Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V tomto týdnu přijde do Česka zima a plynoměry se začnou otáčet mnohem rychleji než doposud. A také za mnohem víc peněz. Na to, že by přišel dárek v podobě nižších cen, to zatím rozhodně nevypadá – spíš naopak.
„Cena zemního plynu na měsíc dopředu se nyní většinou pohybuje okolo vysokých 90 eur za megawatthodinu, sledujeme trend růstu. Podobný trend vidíme u ceny na následující kvartál či rok,“ říká Michal Kocůrek, analytik EGÚ Brno.
Situace by se však měla s koncem zimy zlepšit a pokles cen by měl podle očekávání trhu trvat až do roku 2024.
Evropské poptávce po plynu mohou částečně ulevit dodávky z Ruska, konkrétně prostřednictvím německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Ten se však stále potýká s problémy. I přestože je potrubí v podstatě připravené spustit provoz, německý regulační úřad minulý týden oznámil, že pozastavuje proces schvalování projektu – obchodní struktura totiž neodpovídá požadavkům německého práva.
Rozhodnutí regulátora v Německu samozřejmě okamžitě zvrátilo mírný trend poklesu ceny. Jde ale o krátkodobý vliv.
„Fyzicky je možné spustit Nord Stream 2 hned. První potrubí ze dvou postavených je již natlakované, u druhého by to byla otázka zhruba týdne. Brání tomu ale složitá schvalovací administrativa, kterou zjevně německý regulátor nebude urychlovat. A to ani vzhledem k mimořádně napjaté situaci na trhu s plynem,“ říká Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Podle agentury Bloomberg bylo rozhodnutí německého úřadu impulzem k růstu cen plynu. To potvrzuje i Michal Macenauer, ředitel strategie v EGÚ Brno. „Rozhodnutí regulátora v Německu samozřejmě okamžitě zvrátilo mírný trend poklesu ceny. Jde ale o krátkodobý vliv.“
Američané znovu uvalují sankce
Otázkou však zůstává, co bude s projektem dál. USA se staví dlouhodobě proti a uvalují další a další sankce. V pondělí oznámily, že se na sankční seznam dostaly společnost Transadria a její loď Marlin.
Americká administrativa je v tomto ohledu jednotná, bývalý americký prezident Donald Trump projekt dlouhodobě kritizoval a se sankcemi také nešetřil. Joe Biden je sice obalil do hezčích slov, ale podstata zůstala stejná – i když před pár měsíci zrušil sankce vůči developerovi projektu.
Pro nízkou cenu zemního plynu je spuštění projektu samozřejmě žádoucí.
„I když se nadále stavíme proti plynovodu Nord Stream 2, a to i prostřednictvím sankcí, pokračujeme ve spolupráci s Německem a dalšími spojenci na snížení rizik, která plynovod představuje pro Ukrajinu a země EU a NATO v první linii, a na potlačení škodlivých ruských aktivit, včetně těch v energetice,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Sankce s cenou příliš nezahýbají
Podle expertů se ale růstu cen kvůli sankcím lidé obávat nemusejí. „Domníváme se, že se to projeví spíše mírně a krátkodobě. Na cenu zemního plynu má výraznější vliv globální vývoj ceny a poptávky nebo třeba počasí,“ říká Macenauer z EGÚ Brno.
Podle jeho kolegy Kocůrka Nord Stream 2 nakonec povolení dostane. Jenže nastupující středolevá vláda v Berlíně s účastí Zelených je vůči projektu skeptičtější než končící velká koalice CDU/CSU se sociálními demokraty. Například dosluhující kancléřka Angela Merkelová do projektu vložila nemalý politický kapitál a některé velké evropské firmy zaplatily část z ceny 11miliardového spojení.
I tak však může dojít k překvapení, a pokud by se politici v Berlíně k takové otočce odhodlali, evropský trh s plynem by si s ní také poradil.
„Z krátkodobého pohledu, řekněme pro následujících 12 měsíců, mají průtahy s povolováním NS2 na cenu plynu dopad, působí na navyšování nebo nesnižování ceny,“ říká Kocůrek. „Pro nízkou cenu zemního plynu je spuštění projektu samozřejmě žádoucí, s odstupem by se ale mohla Evropa více orientovat i na LNG. Podstatné je, že světové zásoby plynu jsou dostatečné i pro výrazný rozvoj spotřeby,“ vysvětluje Kocůrek.
„Pro investory Nord Stream 2, což jsou vedle Gazpromu i velké západoevropské energetické firmy, je pochopitelně velmi důležité maximalizovat využití této velké investice. Je tedy i v jejich zájmu navýšit dodávky plynu pro Evropu, trhu s plynem by to jistě pomohlo. Na druhé straně ale stojí zájmy Ukrajiny a Polska, pro které projekt znamená snížení jejich významu jako tranzitních zemí,“ dodává Gavor.
Odpůrci Nord Streamu 2, v čele s USA a některými evropskými státy, mají především problém s posilováním vlivu Ruska v Evropě, roli hraje i ztráta tranzitních poplatků.
