Článek
Některé české domácnosti spoléhají na to, že když budou vytápět na nižší teplotu, jejich účet za energie se sníží. Šetřit je přiměl růst nákladů způsobený vysokými cenami elektřiny, plynu a tepla. Problém mohou mít zejména nízkopříjmové domácnosti, které může trápit nedostatečné teplo v budově.
Podle průzkumu Velux Healthy Home Barometru tvrdí devět procent českých domácností, že nemá v domě či bytě dostatečně teplo. „Právě nedostatečné teplo je obřím tématem v současné energetické krizi. Lze proto očekávat, že s vysokými cenami energií poroste i počet domácností, pro které bude nízká teplota v bytě či domě velkým problémem,“ říká architektka společnosti Velux Klára Bukolská.
Nižší teplota v domácnostech je však realitou celé Evropy. Sedm procent Evropanů tvrdí, že jejich byt není dostatečně vytápěný. S nízkými teplotami uvnitř domu se tak v Evropě potýká 34 milionů lidí.
Největší problém s nedostatečně vyhřátým bydlením mají země na jihu Evropy. V tomto regionu (Portugalsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Kypr, Malta) má problém se zimou ve vnitřních prostorech 11 procent domácností.
Naopak ve Skandinávii takové potíže řeší pouze jedno procento domácností. „Ve skandinávských zemích jsou na zimu dobře připraveni, mají kvalitní zateplení i dostatečné izolované domy. Naopak na jihu Evropy to především starší zástavba neřeší, proto pak dochází k problémům s nedostatečnou teplotou uvnitř domu či bytu,“ komentuje Bukolská.
Právě neschopnost zajistit si doma přiměřené teplo, které Světová zdravotnická organizace stanovila na 18 stupňů Celsia, je jedním z ukazatelů energetické chudoby. Kvůli vyšší nákladům na energie se tak problém energetické chudoby ještě více prohlubuje.
Energeticky chudými se mohou stát domácnosti, které mají nadměrně vysoké náklady na bydlení. V tuzemsku se to může týkat 18 až 25 procent obyvatel. Výdaje na bydlení i kvůli vysokým cenám energií nyní přesáhnou 40 procent příjmů u přibližně 648 tisíc Čechů.
Od ledna do září letošního roku si domácnosti v Česku podle analýzy společnosti Wood & Company připlácely za plyn meziročně více o 49,3 procenta. Elektřina je vyšla dráž než loni o 29,4 procenta, teplo o 16,9 procenta.
Ještě před příchodem energetickém krize domácnosti přetápěly. Většinu spotřeby domácností v Evropské unii tvoří právě vytápění prostoru. V roce 2019 to bylo více než 60 procent veškerých energií spotřebovaných v domácnostech členských států.
Podle dat projektu Odyssee-Mure, který sleduje energetickou spotřebu a úspory v jednotlivých zemích EU, je v Česku spotřeba energií domácností na vytápění přepočtená na metr čtvereční třetí nejvyšší mezi zeměmi EU. V přepočtu na domácnost je tato spotřeba šestá nejvyšší.