Hlavní obsah

V Česku fouká dost, začnou se stavět nové větrníky, říká propagátor větru

Foto: Shutterstock.com

Investice do budování nových větrných elektráren se loni snížily o 50 procent.

V Česku se loni nepostavila žádná větrná elektrárna, i když jsou podmínky k výrobě elektřiny příznivé. Podle šéfa evropské větrné asociace Gilese Dicksona vytvořila česká vláda dobrý základ pro investice do nových větrníků.

Článek

Česko v poslední době zažívá boom v oblasti solární energetiky, ale o budování ostatních obnovitelných zdrojů energie se to říct nedá. Z větru se u nás podle Komory OZE vyrobilo zhruba jedno procento z celkové produkce elektřiny a nový větrník u nás nevyrostl ani jeden.

Výstavbu zpomaluje hlavně zdlouhavé povolování výstavby nových zdrojů, které je však problémem v celé Evropě. „Povolovací systém potřebuje zjednodušit, což pomůže rozvoji. Změny se musí dít a už jsou na cestě,“ popisuje v rozhovoru pro SZ Byznys šéf evropské větrné asociace Giles Dickson.

To by mělo napomoct rozšíření větrné energie nejen v Česku, ale v celé Evropské unii. Povolování nových větrných elektráren se díky úpravám v evropské legislativě zjednoduší. „Můžeme to vidět například v Německu, kde v jednom čtvrtletí povolili výstavbu dvou GW větrných elektráren na pevnině,“ popisuje Dickson. Tolik jich nepovolilo ani během předchozích dvou let.

V minulém roce byly v celé Evropě postaveny větrné elektrárny o instalovaném výkonu 19 GW. Žádné však v České republice. Jak se to dá vysvětlit?

Česká republika je daleko za vývojem větrné energie. Máte celkem pouze 300 MW větrných elektráren, což ukazuje na to, že k nim loni nebyly přidány další. Ale vidíme naději, jsme optimističtí, pokud jde o vyhlídky ohledně větrné energie.

Giles Dickson

  • šéf organizace WindEurope, která zastřešuje hráče v oblasti větrné energetiky od výrobců až po energetické firmy,
  • WindEurope zastupuje 450 členů ze zhruba 50 zemí po celém světě,
  • před větrnou asociací působil 15 let na různých pozicích v rámci britské státní správy a pracoval pro francouzského výrobce kolejových vozidel Alstom.
Foto: Wind Europe

Šéf větrného sdružení WindEurope Giles Dickson.

Dotační možnosti už tu jsou. Vláda vytvořila velmi dobrý základ pro řízení financování investic do větrných elektráren. Až to udělají, začne to zjevně pohánět trh. Otázkou stále zůstává, jak budou poplatky za nákup elektřiny v této zemi řešeny. A s chybějícími dotacemi je to pro investory složité.

Povolovací systém potřebuje zjednodušit, což pomůže rozvoji. Změny se musí dít a už jsou na cestě. Také režim plánování a pravidel, podle kterých může místní samospráva schválit nebo neschválit, se reformují. To vše poskytuje dobrý základ pro rozšíření větrné energie v této zemi.

Proč je potom možný větší rozvoj větrné energie v Sasku než v Česku?

Je to dané tím, že tady je komplikovanější plánování a povolování stavby větrných zdrojů. Také je to kvůli nedostatečné finanční podpoře. Není divu, že se v této zemi investoři drží zpátky.

Nemohou na to mít dopad také hlasy, které říkají, že OZE zdraží elektřinu a elektřiny z větru se nevyrobí dost, když nefouká?

Větrná energie má v České republice a dalších evropských zemích smysl. Výroba elektřiny z větru nebo solárů je levnější než jiné způsoby výroby. Rychlost větru je tady dostatečná na to, aby vyráběl elektřinu a výroba by dávala ekonomický smysl.

Samozřejmě, že větrná a solární energie jsou proměnlivá forma obnovitelné energie, ale víme, jak s tím zacházet. Je ale třeba investovat do regulování poptávky, takže můžete řídit variabilní nabídku s variabilnější poptávkou jak mezi průmyslovými spotřebiteli, tak mezi domácnostmi.

Jaká je aktuálně situace ohledně ukládání energie v Evropské unii?

EU má nyní 15 GW ukládací kapacity, ale chtěla by ji do roku 2030 zvýšit na 100 GW. Investice do ukládání energie jsou nyní celkem běžné a stavějí se větrné farmy i s malými bateriemi uvnitř.

Energie, kterou nabízíte na trhu s rychlou frekvenční rezervou vedle hlavní elektřiny na trhu, kterou pouštíte do sítě, funguje velmi dobře a pomáhá vyrovnávat síť. Dělá to mnoho zemí. Irsko v tomto směru udělalo velký pokrok a kdokoli tam nyní může mít podíl variabilních obnovitelných zdrojů, což je v Irsku převážně vítr. Má až 75% podíl na celkové elektřině, a to aniž by byla narušena stabilita elektrizační soustavy.

V české síti se začínají objevovat slabá místa, takže například hlavně na jižní Moravě už není kapacita pro připojené nových solárních elektráren s přetokem…

Riziko přetížení sítě je tady vždy a děje se to v každé zemi. Někdy se produkuje více větrné a solární energie, než jaká je poptávka, a není kam energii vyvážet. Pokud se tak stane, podle právních předpisů EU musíte výrobcům za tyto přetoky zaplatit náhradu. Čím více můžete vybudovat skladovací kapacity v systému, tím méně budete mít přetoků.

Česká republika má od příštího roku v plánu rozjet komunitní energetiku, kdy domácnosti, firmy a veřejný sektor mohou sdílet elektřinu z jednoho zdroje. Jaký má v komunitní energetice potenciál větrná energie?

Komunitní energetika je dobrá pro energetickou bezpečnost, snižuje se tak závislost na dovozu energie zejména z fosilních paliv. Je to výhoda pro lokální komunity, protože větrné elektrárny finančně přispívají místní samosprávě.

V celé Evropě je povolovací proces velmi pomalý a byrokratický. To se však mění k lepšímu díky novým pravidlům EU.
Giles Dickson, šéf evropské větrné asociace

Napomůže nějak komunitní energetika k rozvoji větrné energie v Česku?

Myslím, že ano. Především bude mnohem snazší získat povolení, bude existovat zdravější rovnováha mezi zájmy plánování a pomůže vybalancovat širší národní veřejný zájem.

Klíčové je, aby se země vyhnula sestavování těchto modelů shora dolů. Měly by vycházet zdola, od samotných místních komunit. Místní větrné elektrárny fungují v rámci družstva, kterému místní občané platí malé částky a na oplátku dostávají levnější energii. Družstva poskytují elektřinu svým členům kdykoli, i když nefouká vítr. Potom jim musí prodat elektřinu z jiných zdrojů, ale za stejnou cenu. Tento model funguje v Evropě docela dobře. Ale je třeba nechat tyto květiny růst zespoda nahoru, protože když to bude naopak, nutíte lidi do něčeho, na co nejsou připravení.

Je získání povolení stále největším problémem pro rozvoj větrné energie nejen v Česku, ale i v Evropě?

V celé Evropě je povolovací proces velmi pomalý a byrokratický. To se však mění k lepšímu díky novým pravidlům EU, která vlády jednotlivých států implementují. Můžeme to vidět například v Německu, kde v jednom čtvrtletí povolili výstavbu dvou GW větrných elektráren na pevnině. Před dvěma lety Německo povolovalo méně než 2 GW za méně než dva roky.

O jaká nová pravidla jde a jak mají povolování usnadnit?

EU souhlasí s tím, že rozšíření větrné a solární energie je ve veřejném zájmu. Vlády a místní samosprávy nyní musí usilovat o zajištění zdravé rovnováhy mezi dvojími politickými cíli, kdy jsou obnovitelné zdroje na jedné straně a ochrana biodiverzity na straně druhé.

EU posílila myšlenku, že pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti, budeme vycházet z ochrany populací a druhů, takže nesmíte zabíjet žádné ptáky a další zvířata.

Unie nyní stanovila dvouleté lhůty pro vydání všech rozhodnutí o povolení nových větrných elektráren. Ve skutečnosti tato lhůta již nějakou dobu existuje, ale nebylo jasné, že je třeba rozhodnout o všech povoleních do těchto dvou let. Teď už to jasné je a povolování to může urychlit.

Je třeba optimalizovat síťovou infrastrukturu v celé Evropě, musíme zdvojnásobit investice do sítí v celé Evropě. Musíme mít dodavatelské řetězce na výrobu větrných turbín. Dříve tedy byly, ale nyní jsme je ztratili v Číně. EU tak posílí výrobu větrných turbín.

Investice do větrných elektráren loni spadly o 50 procent. Čím to bylo?

Nejde o snížení dotací, ale minulý rok se investoři drželi zpátky ze dvou důvodů. První z nich je inflace. Větrné turbíny loni zdražily kvůli vyšším cenám oceli a dalších komodit. To je problém, protože příjmy, které majitelé větrných elektráren získávají, jsou pevně stanoveny v aukcích. Pokud vyhrajete aukci, máte fixní příjmy. Měly by ale odrážet vyšší náklady.

Dalším faktorem je to, že vlády zasahovaly do trhu s elektřinou na národní úrovni. Trh však funguje podle pravidel EU. Tyto národní zásahy byly tolerovány, protože všichni věděli, že vláda musí podporovat spotřebitele, aby se vypořádali s vysokými cenami. Ale také vytvářely nové daně a limity příjmů.

Investoři proto nechtěli stavět nové elektrárny. Dělají si svůj business case s příjmy na dalších 15 až 20 let, vláda zasáhne do trhu a jejich příjmová základna se úplně změní. Investoři se těchto státních zásahů na trhu zalekli. Neříkáme, že nemáme chránit spotřebitele, ale s jinými druhy zásahů.

Doporučované