Článek
Topná sezona v Česku skončila 22. května a teplárny hlásí, že Češi šetřili. Množství spotřebovaného tepla i přes delší trvání otopného období kleslo, stejně jako spotřeba plynu a elektřiny.
Teplárny postupně přestávaly topit po třetím květnovém víkendu, kdy teplota dva dny za sebou stoupla nad 13 stupňů Celsia. To je podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu signál k ukončení otopného období. Uplynulá topná sezona byla sice kvůli počasí delší než ta předchozí a zároveň třetí nejchladnější za poslední dekádu, přesto lidé na vytápění více šetřili.
Podle průzkumu mezi teplárnami Teplárenského sdružení České republiky se úspory očištěné o vlivy počasí pohybují mezi šesti a 11 procenty. „Na spodní hranici jsou odběratelé tepla z tepláren spalujících domácí hnědé uhlí a biomasu, které vloni většinou cenu tepla neměnily. Letos bylo zvýšení ceny tepla z nich v jednotkách až nižších desítkách procent,“ popisuje ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Do spotřeby se promítla hlavně snaha zákazníků šetřit. Skupina Veolia Energie, která je jedním z největších dodavatelů tepla v Česku, proto prodala méně. „Potřeba tepla v závislosti na počasí byla celkově zhruba stejná jako v předchozí topné sezoně, ale prodej tepla zákazníkům byl nižší o devět procent oproti předchozí topné sezoně,“ říká mluvčí skupiny Marcela Dvořáková.
„Dodávky tepla v letošní topné sezoně jsou rovněž nižší, do odběrů tepla se kromě teplejšího počasí promítla i změna v chování spotřebitelů. Odběr tepla se nám snížil zhruba o pět až 10 procent vlivem úspor při vytápění domácností i institucionálních klientů, nezávisle na vlivu počasí,“ říká Martin Brůha, ředitel Veolia Energie regionu Čechy a Pražské teplárenské.
Podobně na tom byly i teplárny v Brně. „Meziročně se prodej tepla snížil o 10 procent, přičemž tato topná sezona, 2022/2023 (říjen–květen), byla s tou minulou teplotně srovnatelná s minimální plusovou odchylkou +0,2 °C. Z tohoto srovnání je zřejmé, že praktický celá odchylka v nižším prodeji souvisí s úsporami spotřeby tepla u našich zákazníků,“ říká Zuzana Novotná, vedoucí kanceláře společnosti Teplárny Brno.
K energetickým úsporám motivoval domácnosti především růst cen tepla, který byl dán především dražším plynem. Zdražení se průměrně podle Teplárenského sdružení pohybovalo ve vyšších desítkách procent.
Topná sezona
Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu 1. září a končí 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se však odvíjí od průměrných denních teplot podle Českého hydrometeorologického ústavu. Dodávky tepla odstartují, pokud dva dny po sobě klesne průměrná venkovní teplota pod 13 stupňů a další dny se neočekává oteplení. Teplárny dodávky ukončují nebo přerušují, pokud naopak venkovní teploty vystoupají dva dny za sebou nad 13 stupňů a předpověď nenasvědčuje tomu, že teploty znovu klesnou.
„Oproti individuálnímu vytápění domácností plynem či elektřinou, kde se nárůst i přes vládní zastropování cen energie počítal až v násobcích nákladů z minulých let, byl i v případě plynových tepláren vývoj cen příznivější,“ dodává Hájek.
Šetřily i teplárny
Díky nižší spotřebě tepla došlo také k poklesu spotřebovaného plynu k vytápění. Brněnské teplárny ho spotřebovaly meziročně o pětinu méně. „K vlivu nižší výroby tepla přibyl ještě vliv nižší výroby elektřiny, kde primárním palivem je rovněž zemní plyn,“ říká Novotná.
Vzhledem k vysoké ceně plynu jsme při výrobě tepla využívali především uhlí. Úspora paliva byla okolo devíti procent.
Teplárna Otrokovice zaznamenala pokles spotřeby tepla o osm procent. Plyn však některé teplárny nahrazovaly z jiných zdrojů. „Vzhledem k vysoké ceně plynu jsme při výrobě tepla využívali především uhlí. Úspora paliva byla okolo devíti procent,“ říká mluvčí teplárny Jana Burešová.
Paliva také přispěla k úsporám. „Dalším důležitým faktorem snižujícím spotřebu zemního plynu bylo vyšší využití tepla nakoupeného ze sesterské společnosti SAKO Brno (společnost sváží a zpracovává odpad, pozn. red.),“ popisuje Novotná.
Výsledky spotřeby jednotlivých paliv za celou topnou sezonu budou známé, až když Energetický regulační úřad vydá zprávu o provozu teplárenských soustav České republiky za druhé čtvrtletí. Lze ale předpokládat pokles, neboť za první kvartál 2023 došlo k meziročnímu snížení spotřeby plynu o 15,7 procenta. Také výroba tepla z hnědého uhlí klesla, a to o 2,5 procenta, u černého o 14 procent.
Teplárenské sdružení uvádí spotřebu tepla v tzv. denostupních (jednotka spotřeby energie k vytápění, která je výsledkem počtu dní v otopném období vynásobeným rozdílem venkovních teplot a vnitřních teplot ve vytápěném prostoru). V letošní topné sezoně spotřeba dosáhla 3872 denostupňů. Předchozí sezonu se spotřebovalo 3777 denostupňů.
Teplárny nepředpokládají, že spotřebitelé tento trend udrží ve stejné míře jako letos. Již v průběhu topné sezony bylo vidět, že se úspory postupně snižovaly. „Zatímco v její první polovině dosahovaly úspory až 17 procent, na konci topné sezony, tj. duben a květen, byly úspory na úrovni cca pěti procent,“ popisuje Novotná. „Na základě tohoto vývoje spíše očekáváme pro příští topnou sezonu snížení úspor v pásmu do 10 procent,“ dodává.
Úspory tak pravděpodobně přetrvají. „Nedokážeme to odhadnout, ale předpokládáme, že vzhledem k rostoucím nákladům budou lidé šetřit na energiích i nadále,“ myslí si Burešová.
I když se kvůli snižování dodávek plynu z Ruska ještě před zahájením topné sezony kreslily katastrofické scénáře ohledně odpojování průmyslu a domácností od dodávek plynu a tepla, energií byl nakonec dostatek.
„Z pohledu výroby tepelné energie proběhla topná sezona bez problémů, nenastaly žádné odstávky nebo komplikace, i díky každoročně dobré přípravě, opravám a investicím během letních měsíců,“ říká Dvořáková.
Letošní topná sezona byla delší než předešlá. Odstartovala 17. září, tedy o dva dny dříve než v roce 2021. Loni se vytápění přerušilo už 9. května, tedy o necelé dva týdny dřív než letos.
