Článek
Vládní záměr podpořit po letech veřejnoprávní média nevyvolal u poplatníků velké nadšení. Přinejmenším ne u těch, kteří odvádějí nejvíc – tedy u velkých firem, pro které se vedle plošného zdražení chystá úplně nový princip plateb. Už se nebude počítat, kolik ve firmě běží televizních obrazovek a rozhlasových přijímačů.
To se tvůrcům novely zdálo jako zbytečně náročná administrativa kvůli skutečnosti, že pro všechny poplatníky – pro domácnosti i pro firmy – vznikne nově povinnost platit za všechny přístroje pro reprodukci televizního či rozhlasového vysílání. Tedy nejen za televizory a rádia, ale i za chytré telefony nebo tablety.
V případě firem má být místo složité evidence služebních přístrojů zavedeno zjednodušení spočívající v tom, že finální platba se vypočítá podle počtu zaměstnanců. „Pracujeme s předpokladem, že kde je víc zaměstnanců, tam je také víc přístrojů,“ přibližuje Michal Šašek, náměstek Ministerstva kultury, kde příslušná novela vznikala ve spolupráci s Českou televizí a Českým rozhlasem.
Firmy do pěti zaměstnanců nebudou platit nic, pak budou firmy rozděleny do pěti pásem podle počtu pracovníků a pro každé pásmo bude určen násobek, kolikrát víc zaplatí firma oproti domácnosti s jednou televizí a rádiem (viz tabulka). Třeba střední firmy s 50 až 250 lidmi zaplatí dvacetinásobek, největší firmy stonásobek. Absolutní strop pro podniky s tisíci a víc zaměstnanci vychází na 21 500 korun měsíčně.
Televizní poplatky se v Česku neměnily od roku 2008, rozhlasové ještě o tři roky déle. Současná koalice měla od začátku v programu slib udržitelného financování veřejnoprávních médií, tak aby mohla dál fungovat nezávisle. I v reakci na růst nejrůznějších nákladů byla tento týden zveřejněna dohoda, podle které má Česká televize od diváků dostávat měsíčně 160 korun místo dnešních 135 korun. Rozhlasový poplatek stoupne ze 45 na 55 korun. Změny jsou součástí novely zákona, která se připravovala víc než rok a má začít platit od roku 2025.
Jako vždy jde o choulostivé politické téma. Andrej Babiš slibuje, že do příštích voleb půjde s programem poplatky nejen nezvyšovat, ale naopak zrušit a nahradit dotacemi ze státního rozpočtu. Zástupci firem nekritizují chystaný režim tak radikálně jako hnutí ANO. „Já jsem jako občan rád, že máme veřejnoprávní média, nepatřím k těm, kdo do nich kopou,“ říká šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Principiálně nebrojí proti povinnosti platit, ale proti závislosti poplatku na počtu pracovníků.
„Ve firmách lidé pracují a nekoukají na televizi,“ namítá Rafaj. Návrh považuje za nespravedlivý mimo jiné proto, že třeba výrobní firmy s mnoha dělníky na montážní lince žádnou audiovizuální techniku nepotřebují, naopak v menších IT firmách má služební počítač a mobil každý. Pro firmy jako celek také půjde o nový náklad. Jen u televizních poplatků se podle náměstka Šaška počítá s tím, že firmy nově odvedou 780 milionů korun ročně místo dosavadních 370 milionů. Rozhlasové poplatky čítají další třetinu navíc.
Skutečná podstata stížnosti je ale ještě jinde. Průmyslníci se ozývají také proto, že Ministerstvo kultury hájí nový model inspirací z Německa, ovšem v jiných – pro firmy důležitějších – situacích vláda na kopírování německých cest neslyší. Aktuálně se firmy s vládou přetahují třeba o budoucí náklady související s účty za elektřinu. Pro příští rok jde o poplatky na rozvoj obnovitelných zdrojů a o uhrazení ztrát při přenosu elektrické energie. Dohromady je řeč o desítkách miliard korun, dřív se o tyto náklady dělili spotřebitelé a stát. Kvůli energetické krizi loni vše na sebe vzala vláda a teď se hledá řešení pro příští rok.
Firmy chtějí dosáhnout toho, aby vše fungovalo jako dřív, politici ale hledají způsob, jak ulevit domácnostem a státnímu rozpočtu, což by znamenalo přehodit větší díl plateb za zelenou elektřinu a za ztráty v síti na firmy. A to je podle Rafaje přesně opačná logika, než jakou volí s ohledem na svůj průmysl Německo. V rámci dohadování firem s vládou tedy nakonec půjde spíš o tyto nákladnější položky, zvlášť když u koncesionářských poplatků koalice slibuje jednotný postup bez ústupků. „Stojí za tím celá koalice. Vyjednávali jsme to prakticky hned od voleb, tedy dlouho a důkladně,“ říká k celému balíku změn v poplatcích za televizi a rozhlas poslanec STAN Jan Lacina.
