Článek
Jižní Korea nakonec možná přehodnotí svůj plán na zvýšení maximální týdenní pracovní doby na 69 hodin. Mileniálové a příslušníci generace Z se proti nápadu postavili. Podle mnohých z nich návrh narušuje zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Jen pro srovnání, v Česku platí v základním jednosměnném provozu 40hodinový pracovní týden.
Úřad prezidenta Jun Sok-Jola pověřil příslušné úřady, aby přehodnotily plány na revizi stávajícího limitu 52 hodin a lépe komunikovaly s veřejností, zejména s lidmi mladších generací, píše agentura Bloomberg. Podle původního plánu měla jít norma do parlamentu v červnu.
Tento krok by mohl být vnímán jako Junův ústup, protože to byl právě prezident, kdo podporoval propodnikatelskou politiku a jehož administrativa o zvýšení limitu usilovala. Chtěla totiž zaměstnavatelům umožnit větší flexibilitu. Návrh měl rovněž pomoci pracovníkům nashromáždit více odpracovaných hodin, které by mohli vybrat v době, která jim více vyhovuje.
Podle Bloombergu jihokorejské ministerstvo práce minulý týden navrhlo přepočítat současný systém 52hodinového pracovního týdne na měsíční, čtvrtletní a roční výpočet, který by díky datům umožnil navýšení počtu hodin jen pro ta vytíženější období.
Odborový svaz Serogochim s osmi tisíci členy, z nichž mnozí patří do mladé generace, minulý týden ve svém prohlášení uvedl, že vládní plán je v rozporu s celosvětovými trendy a mohl by podnítit zaměstnance na home office, aby si prodloužili pracovní dobu nad přijatelnou mez.
Odbory včetně těch, které vedou příslušníci Generace Z a mileniálové, dále říkají, že návrh povede k prodloužení pracovní doby, která už tak patří k těm nejvyšším ve vyspělém světě. Zároveň se podkope pokrok, kterého země dosáhla při jejím snižování.
Mezinárodní srovnání jim dává za pravdu, Jihokorejci patří k nejpřetíženějším asijským národům, v roce 2021 odpracovali v průměru 1915 hodin. To je o 199 hodin více než je průměr mezi členy Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a přibližně o 33 procent více než v Německu.
Návrh přichází navíc v době, kdy země včetně Austrálie a Velké Británie, zvažují zavedení čtyřdenního pracovního týdne, jehož cílem je poskytnout zaměstnancům více volného času, uvádí Bloomberg.
Progresivní demokratická strana, která má v parlamentu většinu, přijala v roce 2018 opatření na omezení pracovního týdne na 52 hodina a bojovala proti změnám, které navrhla Junova strana.
Pro samotného prezidenta bude hlavní prioritou udržení si mladých voličů před nadcházejícími volbami, jeho konzervativní formace Strana vlády lidu se bude snažit příští rok získat většinu v parlamentu.
