Článek
Letošní rok byl pro českou energetiku zatěžkávací zkouškou a podle odborníků rok 2023 nebude až tak odlišný.
Ceny energií se totiž budou držet vysoko i nadále. Přestože se velkoobchodní ceny elektřiny a plynu oklepaly ze srpnového maxima a od září postupně klesají, u maloobchodních cen se to samé říct nedá. Podle ředitele strategie EGÚ Brno Michala Macenauera ceny pro zákazníky naopak porostou.
„Obchodníci vždy nakupují dopředu, takže zjednodušeně řečeno ještě pořád mají část energie na současné dodávky nakoupenu za výrazně nižší ceny,“ říká Macenauer. Proto je podle něj sice dobré posuzovat nabídky jednotlivých dodavatelů, ale v reálu není šance, že by si někdo sjednal výrazně výhodnější produkt oproti ostatním.
Doporučení je tak stále stejné. „Ti, kdo mají náklady na energie nevýznamné, mohou preferovat spíše krátkodobější produkty, ti s vyšší spotřebou, a tedy i rizikem, by se měli orientovat na střednědobé kontrakty,“ radí Macenauer.
Vzhledem k očekávanému poklesu v následujících letech radí, aby se lidé vyhnuli dlouhodobým kontraktům. „Leda by to bylo za výrazně výhodných podmínek. Jen dodám, že spotřebitelé by si měli dávat pozor, jakou cenu nabízejí obchodníci na rok 2024 a 2025,“ varuje Macenauer.
V té době už totiž nemusí být vysoké ceny dotovány ze státního rozpočtu, jako tomu je od ledna 2023. Vláda totiž stanovila maximální cenu za silovou elektřinu na 6050 Kč s DPH a za odebraný plyn 3025 Kč včetně daně. Zatím je v plánu, že cenové stropy budou platit jen do konce příštího roku.
Trh si cestu najde
Ředitel dodavatele energií Yello Michal Kulig se však domnívá, že kromě snížení cen pro koncové odběratele energií s sebou zastropování může nést také negativní vliv v podobě narušení trhu.
„Pokud bude nastavená cena výrazně nižší než tržní cena, může dojít k tomu, že vznikne nedostatek energie. Nedokážeme nikdy zajistit, že se nevyveze jinam, kde zastropování neplatí, nebo že někdo zvýší svoji spotřebu, protože se mu to při nízké ceně vyplatí,“ myslí si Kulig.
Cena elektřiny na burze PXE s dodávkou na příští rok se v polovině prosince pohybovala nad 300 eur za MWh, naopak cena plynu byla kolem 130 eur za MWh.
LNG bylo dostupné i díky jeho nižšímu využití například v Číně. Cena byla vysoká a neočekáváme, že by v roce 2023 byla situace lepší než nyní. Tržní ceny plynu tomu odpovídají a pokles se předpokládá až v roce 2024.
Současné ceny zemního plynu jsou dány především výpadkem dodávek z Ruska, které přítok plynu na západ škrtilo od začátku války na Ukrajině. Na konci srpna byly dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Evropy zcela vypnuty.
Ruský plyn byl částečně nahrazen dodávkami z Norska a LNG (zkapalněného zemního plynu) z celého světa. „LNG bylo dostupné i díky jeho nižšímu využití například v Číně. Cena byla vysoká a neočekáváme, že by v roce 2023 byla situace lepší než nyní. Tržní ceny plynu tomu odpovídají a pokles se předpokládá až v roce 2024,“ předpokládá Macenauer.
Na globální úrovni podle něj bude mít na ceny největší vliv ekonomické oživení Číny, v rámci Evropy pak rychlost budování terminálů a další infrastruktury. „Všude bude mít také velký vliv počasí, a to především na krátkodobých trzích. Pokles teploty v topných částech roku o 1 °C navýší spotřebu v danou dobu přibližně o 4,5 procenta,“ dodává Macenuer.
Pakliže Evropu nepřekvapí výrazně chladná zima a bude se dařit zprovozňovat plánované LNG terminály a výrazně nevzroste poptávka po zemním plynu, mohla by cena plynu podle experta klesat. „Při souhře příznivých podmínek může cena plynu pro letní období 2023 klesnout až o 40 procent na 80 €/MWh,“ myslí si Macenauer.
Pokles ceny plynu se snaží vyvolat také Evropská komise svým návrhem na zastropování velkoobchodní ceny na nizozemském virtuálním uzlu TTF. Faktory ovlivňující cenu plynu by však následně měly srazit i cenu elektřiny, neboť plynové elektrárny patří mezi tzv. závěrné, jejichž výroba je aktuálně nejdražší.
Ale pokud dobře projdeme druhou částí zimy, tedy od ledna do března, tak je možné, že dojde k uklidnění.
Jen odhady a naděje, nejistota trvá
K výraznějšímu poklesu cen elektřiny by však musely přispět i další vlivy. „Pokud například Francie zprovozní většinu svých odstavených jaderných bloků, pak se můžeme vrátit i na cenu elektřiny danou cenou zemního plynu a emisní povolenky a může tedy tímto vlivem klesnout přibližně o 80 €,“ předpokládá Macenauer.
Jelikož ale všechny tyto vlivy lze jen odhadovat, nejistota na trhu zůstane i v příštím roce. „Ale pokud dobře projdeme druhou částí zimy, tedy od ledna do března, tak je možné, že dojde k uklidnění,“ říká Kulig. Zároveň by podle něj přispěl i konec války a rychlá náhrada za ruský plyn. „To jsou myslím velké příčiny nejistoty,“ dodává.
Opakování situace z letošního léta, kdy ceny elektřiny vyskočily nad 1000 eur za MWh, sice nelze vyloučit, ale je opravdu málo pravděpodobné. „Vyloučeno to není. Ten vrchol byl nicméně dán shodou nepříznivých okolností, u kterých není pravděpodobné, že se budou opakovat,“ uzavírá Macenauer.
Že by ceny elektřiny a plynu v následujícím roce klesly na předkrizovou úroveň, by ale odběratelé očekávat neměli. „Myslím si, že to v tuto chvíli reálné není,“ říká Kulig.
