Článek
Státní rozpočet na příští rok, jak ho ve středu oficiálně schválila vláda, má dál jednu děravou kolonku v řádu desítek miliard korun. Když si s ní ministři neporadí, což marně zkoušeli už loni, vznikne státu skrytý dluh nového typu.
O problému se ví už od začátku září a týká se peněz na podporu solárních elektráren a dalších dotovaných zdrojů energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu spočítalo, že na tyto účely potřebuje příští rok 31,2 miliardy korun. V rozpočtu je však jen 8,5 miliardy a navíc ho ještě zatížily povodně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech slíbil, že najde cestu, jak dotace na podporu elektráren zkrátit. Háček je v tom, že o totéž marně usiloval už loni a že výrobci mají na dotace nárok ze zákona. Změnit legislativu do konce roku už se těžko stihne, solární firmy navíc v případě takových zásahů vyhrožují arbitrážemi.
„V návrhu rozpočtu na rok 2025 se od konce srpna do jeho včerejšího schválení v této věci nic nezměnilo. Je tam tedy rozpočtováno 8,5 miliardy,“ uvedl po jednání vlády mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous. Potvrdil, že vláda schválila rozpočet v této verzi a poslala ho do Sněmovny.
Na otázku, jak manko vyřešit, nabízí Stanjurův úřad stejnou odpověď jako celé září – spolu s Ministerstvem průmyslu se pracuje na tom, jak objem plateb na podporované zdroje snížit. „Variant je několik, to jsme už také avizovali. Až bude řešení připraveno, samozřejmě ho představíme,“ dodal Fous.
Největší část peněz jde solárním parkům z doby před rokem 2010. Do zákona se tehdy dostalo nenápadné ustanovení, které de facto zabetonovalo štědré dotace na dvacet let dopředu. Když pak začaly padat pořizovací ceny fotovoltaických panelů, návratnost projektů se radikálně zkrátila a nastal solární boom. Jeho rub spočívá v tom, že provoz elektráren vychází velmi draze a že to tak zůstane až do roku 2030.
Nepřijde-li nějaký zásah, jak slibuje Stanjura, vystoupá účet za tyto energetické dotace příští rok na rekordní úroveň. Částka 31,2 miliardy požadovaná Ministerstvem průmyslu stoupá z několika důvodů – okruh podporovaných zdrojů se postupně rozšiřuje, naopak klesá spotřeba a také tržní cena elektřiny, což podle vzorečků v zákoně zvedá nároky na podporu.
Kromě státu ještě na zelenou elektřinu přispívají spotřebitelé přímo ve fakturách za elektřinu. Letos takto mají zaplatit podle odhadů Energetického regulačního úřadu 24 miliard korun a příští rok by to mělo být podobné. Jiný režim platí pro malé a velké odběratele, ale ani jedna z těchto skupin by už neměla platit víc.
Malí spotřebitelé už jsou letos se svými příspěvky na stropě, ten podle zákona činí 599 korun za megawatthodinu včetně DPH. Firmy ještě na stropu nejsou, vláda jim loni na poslední chvíli ulevila kvůli stížnostem, že dřív platily méně a že se skrze drahé energie ocitají v nevýhodě vůči zahraniční konkurenci. Podobné zacházení vláda slíbila průmyslníkům začátkem září i pro příští rok a slib nejspíš stále platí.
„Vedeme debaty se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou o firmách, které jsou připojeny na vysokém či velmi vysokém napětí. Ty budou podle pana ministra probíhat i v příštích týdnech a měsících,“ přibližuje bez dalších podrobností mluvčí Fous.
Pokud tedy nepůjde přehodit financování dotací na malé ani velké zákazníky, stát může ušetřit leda na úkor těch, kdo dotace dostávají. To Stanjura sliboval už loni při výrobě rozpočtového konsolidačního balíčku, ale nakonec vláda ve strachu z arbitráží na dotace nesáhla.
Bude-li to nyní jinak, vlastníci dotovaných elektráren prý arbitráže skutečně spustí. „Často se jedná třeba o různé důchodové fondy nebo velké firmy, za kterými zase stojí velké fondy. Ty firmy budou muset žalovat Česko, pokud budou jejich projekty ohroženy, protože se zodpovídají akcionářům a majitelům dluhopisů. Oni musí jít do těch arbitráží,“ uvedl v reakci na Stanjurovy plány ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Jedním z argumentů jeho asociace je to, že dotace už se v zákoně krátily několikrát a že při posledním zásahu, konkrétně při navyšování solární daně za Babišovy vlády, mělo jít už o poslední tečku v tomto směru. To nyní potvrzuje i bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček. ANO také vládu za chybějící peníze v rozpočtu nyní kritizuje.
Pokud díra v rozpočtu zůstane, v ohrožení by mohly být nejen peníze pro solární parky, ale také třeba pro teplárny. Ty mají pro příští rok od Energetického regulačního úřadu slíbeno 850 milionů korun na takzvanou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) – podle logiky, že při výrobě tepla se vyplatí rovnou vyrobit i elektřinu.
Když teplárny podporu nedostanou, některé už teď vyhrožují velkým zdražením v důsledku toho, že výroba elektřiny z uhlí se jim přestává vyplácet. Vůle pomáhat navíc existuje, i když v rozpočtu je manko. Hospodářský výbor Sněmovny ve čtvrtek schválil úpravu zákona, který dává teplárnám šanci na podporu KVET až do roku 2027.
Pokud vláda chybějících 23 miliard nenajde a zároveň nesplní Stanjurův slib, že nároky na podporu nějak zkrátí, bude muset dotace vyplatit na dluh. Technicky výplata funguje tak, že dotovaní výrobci nahlásí svou výrobu Operátorovi trhu s elektřinou (OTE), což je státní firma, která má podle zákona povinnost podporu vyplatit.
Nebude-li ve státním rozpočtu dost peněz na to, aby si OTE nechal dotace proplatit, bude si muset půjčit a dluh zůstane schovaný mimo státní rozpočet na jeho účtech. Podobně loni vláda postupovala se Státním fondem dopravní infrastruktury, který si také půjčil mimo rozpočet u Evropské investiční banky.
