Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Během následujícího roku by mohl se snížením účtu za elektřinu opět pomoct úsporný tarif, i když tentokrát jen užší skupině spotřebitelů.
Jednorázový příspěvek z úsporného tarifu si pro letošní rok domácnosti již vybraly. Místo plošného opatření bude v příštím roce pomoc cílit pouze na úzkou skupinu těch nejzranitelnějších zákazníků. Aby ale mohl tarif fungovat v takové podobě, jakou má vláda v plánu, bylo třeba definovat, kdo patří mezi zranitelné odběratele.
Kdo je zranitelný zákazník?
Zranitelným zákazníkem se rozumí fyzická osoba, která je:
- závislá na použití zdravotnického prostředku pro domácí umělou plicní ventilaci nebo zdravotnického prostředku pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii,
- poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění,
- poživatelem příspěvku na péči ve stupni III nebo ve stupni IV podle zákona o sociálních službách.
(Zdroj: MPO)
Zavedení pojmu zranitelný zákazník je obsaženo v novele energetického zákona, která reaguje na aktuální kritickou situaci na trhu s energiemi. Tito zákazníci vyžadují zvláštní ochranu především kvůli následkům, které by na ně mělo případné odpojení od energií.
Definice zranitelných odběratelů bude sice obsažena v legislativě, ale v souvislosti s příspěvky na energie se nemusí nijak využít. Vláda ji však plánuje zkombinovat s již schváleným úsporným tarifem.
„Jednou ze zvažovaných možností je využít mechanismus úsporného tarifu tak, že tento příspěvek obdrží právě zákazníci odpovídající této definici sociálně zranitelného zákazníka,“ říká mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka.
Vláda tak bude moct nařídit Operátorovi trhu s energiemi, aby finanční pomoc rozdělil mezi sociálně zranitelné zákazníky u jednotlivých dodavatelů.
Smyslem definice tzv. zranitelného zákazníka je také mimo jiné zajistit, že nikdo neodpojí od distribuční soustavy například člověka na dýchacím přístroji. „Zjednodušeně řečeno, pokud by v budoucnu došlo k černému scénáři výpadků elektřiny, distributoři by měli zakázáno vypnout elektřinu u těchto zranitelných zákazníků a náklady za ně by hradil stát,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Tomáš Weiss.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jsou lidé připojení na domácí umělou plicní ventilaci a dlouhodobou domácí oxygenaci jedněmi z těch, kteří by mohli mít na příspěvek na energie od příštího roku nárok. Těch je v Česku dohromady kolem 3000.
Dále mezi zranitelné zákazníky patří invalidé třetího stupně, tedy ti, jejichž zdravotní stav způsobil pokles pracovní schopnosti alespoň o 70 procent. Tento typ důchodu dle MPSV pobírá cca 160 tisíc osob.
Dále budou mít na příspěvek z úsporného tarifu nárok osoby pobírající příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, protože jsou těžce nebo zcela závislé na pomoci druhé osoby. Takových je v Česku zhruba 146 tisíc. Celkem by tak na extra příspěvek z úsporného tarifu mělo nárok 306 tisíc odběratelů, přičemž se předpokládá, že lidé připojení na dýchací přístroje zároveň pobírají invalidní důchod či příspěvek na péči.
„Hlavním účelem této úpravy je tedy vytvoření souboru účinných nástrojů v oblasti energetiky, jež umožní zohlednit specifické postavení obzvlášť zranitelných fyzických osob,“ říká mluvčí MPSV Jakub Augusta.
Aktuálně je návrh v meziresortním připomínkovém řízení. Novela by podle MPSV měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2023. To ale neznamená, že ji rovnou od ledna vláda spojí s úsporným tarifem.
Podle MPO záleží také na tom, kolik peněz stát vyčlení na úsporný tarif pro sociálně zranitelné zákazníky. Zatím proto není jasné, kolik vláda této skupině přispěje a zda bude výše částky odstupňována podle distribučních sazeb, jako tomu bylo v případě úsporného tarifu pro letošní rok.
„O výši úsporného tarifu pro skupinu zranitelných zákazníků a o dalších podmínkách může rozhodnout vláda svým nařízením,“ říká mluvčí MPO Miluše Trefancová.
Resort financí zatím počítá s tím, že se náklady vejdou do částky 100 miliard Kč, která je vyčleněna na zastropování cen elektřiny a plynu a další opatření spojená s řešením energetické krize. „Uvedené prostředky jsou rozpočtovány ve vazbě na mimořádné příjmy z windfall tax a zastropování tržních příjmů výrobců energií,“ dodává Weiss.
Ve hře je však také varianta vytvořit pro tyto domácnosti speciální produkt u dodavatelů. „Nadále zůstává možnost (v rámci úsporného tarifu nebo zastropování) zavést ve prospěch zranitelných zákazníků zvláštní cenovou kategorii, která bude reagovat na jejich individuální potřeby,“ říká Augusta z MPSV. Tato varianta je však pouze v začátcích.
Nová varianta úsporného tarifu se tak podobá spíše sociálnímu tarifu, který MPO zamýšlelo vytvořit na pomoc s energiemi na začátku letošního roku. Toto opatření mělo cílit právě na nízkopříjmové domácnosti, ale když ceny energií dále rostly, resort se rozhodl pomoc zplošnit a vytvořil tzv. úsporný tarif.
Ten měl původně platit od letošního října do konce roku 2023, ale od ledna jej nahradí zastropování cen elektřiny a plynu. Z původní podoby úsporného tarifu tak nakonec zbyl jen jednorázový příspěvek na elektřinu 2000 až 3500 Kč, který dodavatelé zákazníkům odečetli z nákladů v říjnu.
Příští rok stát domácnostem pomůže hlavně zastropováním cen silové elektřiny na 6050 Kč za MWh s DPH a cen za dodávku plynu 3025 Kč za MWh včetně DPH. Dále plošně odpouští poplatky za obnovitelné zdroje, což znamená úsporu 599 Kč za každou spotřebovanou MWh. Dále mohou domácnosti ve finanční tísni čerpat příspěvek na bydlení, který jim náklady na energie také může snížit.
