Úřad přitvrzuje a firmy platí miliony za zneužití síly na trhu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) letos za porušení zákona o významné tržní síle už rozdal sankce za 2,6 milionu korun.

Po společnostech Accom z března nyní za nezákonné chování vůči svým menším dodavatelům úřad potrestal ZD Trhový Štěpánov z holdingu podnikatele Zdeňka Jandejska, který byl jedním z pořadatelů prvních loňských protestů zemědělců v Praze.

Antimonopolní úřad firmě v rozhodnutí, které vstoupilo v platnost 15. dubna, uložil pokutu ve výši 1 040 000 Kč za několik prohřešků. Od února do května 2024 převzal od jednoho z dodavatelů tři dodávky krmiv pro hospodářská zvířata bez uzavření smlouvy. Úřad také zjistil, že ve více než dvou desítkách případů u svých čtyř dodavatelů uplatňoval delší než třicetidenní lhůty splatnosti.

Původní sankce byla vyšší, úřad ji však snížil o 20 procent, protože se společnost přiznala a spolupracovala.

Jde o druhý pravomocný případ sankcí za porušení zákona o významné tržní síle v letošním roce. Výší pokut úřad potvrdil trend přitvrzování vůči zakázaným praktikám.

„Dosud byly pokuty spíš nižší, ale už teď postupně přitvrzujeme a budeme v tom pokračovat. Už nyní jdou všechny pokuty přes milion korun. Zpočátku jsme nechtěli dávat drakonické pokuty,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys místopředseda antimonopolního úřadu Petr Solský.

Významná tržní síla znamená, že firma, která nakupuje a odebírá nějaký druh zboží, je tak silným hráčem na trhu, že si může bez spravedlivého důvodu vynucovat výhodu vůči dodavatelům.

Loni v prosinci dostala pokutu 320 000 Kč za pozdní splatnost další zemědělská společnost spoluvlastněná Zdeňkem Jandejskem, DZS STRUHAŘOV, která je jedním z největších chovatelů drůbeže na Benešovsku.

Úřad může za porušení zákona o významné tržní síle uložit sankce až do 10 procent ročního obratu firmy. Dosud se držel na nejnižší možné hranici, protože zákon se od roku 2023 začal nově vztahovat na stovky až tisíce subjektů z celého dodavatelského řetězce „od farmy na vidličku“. Pokutu dnes může dostat například i malý pekař, který uplatňuje zakázané praktiky vůči svému menšímu mlynáři, anebo řezník, který odebírá maso od farmáře.

Do roku 2023 přitom antimonopolní úřad kontroloval a pokutoval především největší nadnárodní obchodní řetězce či velkoobchody.

Zmíněné přitvrzování nyní dokládá i výše pokut. Zatímco loni v deseti případech úřad rozdal pokuty za 4 280 000 Kč, letos ve dvou případech rozhodl o sankcích ve výši 2,6 milionů Kč.

Už v březnu například potrestal dvě společnosti Accom Czech a Accom Gastro patřící do stejnojmenného holdingu, který provozuje například Choceňskou mlékárnu. Za nekalé praktiky firmy zaplatily 1 560 000 Kč. Provinily se tím, že jako nákupní aliance uzavíraly marketingové služby a poskytovaly nákupní akce bez povinných náležitostí, jako je odhad nákladu a množství výrobků pro konkrétní akce.

Společnost ACCOM Czech pak samostatně porušila zákon čtyřmi přestupky. Nesjednávala povinné náležitosti při poskytování logistických služeb, sjednávala protiprávně slevy při reklamaci kvůli zhoršení jakosti produktů, požadovala zaváděcí slevy při prodeji nových výrobků a uplatňovala příliš dlouhou splatnost faktur.

Loni zase úřad potrestal pivovary Heineken ČR, výrobce lihovin Jan Becher – Karlovarská Becherovka, zpracovatele masa Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí a DZS STŘUHAŘOV, mlékárny Net Plasy a Schreiber Czech, hobbymarket Bauhaus, velkoobchody s potravinami Tamda Group a Kubík a e-shop s potravinami Košík.cz.

Zatím nejvyšší pokutu přes 1,8 milionu Kč dostal loni v září Košík.cz za uplatňování marketingového bonusu a podpory bez požadovaných náležitostí, přičemž nebylo jasné, co je předmětem služby, v jakém rozsahu je poskytována a za kolik. Marketingový bonus je finanční nebo nepeněžní výhoda, kterou získá odběratel například za určitý prodaný objem zboží.

Internetový prodej v posledních letech rychle kvete, a tím i příležitost pro kontrolory. „Do budoucna se také více zaměříme na online prodejce potravin, protože je to rostoucí segment,“ slibuje proto Solský.

Obecně patří mezi nejčastější pochybení uplatňování delší doby splatnosti faktur, než je zákonných 30 dní, a právě vágní vymezení marketingových služeb, což může být například prodej ve slevových akcích, služby ve formě reklamních bannerů a reklamních předmětů.

„Narazili jsme na splatnosti kolem 50 dnů, ale v některém případě i splatnost do 200 dnů. Možná to vypadá jako marginální pochybení, ale není. Z hlediska dopadu na cash flow a ekonomiky je to pro menší firmy poměrně zásadní věc,“ říká Petr Solský.

Podle něj v tom Češi nijak nevybočují. Je to jedna z nejčastějších zakázaných praktik také v západní Evropě, ve Francii, Španělsku, ale i v Chorvatsku. Naproti tomu u největších firem, jež jsou kontrolované už roky, se tuto praxi podařilo vymýtit.

„Dalším častým pochybením je nedodržení požadavku na písemnou podobu dokumentů. Problém s tím mají společnosti ze sektoru HORECA, jako jsou hotely, restaurace a kavárny,“ dodal.

ÚOHS uvádí, že se trh od roku 2010, kdy začal zákon o významné tržní síle platit, výrazně zkultivoval. Prakticky zmizely například „zalistovací poplatky“ za to, že dodavatel vůbec mohl začít u obchodníka prodávat, nebo poplatky z uvedení produktových novinek. Tomuto poplatku se lidově říkalo regálovné. Na druhou stranu se částečně problém přesunul do mnohdy nejasných poplatků za marketing.

Přesto ale „hlídač hospodářské soutěže“ nyní pokrývá malou část trhu. Zaměřuje se jen na byznys týkající se prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Nekalé praktiky v obchodních vztazích se však nepochybně odehrávají i v jiných oblastech ekonomiky. Například v Maďarsku se už zákon několik let vztahuje i na nepotravinářské zboží.