Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Více než deset let od pádu kampeličky WPB Capital se rozbíhá nové kolo hry o její zbývající majetek. Jeho hodnota se pohybuje kolem dvou miliard korun. Kromě pohledávek a peněz na účtech patří záložně ještě funkcionalistický palác Edison v centru Prahy.
O dalším vývoji insolvenčního řízení s WPB bude rozhodovat schůze věřitelů záložny svolaná soudem na 28. ledna. Úpadek záložny prohlásil soud teprve loni.
„Snažíme se zachránit majetkovou podstatu, ať z ní věřitelé mohou dostat nějaké peníze,“ řekla pro SZ Byznys insolvenční správkyně WPB Jiřina Lužová.
Pohledávky tisíců střadatelů spořitelního družstva vyplatil ještě v roce 2014 státní Garanční systém finančního trhu (GSFT). Ten je díky tomu s pohledávkou 2,8 miliardy korun největším věřitelem WPB. Bude to právě GSFT, kdo také bude inkasovat v případě zpeněžení majetku kampeličky v podstatě celý výtěžek.
Čistá účetní hodnota aktiv záložny činí zhruba dvě miliardy korun. Tedy ještě o 800 milionů korun méně, než kolik peněžní instituce dluží Garančnímu systému finančního trhu. Celkové předlužení WPB činí 731 milionů až 1,2 miliardy korun, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, kterou v insolvenčním rejstříku zveřejnila správkyně družstva.
Na první pohled tvoří nejcennější část majetku WPB pohledávky z úvěrů, které záložna poskytla. Jejich hrubá účetní hodnota je 2,7 miliardy korun. Podle Deloitte je však tržní hodnota úvěrového portfolia v lepším případě 631 milionů korun, v horším scénáři zohledňujícím různé právní spory jen 203 milionů korun.
Další majetek kampeličky představují peníze, které má WPB na účtu, konkrétně je to 533 milionů korun. V soudních úschovách má pak WPB dalších 766 milionů korun. To jsou finance pocházející ze splátek úvěrů, které záložna poskytla.
V neposlední řadě je ve hře funkcionalistická budova Edison v Jeruzalémské ulici v Praze 1, kde WPB sídlila. Tržní hodnotu nemovitosti odhadli poradci z Deloitte na 104 milionů korun.
Palác Edison
- stavba na adrese Jeruzalémská 1321/1 (Praha 1) vznikla jako Edisonova transformační stanice v letech 1926–1930
- autorem projektu byl funkcionalistický architekt František Albert Libra
- v současnosti je objekt památkově chráněný
- v letech 2005–2007 prošla stavba rekonstrukcí podle projektu architekta Ladislava Lábuse
Prospěch z majetku WPB Capital má mít přednostně Garanční systém finančního trhu. Na aktiva záložny však mají zálusk ještě další aktéři, často schovaní za neprůhlednými zahraničními společnostmi.
Spory se vedou například o práva k pohledávkám z úvěrů, které spořitelní družstvo poskytlo. Kampelička pohledávky vyplývající z poskytnutých úvěrů převedla pod cizí společnosti s nejasným vlastnickým pozadím před více než deseti lety. Spory probíhají také o vlastnictví budovy Edison v Jeruzalémské ulici.
„Spory mohou trvat ještě rok a půl, možná až dva roky,“ poznamenal Libor Basl z vedení poradenské společnosti Baker & McKenzie, která spolupracuje s insolvenční správkyní Lužovou.
WPB Capital přišla o licenci po zásahu České národní banky (ČNB) v roce 2014. Regulátor tehdy odnětí licence zdůvodnil mimo jiné umělým navyšováním základního kapitálu kampeličky z peněz, které WPB půjčila do účelově založených firem.
Bývalé vedení záložny naopak poukazovalo na údajné nestandardní postupy ze strany ČNB vůči WPB. Kampelička vyčítala regulátorovi například neobvykle dlouhou dobu, po kterou bylo spořitelní družstvo paralyzované předběžným opatřením zakazujícím WPB činnost. Česká národní banka opakovaně jakékoliv pochybení v kauze odmítla.
V pozadí pádu WPB byl též vzájemný boj bývalých partnerů z vedení kampeličky. Jejich znesváření se pak přeneslo i do dalších let. Podle informací SZ Byznys se boj znepřátelených podnikatelských skupin o majetek záložny promítá i do současného dění okolo WPB. Projevuje se mimo jiné nároky různých neprůhledných zahraničních firem na majetek družstva.
