Článek
V centru Prahy vyrostla solární elektrárna o rozloze fotbalového hřiště. Na Kongresovém centru je postaveno 2 080 solárních panelů o instalovaném výkonu 936 kWp.
Stavba elektrárny je již dokončena, ale energii zatím nevyrábí. V průměru by největší střešní fotovoltaika v centru Prahy měla Kongresovému centru ušetřit za elektřinu 5,5 milionu Kč ročně. „Jde o jeden z největších projektů energetických úspor v Česku vůbec,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Solární elektrárna se rozprostírá na ploše 7 000 m2. Její realizace však nebyla jednoduchá, neboť se nachází v srdci metropole. Projektanti museli například dokázat, že sluneční paprsky dopadající na povrch panelů nebudou nikoho oslňovat. Nešlo však jen o blízké okolí paláce, ale také o návštěvníky několik kilometrů vzdálené Petřínské rozhledny.
Tuzemské firmy a veřejné instituce se kvůli vysokým cenám elektřiny v poslední době obracejí směrem ke snižování nákladů na energie vlastní výrobou. „Naším úkolem v ČEZ je tomu co nejvíce napomoci. I ve městě je prostor pro využívání obnovitelných zdrojů energie,“ doplnil Beneš. ČEZ realizoval podobné projekty například na střeše Rudolfina, Národního divadla či Thomayerovy nemocnice.
„Energetické úspory a nové obnovitelné zdroje jsou přesně to, co v současné situaci potřebujeme, abychom snižovali náklady na energie a zvýšili svou energetickou soběstačnost a nezávislost na energiích z Ruska,“ uvedl při návštěvě Kongresového centra Praha předseda vlády Petr Fiala.
Od zahájení příprav projektu do jeho dokončení uplynulo půl roku. Avšak o tom, že by Kongresový palác mohl vyrábět energii ze slunce, se uvažovalo už před několika lety.
„I když máme do konce roku sjednánu velmi dobrou cenu za elektřinu, dění na trhu s energiemi nás přimělo tento záměr urychlit a rozhodli jsme se s instalací začít ještě během českého předsednictví,“ říká Aleš Bartůněk, předseda představenstva Kongresového centra, které od července do října hostilo 14 neformálních summitů ministrů EU.
Fotovoltaika podle něj pokryje asi deset procent spotřeby energií Kongresového paláce. „Navíc je přímo provázaná s komplexním projektem energetických úspor, který u nás běží šestým rokem a každoročně nám šetří více než 30 milionů Kč,“ vysvětluje Bartůněk.
Solární elektrárnu považuje za špičku pomyslné pyramidy energetických projektů v paláci. „V současné době je Kongresové centrum v situaci, kdy se v nouzovém případě po krátkou dobu obejde bez jakýchkoli dodávek energií,“ vysvětluje Bartůněk.
Snížit energetickou náročnost se snaží od roku 2016, kdy se rozhodl pro modernizaci vytápění, vzduchotechniky osvětlení a kogeneraci za 135 milionů Kč. „Do té doby Kongresové centrum utrácelo přibližně 74 milionů Kč ročně za elektrické energie,“ říká Bartůněk.
Díky své dlouhodobé cestě Kongresové centrum letos snížilo náklady na energie v přepočtu na současné vysoké ceny o 50 milionů Kč.
Nově vybudovaná fotovoltaika je tzv. EPC projektem, kdy je velikost úspor garantována přímo ve smlouvě. V tomto případě je celková úspora za 10 let existence projektu stanovena na nejméně 235 milionů Kč a sníží spotřebu o 30 procent.
Zároveň lze v rámci EPC projektu investici splácet přímo z peněz uspořených za energie. „Investiční náklady neplatí Kongresové centrum, ale platíme je my, jakožto dodavatel,“ dodává Beneš.
V případě Kongresového paláce, jehož akcionáři jsou Ministerstvo financí ČR a hlavní město Praha, se tento typ projektu podařilo uskutečnit, ale u ostatních veřejných institucí tomu brání zákon o rozpočtových pravidlech, který jej paradoxně považuje za dluh. Premiér Fiala chce zvážit, jak tuto legislativní bariéru odstranit, aby nebránila vzniku podobných projektů.
