovenský finančník žijící v Dubaji. Ilustrační foto.

SZ Byznys zjistily, že podíl v Tatře vlastní veřejně neznámý slovenský investor Viktor Jelínek. Ten půjčil 1,5 milionu eur firmě bývalého funkcionáře strany Smer a má vazby i na slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka.

Článek

V době, kdy slovenská vláda vyjednává o více než 17miliardové zakázce pro automobilku Tatra Trucks, přinášejí SZ Byznys ve spolupráci se slovenským Investigatívnym centrem Jána Kuciaka (ICJK) nová zjištění o akcionářské struktuře Tatry.

Zhruba desetiprocentní podíl v automobilce drží slovenský, v Dubaji žijící finančník Viktor Jelínek. Jeho firma, jejímž prostřednictvím drží podíl v Tatře, před dvěma lety poskytla úvěr norské telemarketingové společnosti Windmill Holding. Ta z poloviny patřila Viktoru Stromčekovi, někdejšímu vysoce postavenému činiteli slovenské politické strany Smer. Společnost je v insolvenci a čelí podezření z praní špinavých peněz.

V Dubaji se Jelínkovy podnikatelské aktivity protly i s byznysem současného slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka, který zakázku pro Tatru prosazuje.

Komu patří Tatra

Kopřivnickou Tatru z portfolia CSG získal v roce 2013 otec Michala Strnada Jaroslav spolu s otcem Denisy Materové Reném poté, co ji coby věřitelé poslali do konkurzu. V současnosti patří 35 procent společnosti firmě Promet Tools Denisy Materové a zbývajících 65 procent firmě Nika Development. Tu ještě v roce 2021 zcela ovládal Michal Strnad.

Na jaře téhož roku založil Strnad firmu Papelonni se základním kapitálem dva miliony korun, kterou v srpnu 2021 prodal Viktoru Jelínkovi. Ten ji přejmenoval nejprve na Quantum Czech Financing 1 a později na Quantum Private Equity.

„V té době jsme řešili založení nové akciové společnosti a obchodní partner zrovna jednu nepoužívanou měl, proto jsme ji od něj standardně odkoupili, přejmenovali a začali rozvíjet od nuly,“ uvedl na dotazy SZ Byznys a ICJK Jelínek prostřednictvím svého právního zástupce Matěje Dědiny.

Na dotazy ohledně počátku obchodního partnerství Michala Strnada a Viktora Jelínka ani důvodů, proč si Jelínek vybral právě jednu ze Strnadových firem, ani jedna z dotčených stran neodpověděla.

Na podzim 2021 Jelínek od Strnada koupil 16,367procentní podíl v majoritním akcionáři Tatry, zmíněné firmě Nika Development. „Na konci října 2021 se nám otevřela možnost investovat jako minoritní pasivní shareholder do společnosti Tatra Trucks přes firmu Nika Development,“ popisuje Jelínek.

„Mohli jsme se tak, byť pasivně, podílet na rozvoji této celosvětově známé české značky. V listopadu 2021 jsme se nakonec domluvili na způsobu našeho vstupu a výši investice a celá akce se zrealizovala,“ doplňuje.

Dotazy na výši investice a její využití nechali Jelínek i CSG bez odpovědi. Mluvčí Strnadovy skupiny Andrej Čírtek investici popsal jako „významnou“. „V rámci vícezdrojového financování podnikatelských aktivit CSG je jedním z finančních partnerů skupiny i zkušený podnikatel a investor Viktor Jelínek, který v tomto oboru úspěšně působí již 20 let,“ říká Čírtek.

„S ním se CSG v roce 2021 dohodla na poskytnutí významné investice, přičemž protihodnotou bylo získání více než 16,367procentního podílu ve společnosti Nika Development, která je 65procentním akcionářem Tatra Trucks, skrze ready made společnost Quantum Private Equity,“ uvedl.

Čírtek také zdůraznil, že Jelínek je investorem v Tatře, která jeho podnikatelské aktivity žádným způsobem nefinancuje. „I proto je nesmyslné konstruovat vazby mezi CSG a obchodními partnery Viktora Jelínka v jiných projektech, které s CSG vůbec nesouvisí,“ dodal mluvčí.

V Evidenci skutečných majitelů je jako nepřímý vlastník Quantum Private Equity uvedena ještě lichtenštejnská právnička Barbara Johanna Walchová a dvě nezletilé osoby.

„Zakladatelem nadace je pan Viktor Jelínek. Třídu příjemců tvoří rodinní příslušníci zakladatele, v daném případě nezletilí potomci zakladatele. Nadace vlastní řadu akcií ve společnosti Quantum Private Equity. Upozorňujeme, že se nepodílím na řízení společnosti Quantum Private Equity,“ napsala Walch SZ Byznys.

Od Dunaje do Dubaje

Čtyřiačtyřicetiletý Viktor Jelínek pochází z Bratislavy. Podle webu dubajské investiční společnosti Quantic Private Wealth Management, v níž podle údajů na stránkách tamního finančního regulátora působí jako „licencovaný ředitel a seniorní vedoucí pracovník“, získal vzdělání v Německu a ve Spojených státech a vystudoval podnikovou ekonomiku na univerzitě v Augsburgu.

Podnikat začal podle informací SZ Byznys a ICJK před zhruba dvaceti lety v realitním byznysu na Slovensku, odkud své aktivity rozšířil do dalších zemí včetně Česka. V obou zemích figuroval mimo jiné v místních pobočkách globální realitní kanceláře Sotheby’s International Realty.

V roce 2013 už jako dubajský rezident působil v lucemburské společnosti Sogno Property SCI, kterou ovládal slovenský podnikatel a přítel premiéra Roberta Fica Miroslav Výboh.

„Tato společnost se v minulosti zabývala developerskými projekty v zahraničí a pan Jelínek byl minoritním akcionářem firmy,“ uvedl k tomu právní zástupce Dědina. Firma Sogno Property byla zrušena v roce 2019.

Norský úvěr

Zhruba rok po vstupu do akcionářské struktury Tatry se společnost Quantum Private Investment Viktora Jelínka pustila do dalšího projektu – norské společnosti Windmill Holding poskytla v listopadu 2022 úvěr ve výši 1,5 milionu eur.

Poloviční podíl ve Windmill Holding v té době patřil společnosti Little Tree, kterou ovládal někdejší vysoce postavený člen Ficova Smeru Viktor Stromček. V minulosti působil mimo jiné jako šéf kanceláře slovenského parlamentu, státní tajemník na ministerstvu dopravy a generální sekretář strany Smer.

Jako vládní zmocněnec pro strategické projekty řídil mimo jiné přípravu areálu pro automobilku Jaguar Land Rover v Nitře. Z politiky odešel v roce 2019 po zveřejnění jeho komunikace s Mariánem Kočnerem podezřelým z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.

Do telemarketingové firmy Windmill Holding vstoupil postupně v letech 2015 a 2016 a v Norsku založil další společnost Salesgarden. Přes tyto firmy pak podle ICJK převáděl miliony eur z Dubaje, Singapuru, Britských Panenských ostrovů a Seychel. Peníze použil k nákupu nemovitostí na francouzském Azurovém pobřeží.

Jak před dvěma lety zjistil slovenský deník SME, Stromček ještě jako politik vlastnil ve Francii nemovitosti v hodnotě pět milionů eur, ve svých majetkových přiznáních, které podával jako veřejná osoba, ale deklaroval celkový příjem jen ve výši necelého čtvrt milionu eur.

Podle Jelínkova advokáta byl úvěr, který Stromčekově Windmill Holdingu poskytla Quantum Private Equity, běžnou investicí. „Jednalo se o významnou norskou telemarketingovou společnost s několika stovkami zaměstnanců a více než dvacetiletou historií. Tato společnost nám předložila rozvojový projekt a hledala pro něj investora,“ vysvětluje Jelínek prostřednictvím advokáta Dědiny.

Ve smlouvě o půjčce mezi Windmill Holding a Quantum Private Equity, kterou mají SZ Byznys a ICJK k dispozici, se nicméně uvádí, že „úvěr je poskytován výhradně za účelem pokrytí provozních nákladů“.

Firma Windmill Holding však skončila v konkurzu a úvěr splacen nebyl. Viktor Stromček na dotazy SZ Byznys a ICJK ohledně úvěru od Quantum Private Equity a okolností jeho poskytnutí nereagoval.

Hospodaření firmy nyní prověřuje norská konkurzní správkyně Ellen Eileråsová. „Dokumenty, které mám k dispozici, ve mně vzbudily podezření, že ve společnosti Windmill Holding docházelo k porušování ustanovení zákona proti praní špinavých peněz,“ řekla SZ Byznys Eileråsová.

Podle údajů, které Eileråsová poskytla soudu a které mají SZ Byznys k dispozici, identifikovala správkyně ve firmě celkem 17 podezřelých příchozích a odchozích plateb v celkové výši přes 6,8 milionu eur, které je podle ní třeba prověřit.

„Zatím jsem nedospěla k rozhodnutí podat trestní oznámení, ale podle toho, co vím teď, to s největší pravděpodobností udělám,“ prohlásila.

Norský úvěr se vrací do Česka

Pohledávku za Windmill Holdingem prodal Jelínek společnosti Bazcom CZ. Tu vlastní Jiří Mařas, obchodní partner většinového majitele Tatry Michala Strnada.

V dobách Strnadových bojů s podnikatelem Františkem Savovem podávala Mařasova firma návrhy na konkurz Savovových firem, například na vydavatelství Mladá fronta. Další Mařasova firma s podobným názvem, Bazcom, převzala od Strnadova otce Jaroslava chrudimskou společnost Homa Holding. Investiční fond Gobuzz SICAV, v jehož dozorčí radě seděl Michal Strnad do loňského května, poskytla loni další z Mařasových společností, Bazcom CZ I, půjčku 70 milionů korun.

Jak v minulosti popsaly Seznam Zprávy, Mařasova firma SPV Knovíz byla zapojena do finanční operace, na jejímž konci získal bývalý kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář 25 milionů korun.

„Přestože tento projekt (rozvojový projekt Windmill Holding, pozn. red.) prošel analýzou rizika i due dilligence, nakonec byl neúspěšný a pro společnost Quantum Private Equity Viktora Jelínka po něm zbyla pohledávka, kterou společnost QPE nabídla k prodeji několika subjektům. Za nejlepší nabídku pak tuto pohledávku standardně prodala profesionálnímu obchodníkovi s pohledávkami, za ryze komerčních podmínek,“ popsal Dědina okolnosti prodeje pohledávky.

Její současný majitel Jiří Mařas nechtěl okolnosti koupě komentovat. „Jak už je u podnikatelských subjektů standardní, a v případě správy a vymáhání pohledávek to pak platí dvojnásob, zásadně nezveřejňuje detaily svých obchodních případů,“ uvedl.

Kaliňákův investor z emirátů

Ve Spojených arabských emirátech sídlí také investor ve společnosti slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka ze strany Smer. Ten vlastní poloviční podíl ve slovenské firmě Kallan Consulting, druhá polovina patří od loňského listopadu společnosti Al Suqr Management Consultancy z Abú Dhabí.

„Jde o mého společníka v konzultační firmě, kterému jsem prodal část svého obchodního podílu při svém návratu do politiky vzhledem k mé nemožnosti nadále se aktivně podílet na fungování společnosti,“ napsal Kaliňák SZ Byznys.

Na dotaz, kdo je vlastníkem této firmy, ministr neodpověděl.

Obchodní licence Al Suqr Management Consultancy, kterou mají ICJK a SZ Byznys k dispozici, uvádí jako kontaktní telefon stejné číslo, které Viktor Jelínek v roce 2022 zadal jako své telefonní číslo ve smlouvě o pronájmu bytu v Dubaji.

Smlouva je součástí dat z dubajského katastru nemovitostí, které letos získal francouzský deník Le Monde v rámci projektu Dubai Unlocked a k nimž má ICJK přístup. Právní zástupce Viktora Jelínka na otázky SZ Byznys o Jelínkově vztahu ke společnosti Al Suqr Management Consultancy neodpověděl.

Jako kontaktní e-mail uvádí zmíněná obchodní licence elektronickou adresu dubajské společnosti Quantum Global Services DMCC, zabývající se podle Jelínkova advokáta poskytováním správcovských a účetních služeb či organizováním auditů. Její webové stránky registrovala v roce 2015 zmíněná firma Quantic Private Wealth Management, v níž Jelínek působí jako ředitel.

„Quantum Global Services DMCC je licencovaný administrátor, poskytuje svým klientům dílčí administrativní služby, což v některých záležitostech může znamenat i zprostředkování sídla či kontaktní e-mailové adresy pro třetí osoby,“ uvedl Jelínkův advokát Dědina.

„Pan Jelínek nemůže potvrdit ani vyvrátit vaše tvrzení, že e-mail Quantum Global Services DMCC je uveden jako kontaktní adresa pro společnost Al Saqr Management Consultancy, neboť pan Jelínek činnost této společnosti ani její jednotlivé služby neřídí,“ uvedl právník.

Robert Kaliňák spojení s Viktorem Jelínkem a jeho firmami včetně společnosti Tatra Trucks odmítl. „Jakékoliv majetkové propojení s ostatními vámi uvedenými společnostmi můžu spolehlivě vyloučit,“ sdělil SZ Byznys.

Jelínkův právník Matěj Dědina zároveň upozornil, že na obchodních vazbách svého klienta nevidí nic neobvyklého. „Finanční svět je silně propojený a u aktivního finančního investora operujícího s kapitálem po dobu přesahující dvacet let lze konstruovat nejrůznější vazby, neboť jeden projekt má často více investorů,“ napsal Dědina.

Tatry pro Česko i Slovensko

České Ministerstvo obrany letos v létě uzavřelo rámcovou smlouvu na koupi až 872 terénních automobilů T-815 tří typů za maximální částku 13,35 miliardy korun.

Smlouva byla uzavřena bez výběrového řízení na základě výjimky ze zákona o veřejných zakázkách kvůli ochraně bezpečnostních zájmů České republiky. Kontrakt nezískal výrobce vozů, tedy společnost Tatra Trucks, ale stoprocentní dceřiná firma skupiny CSG, společnost Tatra Defence Systems.

Ta se loni v létě stala výhradním dodavatelem vozidel Tatra pro české Ministerstvo obrany. Resort o tom informoval tehdejší ředitel Tatry Lukáš Andrýsek dopisem, který má SZ Byznys k dispozici.

Jak už SZ Byznys informoval, změna může souviset se spory mezi majiteli Tatry a snahou majoritního akcionáře, společnosti CSG, získat celou provizi z prodeje vozů českému státu.

O pořízení Tater uvažuje i slovenské ministerstvo obrany. Vláda Roberta Fica koncem srpna schválila záměr nákupu 1307 terénních Tater za 708 milionů eur, v přepočtu za více než 17,7 miliardy korun. Nákup chce stejně jako česká vláda provést bez výběrového řízení a místo toho se připojit k české výjimce v rámci společného nákupu.

„Ministerstvo obrany Slovenské republiky oficiálním dopisem ze dne 23. května 2024 oslovilo Ministerstvo obrany České republiky s žádostí o připojení k rámcové dohodě č. 24106000255 ‚Automobil nákladní terénní těžký T-815-7 - nákup‘,“ uvádí Ivana Navrátilová z tiskového odboru českého Ministerstva obrany.

Na rozdíl od Česka však není dodavatelem nákladních vozů Tatra na Slovensku dceřiná firma CSG, ale společnost Tatra Defence Slovakia, v níž má podle slovenského Registru partnerů veřejného sektoru 49procentní podíl i samotná firma Tatra Trucks. Zbývajících 51 procent patří společnosti CSG Land Systems CZ ze skupiny CSG. Necelá polovina provize ze slovenského nákupu by tak připadla i kopřivnické automobilce.

Podle informací SZ Byznys a ICJK byl projekt společného nákupu Tater pro českou a slovenskou armádu na stole už za vlády Eduarda Hegera. Slovenské ministerstvo obrany však projekt s odkazem na vlastní právní analýzu odmítlo s tím, že na českou výjimku ze zákona o veřejných zakázkách není možné nákup uskutečnit.

„Nakonec jsme to nezrealizovali z několika důvodů. Jedním z nich bylo právní stanovisko, podle kterého to není v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Druhým důvodem bylo, že nabídka Tatry byla dražší než nabídky od alternativních dodavatelů,“ řekl ICJK o společném nákupu vozidel tehdejší ministr obrany SR Jaroslav Naď.

Kaliňák nicméně SZ Byznys napsal, že nákup je pro Slovensko výhodný. „Je přirozené, že využijeme příležitosti ke společnému nákupu, protože je nepochybné, že české ministerstvo si vyjednalo nejvýhodnější podmínky i vzhledem k velikosti zakázky. V našem případě je zajímavý i přenos částí výroby na Slovensko se zřejmými pozitivními dopady na naši ekonomiku,“ uvedl.

Podle českého ministerstva se blíží uzavření dohody. „V současné době se vyjednávání o přistoupení MO SR k výše uvedené rámcové dohodě nachází ve finální fázi,“ uvedla k tomu mluvčí Navrátilová.

Doporučované