V Česku bují temná investiční sféra, lidé přicházejí o peníze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Směnky, tokeny, malé dluhopisové emise, alternativní fondy, kryptoměny. Zájemci o tyto lákavé, ale vysoce rizikové investice mají v Česku z čeho vybírat. Objem majetku ve firmách, které slibují vysoké zhodnocení, roste. Stejně tak ale přibývá případů, kdy podobné investice skončí špatně.

„Poslední čtyři roky bohužel poskytly (tyto firmy) vynikající prostředí pro vznik různých druhů letadel, pololetadel a projektů, které spoléhaly na to, že díky levným penězům uspějí i s nedotaženým podnikatelským záměrem,“ říká Jan Eisenreich, předseda výkonné rady Asociace pro transparentnost investičního trhu.

Mezi hlavními faktory, kvůli kterým tyto projekty vyrostly, byly podle odborníka nízké úrokové sazby, které banky nabízejí na svých účtech. „Kvůli nim neměli investoři motivaci ukládat své finanční prostředky na spořicí účty. Roli hrály rovněž vysoké motivační odměny pro poradce, kteří tyto investiční produkty prodávali, a nedostatečná informovanost klientů o rizicích,“ doplnil Eisenreich z investiční asociace.

Varování před přibývajícími investičními kauzami již vydala také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

„Vzhledem k rychlému nárůstu investičních podvodů a velkému počtu poškozených v posledních letech se NCOZ rozhodla varovat před tímto druhem trestné činnosti, která je i kvůli vysokým ziskům z ní plynoucím pro pachatele oblíbená u skupin organizovaného zločinu,“ uvedla protimafiánská policie, když na sklonku minulého roku spouštěla preventivní kampaň Nebuď labuť, zaměřenou proti investičním podvodům.

Hodně viditelnou částí neregulovaného finančního trhu jsou alternativní investiční firmy. Vystupující často též pod označením „alternativní fondy“ nebo „minifondy“. Přestože se označují předponou „mini“, mohou po splnění určitých podmínek spravovat majetek až za 500 milionů eur. To je podle aktuálního kurzu zhruba 12 miliard korun.

Faktem je, že v praxi se zmíněný maximální limit zatím nevyužívá. Přesto v součtu všechny tyto minifondy spravovaly na konci minulého roku peníze Čechů za více než 15 miliard korun. To je o osm procent více než předloni, a dokonce o 64 procent více než v roce 2020. Ukazují to čísla České národní banky (ČNB). Jednou z mála povinností těchto firem totiž je poslat do ČNB jednou za rok výkaz o výši spravovaného majetku.

Ze zákona nesmějí být investice do těchto alternativních fondů veřejně nabízené, tedy například formou inzerátů. Přesto při šíření jejich finančních produktů hrají klíčovou roli právě investiční poradci.

„Ve velké části případů, se kterými se setkáváme, dochází bohužel ze strany poradců k nedostatečnému informování klientů o rizikovosti projektů a poradci jsou naopak provizí motivováni, aby umístili peníze svých klientů do rizikovějších projektů. V následujících letech proto očekávám, že mnoho těchto projektů ještě popadá a trh se pročistí. Osobně myslím, že situaci pomůže vyšší edukovanost poradců s důrazem na jejich případnou odpovědnost za špatné investice a úprava legislativy v tomto ohledu,“ soudí šéf Asociace pro transparentnost investičního trhu Eisenreich.

Jen kvůli zprostředkovatelům mohly v sítích firem, jako byla J.O. Investment, Growing Way nebo WCA International uváznout tisíce lidí. Uvěřili příběhu o „geniálních investorech“ stojících za těmito společnostmi, kteří na trzích dokážou vykouzlit vysoké zhodnocení. Všechny zmíněné firmy zkrachovaly a zároveň je začala vyšetřovat policie.

„Role investiční poradkyně byla zcela zásadní. Právě ona mi fond představila, motivovala mě k investici výročními zprávami a doklady o vysokém zhodnocení po několik posledních let a v neposlední řadě několikrát zopakovala, že ona sama je jejich spokojenou klientkou, která se zaručuje, že toto zhodnocení opravdu probíhá a vše funguje naprosto bez problémů,“ popsala svou zkušenost redakci pod podmínkou anonymity klientka jedné z firem, které připomínají Ponziho schéma. Peníze v tomto případě zmizely kdesi v Hongkongu a Belize.

Z řad neregulovaných alternativních fondů čelí vážným finančním potížím společnost Diversity Capital navázaná na neprůhlednou skupinu IC Group, jež vystupuje v Česku s příběhem o zhodnocování peněz malajsijského sultána. Firma ze svých problémů viní přísné procesy proti praní špinavých peněz, které prý společnosti zabraňují dostat peníze ze zahraničí.

Téměř bez regulace jsou také malé dluhopisové emise do ekvivalentu jednoho milionu eur. Při jejich vydávání nepotřebují firmy ani prospekt. Tedy dokument, který při větších emisích dávají společnosti ke schválení České národní bance. I v takovém případě ale ČNB kontroluje jen formální podmínky prospektu. Neřeší například finanční zdraví emitenta.

Jak velký objem malých dluhopisových emisí je v oběhu, nikdo neeviduje. To se ostatně týká i větších emisí.

„ČNB nemůže poskytnout přehled vydaných firemních nebo korporátních dluhopisů, protože takový přehled neeviduje,“ sdělila mluvčí regulátora Petra Krmelová.

Faktem je, že řada firem využívajících financování prostřednictvím dluhopisů se dostala do vážných problémů. Redakce SZ Byznys informovala například o případu skupiny Premiot. Ta využívala podlimitní i větší dluhopisové emise. Holdingu svěřilo peníze kolem 3300 lidí. Nedávno skupina připustila, že vyřešení jejích potíží se neobejde bez osekání dluhů prostřednictvím insolvenční reorganizace.

Další neregulovaný investiční produkt se objevil v posledních letech v podobě směnek. Směnka je cenný papír, jehož prostřednictvím se dlužník zavazuje věřiteli zaplatit v určitém termínu uvedenou částku. Také v tomto případě ale nejde o finanční produkt, který by podléhal regulaci. Přitom se používají jako investiční nástroj, prostřednictvím něhož je lidem slibováno vysoké zhodnocení.

Byly to právě směnky, kdo se postaral o jeden z největších bankrotů v Česku za minulé desetiletí v podobě pádu společnosti Arca Investments. Firma zastřešující skupinu Arca Capital má dluhy kolem 20 miliard korun. Většinu z této částky získala Arca prodejem směnek investorům.

Na velké množství směnek distribuovaných drobným investorům dojela také skupina firem původně sdružená kolem poskytovatele spotřebních úvěrů Fair Credit. Holding založený na byznysu s vysoce úročenými půjčkami se dostal do finančních potíží, které vyvrcholily loni. Nyní část firem z bývalé skupiny čelí insolvenčnímu řízení.

„Podlimitní dluhopisové emise a směnky jsou pro běžné investory vysoce rizikovými investičními produkty. Věřitelé, kteří zainvestovali do emitentů podlimitních dluhopisů v úpadku, patřili často mezi nezkušené investory, kteří se nechali buď nalákat vysokým úrokem, nebo podlehli tlaku prodejců dluhopisů,“ komentoval Ján Lalka, ředitel forenzní agentury Surveilligence.

„Vzhledem k tomu, že si investoři sami nebyli schopni důkladně vyhodnotit rizika investice, jejich investice byla v podstatě gambling, sázka do loterie. Z našich šetření dluhopisových emitentů v insolvenci jasně vyplývá, že za obchodní plány některých emitentů byly skryty od počátku dobře vymyšlené podvody za účelem vyvedení prostředků od investorů,“ doplnil odborník na investiční podvody Lalka.

Samostatnou kapitolou jsou zcela neregulovaná digitální aktiva typu kryptoměn nebo tokenů, tedy jakési digitální obdoby dluhopisů. Ani v tomto případě neexistuje žádná evidence, kolik peněz do této sféry již Češi vložili. Česká národní banka, Ministerstvo financí i policie opakovaně upozorňovaly, že investice do těchto nástrojů nespadají pod žádný dohled a jsou tudíž vysoce rizikové.

Možná nejznámější kauzou v této sféře je případ společnosti Xixoio podnikatele Richarda Watzkeho. Ambicí firmy bylo vytvořit digitální burzu, kam by si firmy chodily pro kapitál prostřednictvím tokenových emisí.

Tokeny vydávalo za pomoci rozsáhlé reklamní kampaně i samotné Xixoio. Od drobných investorů firma získala 548 milionů korun. Co bude s těmito penězi dál, není jasné. Ve firmě totiž na přelomu listopadu a prosince 2022 zasáhla Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření z podvodu a praní špinavých peněz. Nikdo zatím nebyl obviněn.

Xixoio se hájí tím, že policie jen nepochopila obchodní model firmy. Xixoio se v současnosti potýká s nedostatkem kapitálu a hledá nové finanční zdroje na zajištění byznysu.

Jak již redakce Seznam Zpráv informovala, s finančními problémy se v současnosti potýká rovněž společnost Glocin, řízená Alešem Kohoutkem, někdejším kumpánem kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře. Glocin lidem sliboval vysoké zhodnocení mimo jiné díky těžbě kryptoměn. Zajímavostí je, že v roce 2019 to byl právě Glocin, kdo finančně pomohl společnosti Xixoio, když se tehdy poprvé dostala do potíží.