Článek
Hlavním tématem středeční schůze vlády, první po čtrnáctidenních prázdninách, bylo zajištění dostatku energií pro všechny. „Na zimu jsme připraveni,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Opět zopakoval heslo, které vláda často zmiňuje, a to, že nikoho nenechá padnout. „Znamená to, že občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně poplatků za vodu a energii,“ vysvětlil Fiala.
Popsal tak parametry pro získání příspěvku na bydlení, který vláda používá jako jediný nástroj pro pomoc se zvyšováním cen energií. „Veškeré náklady nad to je jim stát připraven uhradit,“ dodal premiér.
Předseda vlády také potvrdil, že do konce srpna upřesní konkrétní parametry úsporného tarifu, který má od října domácnostem pomáhat s drahými energiemi.
Česko má šesté nejdražší energie v Evropě. Ostatní země totiž zavedly opatření, která zákazníkům cenu energií snižují, ať už škrtnutím DPH, odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje nebo zastropování cen.
Zatím má česká vláda v plánu poslat domácnostem 5 000 Kč od října do konce roku, přičemž částka zahrnuje i odpuštění POZE (poplatků za obnovitelné zdroje). Tento příspěvek bude proplácen přes elektrický tarif, protože na elektřinu jsou připojeny všechny domácnosti.
Zbytek by pak měl být vyplacen příští rok. Na jakou podporu ale dosáhnou, se domácnosti dozví, až o tom rozhodne vláda. U některých domácností by pomoc mohla vystoupat až na 17,5 tisíce Kč. Celkový rozpočet na úsporný tarif činí 30 miliard Kč.
Úsporný tarif pochází z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterému vláda uložila další úkol. „Má prověřit zálohy, které dodavatelé energií vyměřují svým zákazníkům, zda skutečně odpovídají pravidlům pro stanovování záloh, tedy odpovídají spotřebě a ceně energií, zda nejsou ze strany dodavatelů zneužívány,“ řekl Fiala.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostává signály z odběrných míst, že jejich záloha neodpovídá jejich spotřebě. „Obchodník si tak může vylepšovat své cash flow, takže na to se Energetický regulační úřad (ERÚ) zaměří a je určitě na místě, aby se lidé, kterým se zálohy nezdají, obrátili na ERÚ,“ uvedl ministr Jurečka.
Pokud v Evropě nebude dostatek plynu, a to bez ohledu na to, kolik za něj dodavatelé zaplatí, mohlo by dojít k vyhlášení stavu nouze v plynárenství a teplárenství. Stát by v takovém případě přistoupil k restriktivnímu režimu a vytápění v budovách by omezil.
Žádné úspory, které jsou potřeba, nebudou upřednostňovat byznys před občany. Chtěl bych vyvrátit také nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat občany do kuchyně, na kolik stupňů mají zapnuté topení.
„V takovém případě samozřejmě bude nutné přejít k jakémusi restriktivnímu režimu,“ uvedl dříve ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V případě, že by Česko například mělo o pomoc s dodávkami plynu požádat okolní státy, měli by se do úspor zapojit i tzv. chránění zákazníci, mezi které patří například domácnosti. Podle ministra status chráněných zákazníků neznamená, že by se jich případné nepohodlí nedotklo.
V případě nedostatku plynu by stát přistoupil k omezení dodávek tepla u domácností. Cílem opatření je mimo jiné udržet v chodu klíčové složky průmyslu. Ministerská vyhláška, která je nyní v připomínkovém řízení, omezuje teplotu vytápění v domácnostech například na 18 stupňů v obýváku.
„Žádné úspory, které jsou potřeba, nebudou upřednostňovat byznys před občany. Chtěl bych vyvrátit také nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat občany do kuchyně, na kolik stupňů mají zapnuté topení,“ uvedl Fiala.
