Článek
Česká republika zná jméno firmy, která dostane takzvaný tendr století. Nejdražší zakázku v historii Česka vyhrála jihokorejská společnost KHNP, která by měla dostavět dva nové bloky v Dukovanech v odhadované ceně 400 miliard korun. Česká pozice v jaderném světě se tím ještě posílí.
Už nyní je Česko s produkcí 29 terawatthodin (TWh) na 15. místě a co do populace jsme nejmenší stát v tomto žebříčku. Tomu vévodí Spojené státy s necelými 800 TWh a téměř třetinou světové produkce.
Meziročně nejvíce poskočila Čína – mezi lety 2016 až 2021 se její podíl na světové produkci energie z jádra zvýšil z deseti na 14 procent.
Amerika také disponuje nejvíce aktivními reaktory, má jich necelou stovku. Na druhém místě se umístila Francie a třetí již zmíněná Čína s 56, respektive 55 reaktory.
Současné rozdělení se však bude v dohledné době měnit. Jádro patří mezi poměrně oblíbené zdroje energie, jeho podíl na světovém energetickém mixu činí necelých deset procent a investice do něj dlouhodobě rostou.
Trend výstavby drží zejména Čína. Ta má rozestavěných 26 reaktorů s celkovým výkonem necelých 30 tisíc megawattů. Druhá Indie je zhruba na pětinových hodnotách. Čína k tomu má naplánovanou výstavbu dalších 41 reaktorů a 158 je navržených. Velké plány mají také v Rusku a Indii. Největší země světa chce stavět 14 reaktorů, dalších 36 je navržených, nejlidnatější stát pak plánuje 12 reaktorů a 28 jich má navržených.
Z evropských států se do těchto srovnání dostalo pouze Polsko, které má ve fázi návrhu 26 reaktorů.
Data ukazují také rostoucí oblibu jádra. Zatímco v roce 1971 se tímto způsobem vyrobilo 111 TWh energie, predikce pro rok 2026 počítá s hodnotou blížící se třem tisícům terawatthodin.
Jaderná energie patří dlouhodobě mezi ty nejbezpečnější, a to i přes pozornost, kterou mají havárie jaderných elektráren, jako byla ta v Černobylu v roce 1986. Výbuch samotný tehdy zabil zhruba 30 lidí, o celkovém počtu obětí havárie se dodnes vedou debaty. Čísla oscilují mezi desítkami a tisíci.
Navzdory tomuto incidentu se vědci shodují, že pokud bychom přepočetli počet obětí na vyrobené množství energie, vyjde jádro téměř nejlépe. Do tohoto srovnání jsou započteny oběti znečištění vzduchu či nehod i lidé, kteří zemřeli v důsledku emisí a změny klimatu tím způsobené.
V hypotetické situaci osmi fiktivních měst se 150 tisíci lidmi, kdy kumulovaná spotřeba každého je jedna terawatthodina (průměr EU) a každou by v izolovaném prostředí napájela jiná elektrárna, by po roce vypadala populace takto: Lidé žijící z uhelné energie by přišli jen kvůli výrobě elektřiny o 24,6 spoluobčana, z ropy mírně přes 18.
V obcích, kde by se používaly vítr, jádro a soláry, by trvalo sto let, než by energie zabila prvního člověka. Konkrétně čtyři, tři a dva v tomto pořadí.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informaci o vítězi jaderného tendru
