Článek
Carlos Ghosn, bývalý šéf Nissanu, žaluje japonskou automobilku o miliardu dolarů kvůli údajné pomluvě a urážce na cti, informovaly o tom agentury Reuters a Bloomberg. Žaloba obviňuje nejen Nissan, ale také dvě další společnosti a 12 Ghosnových bývalých kolegů.
Ghosn uvedl, že cílem těchto podle něj pomlouvačných tvrzení bylo zmařit jeho plány na fúzi společností Nissan a Renault. Snaží se tak nyní očistit své jméno poté, co byl v Japonsku obviněn z nedoložení osobních příjmů a Francie usiluje o jeho zadržení v souvislosti se zneužitím majetku.
„Závažná a citlivá obvinění proti mé osobě zůstanou v myslích lidí po celá léta,“ cituje Bloomberg Ghosnova slova z obžaloby. Ghosn v ní dále dodává, že „jimi bude trpět po zbytek svého života, protože mají trvalé a dlouhodobé dopady, i když jsou založena na pouhém podezření“.
Žalobu podává Ghosn z Libanonu, kam v roce 2019 utekl a vyhnul se tak trestnímu stíhání.
Podle agentury Bloomberg však se žalobou z Libanonu nemá velkou šanci uspět, Japonci prý budou spolupracovat pouze málo, nebo vůbec. Libanonský státní zástupce stanovil slyšení na září.
Ghosn, na kterého Francie v loňském roce vydala mezinárodní zatykač v souvislosti s aliancí Renault–Nissan, požaduje 588 milionů dolarů jako náhradu škody a nákladů a 500 milionů dolarů jako sankční opatření. Odškodné, které Ghosn žádá, představuje více než pět procent tržní hodnoty společnosti, která je zhruba 16 miliard dolarů.
Zároveň však samotná automobilka žaluje Ghosna, chce po něm deset miliard jenů (zhruba dvě miliardy korun).
Ghosnův vzestup a pád
Ghosn, původem z Brazílie s libanonskými kořeny, začal svou kariéru ve Francii – prací pro Michelin. Brzy se stal v automobilce šéfem operací pro Jižní Ameriku a následně i pro severní část kontinentu. V roce 1996 se Ghosn stal výkonným viceprezidentem Renaultu. Jeho restrukturalizace výrazně přispěla ke zvýšení ziskovosti Renaultu. V roce 1999 vytvořily společnosti Renault a Nissan alianci.
Ghosn byl následně vyslán Renaultem, aby pomohl Nissanu postavit se zpátky na nohy, protože se v té době japonská část aliance pohybovala na pokraji bankrotu. Ghosn Nissan zachránil, obrátil ho zpět do ziskovosti a později se stal předsedou obou společností i celé aliance, která se v roce 2016 rozšířila, když se k ní jako mladší partner připojila společnost Mitsubishi Motors.
V únoru 2017 Ghosn oznámil, že odstoupí z funkce generálního ředitele Nissanu a zůstane předsedou představenstva společnosti. Ve vedení Nissanu ho vystřídal Hiroto Saikawa.
O rok později, 19. listopadu 2018, byl Ghosn zatčen a zadržen v tokijské vazební věznici, zrovna když se do Japonska vracel z Libanonu. Ještě ten stejný den byl odvolán z představenstva Nissanu a zbaven všech výkonných práv ve společnosti. Zatčen byl také manažer společnosti Greg Kelly.
Podle Nissanu totiž Ghosn zneužíval firemní majetek, využíval firemní prostředky k osobním investicím a nedokládal plně osobní příjmy. Mezi investice, ke kterým měly být finance Nissanu zneužity, uváděla japonská média například Ghosnovu vilu v Bejrútu, apartmán v Riu de Janeiru nebo rodinné dovolené.
Ghosn jakákoli obvinění popřel a japonský soudní systém označil za zmanipulovaný. Přesto však strávil následujících 13 měsíců částečně ve vazbě a částečně v domácím vězení ve svém domě v Tokiu, který byl nepřetržitě sledován. Pokud by byl odsouzen, čekalo by ho podle BBC až 15 let ve vězení.
Útěk ve futrále na hudební nástroj
Ghosn se z Japonska rozhodl utéct. Najal si proto služby Michaela Taylora a jeho syna Petera, kteří ho 30. prosince 2019, schovaného do obrovského obalu na hudební nástroje, převezli soukromým letadlem do Turecka a odtamtud do Bejrútu. Podle Bloombergu byla celá operace úspěšná především proto, že byla krabice na nástroje příliš velká na to, aby se vešla do letištního rentgenu, a nikdo ji tedy nekontroloval.
Ghosn tedy úspěšně uprchl do Libanonu, který s Japonskem nemá smlouvu o vydávání osob. Aktuálně zde stále žije a stal se místní celebritou. Zároveň však zemi nesmí opustit a Interpol na něj vydal zatykač. Michael a Peter Taylorovi, kteří pomohli jeho útěk zinscenovat, byli odsouzeni k odnětí svobody.
V roce 2020 komise OSN rozhodla, že Ghosnovo zadržení v japonském vězení po dobu delší než 100 dní nebylo nutné ani přiměřené a porušovalo jeho práva. Podle pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva bylo rozhodnutí zatknout Ghosna čtyřikrát za sebou, aby se jeho vazba prodloužila, „zásadně nespravedlivé“, uvádí Bloomberg.
Ghosnův případ podrobně sledovala veškerá média a dostal se také do popkultury. Minulý rok o něm byl natočen dokument Uprchlík: Podivuhodný případ Carlose Ghosna, předtím zase film Carlos Ghosn: The Last Flight.
Kromě filmů pronikl Ghosn i do světa počítačových her.
