Hlavní obsah

V Německu neplatí firmy zelené poplatky vůbec. České se jich děsí

Foto: Pixabay.com

Energeticky náročným firmám příští rok podstatně naroste regulovaná složka ceny elektřiny. Tedy těm podnikajícím v Česku.

Pro velké podniky je zdražení elektřiny o poplatek za obnovitelné zdroje hrozbou. V Česku nárůst pocítí od ledna. Naopak v Německu se zelené poplatky nevrátí už vůbec, na Slovensku budou firmy platit méně než domácnosti.

Článek

Nárůst regulované složky ceny elektřiny o 250 procent u těžkého průmyslu, o 130 procent u firem připojených na vysokém napětí. Takové dopady předpokládá Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) po přenesení nákladů na podporované zdroje energie (POZE) na české podniky. Jejich evropské konkurenty však podobný náraz nečeká.

„Pokud vezmeme pravidla výpočtu poplatku pro jednotlivé odběratele podle zákona o POZE a aktuální spotřebu firem a domácností, pak částka podle nařízení vlády povede k poplatku za POZE pro firmy ve výši cca 430 až 450 Kč za MWh. Do roku 2022 byla nicméně tato částka poloviční, což odpovídalo i situaci v řadě jiných zemí EU, kde firmy platí za POZE méně než domácnosti,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SPČR.

V reakci na vysoké ceny energií se loni pro odpuštění zelených poplatků rozhodly mnohé evropské státy. Ceny elektřiny sice postupně klesají, ale stále nejsou na předválečné úrovni. Proto některé státy EU zelené poplatky firmám stále hradí, ať už v plné výši nebo částečně. Tak to funguje například v sousedním Německu a Slovensku, nebo v Portugalsku či Finsku.

Ceny za POZE v Německu hradí stát ze speciálně vyčleněných prostředků. Už loni v červenci schválil tamní Spolkový sněm novelu zákona o financování energetiky, která vstoupila v platnost v roce 2022. Německo tím tyto poplatky částečně zrušilo od loňského července a od ledna 2023 tak učinilo trvale.

V budoucnu budou požadavky na financování obnovitelných zdrojů energie kompenzovány ze spolkových fondů a provozovatelé přenosových soustav za to získají pohledávku vůči státu na kompenzaci nákladů. Do fondu Německo dává 200 miliard eur ročně, a to částečně z výnosu z prodeje emisních povolenek a ze státního rozpočtu.

Poplatky za obnovitelné zdroje prostřednictvím ceny elektřiny tím skončily. Zůstaly akorát poplatky za offshore elektrické sítě a poplatek za kogeneraci.

Obdobně jako v Německu hradí podporu obnovitelných zdrojů za firmy i Finsko. V ceně elektřiny žádný poplatek za obnovitelné zdroje obsažen není a státní rozpočet plně podporuje výrobu elektřiny z větru, slunce a biomasy.

Z poklesu poplatků za obnovitelné zdroje těží i slovenské společnosti. Od května 2023 vláda snížila financování obnovitelných zdrojů z kapes spotřebitelů a nejvíce ulevila velkoodběratelům.

Domácnosti a firmy s malým odběrem elektřiny platí v rámci příspěvku na obnovitelné zdroje 15,9 eura za MWh (389 Kč), velké podniky však hradí jen 1,187 eura za MWh (29 Kč). Spolu s tím platí firmy nižší částky za přenos a distribuci energie než domácnosti, což znamená, že mají cenu elektřiny nižší než domácnosti.

Pokud by vláda rozhodla o návratu poplatku na rok 2021, zmírnila by tím nárůst ceny – a to významně. Skok by meziročně totiž nebyl o 430 až 450 Kč za MWh, ale o cca 230 Kč za MWh, což je velký rozdíl.
Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR

U firem je zelený poplatek nižší také v Portugalsku, kde se platí jednotná sazba za odběrné místo, čímž je poplatek rozprostřen mezi všechny zákazníky. O náklady se tak podle portugalského zástupce podniků Confederação Empresarial de Portugal dělí zhruba pět milionů domácností a 240 tisíc firem. Platba není velká, jelikož většina OZE je provozována na principu bonusů nad rámec referenční ceny, pokud ji nepokryje tržní cena, což se v současnosti děje.

České firmy však od příštího roku budou podle rozhodnutí vlády platit zelené poplatky podle jiného scénáře než letos, což pro ně znamená cenový skok. Podle SPČR by se dal rozdíl v regulované složce ceny zmírnit, jestliže by se výše POZE vrátila na úroveň z roku 2021.

„Pokud by vláda rozhodla o návratu poplatku na rok 2021, zmírnila by tím nárůst ceny – a to významně. Skok by meziročně totiž nebyl o 430 až 450 Kč za MWh, ale zhruba o 230 Kč za MWh, což je velký rozdíl,“ popisuje Čížek.

Zatímco náklady na POZE příští rok podle odhadu Energetického regulačního úřadu vzrostou na 36 miliard Kč, stát má příští rok podle rozhodnutí vlády hradit pouze část nákladů ve výši 9,35 miliardy Kč.

„V návaznosti na rozhodnutí vlády bude MPO společně s ERÚ a ČEPS hledat řešení, které se v regulované složce ceny energie projeví v rámci možností co nejméně,“ uvedl za MPO mluvčí Marek Vošahlík.

V příštím roce bude také záležet na vývoji cen na trzích a nárůstu regulované složky ceny energií. „Cenová hladina v okolních zemích má samozřejmě přímý dopad na konkurenceschopnost tuzemských podniků. Ceny energií jsou ale obecně tématem v každé situaci, globálně konkurenceschopní totiž v Česku rozhodně nejsme,“ upozorňuje Čížek.

Nárůst nákladů firem na energie by mohl jejich konkurenceschopnost ještě snížit. „Jakýkoliv nárůst cen energie působí v ekonomice jako tzv. proinflační faktor. Je pravděpodobné, že by se ceny výrobků mohly dále zvýšit,“ varoval Čížek.

Průmyslníci proto doufají, že vláda ještě najde prostředky, kterými by zmírnila dopad cen energií na firmy.

Doporučované