Umí vyrobit desítku, kterou Češi chtějí. Malé pivovary jdou proti trendu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V loňském roce uvařily minipivovary téměř 417 tisíc hektolitrů piva, jen asi dvě procenta celkové české produkce. Na rozdíl od velkých pivovarů však výstav těch řemeslných neklesá. „V porovnání s rokem 2022 jsme tam na tom podobně, možná o trochu lépe,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Svaz má podle něj za loňský rok od Generálního ředitelství cel poprvé přesné údaje, které se týkají jen minipivovarů. „Srovnání tak není úplně relevantní, ale můžu říct, že výstav se podle všeho mírně zvýšil,“ vysvětluje Voldřich.

Celková produkce piva v Česku přitom loni klesla přibližně o 2,5 procenta na 20,5 milionu hektolitrů. Minipivovarů však neubývá, ke konci loňského roku jich celní správa napočítala 508, o jeden více než v předchozím roce.

Neubývá ani členů samotného svazu minipivovarů, kterých je v současnosti 184. Tento stav však ovlivnila nedávná změna stanov, podle nichž mohou být řádnými členy i pivovary s výstavem do 30 tisíc hektolitrů ročně. Až do letošního roku byl podmínkou členství maximální výstav 10 tisíc hektolitrů.

Z údajů Generálního ředitelství cel vyplývá i další zajímavá skutečnost. Minipivovarům roste výstav slabších piv, zejména jedenáctky a desítky. „Jednoznačným trendem je růst nízkostupňových piv, zatímco ta vícestupňová začínají klesat,“ říká Voldřich.

Zatímco v roce 2005 uvařily české řemeslné pivovary zhruba 1,3 tisíce hektolitrů desetistupňového piva, o pět let později už to bylo kolem sedmi tisíc. V roce 2015 stoupl výstav desítky na 30 tisíc hektolitrů, v roce 2020 na zhruba 38 tisíc a loni už na 40 tisíc hektolitrů.

Přitom celková data ukazují, že zájem o desítku, tedy výčepní pivo, spíš klesá na úkor silnějších ležáků.

V absolutních číslech výrazně vede stejně jako u velkých pivovarů jedenáctistupňové pivo. Toho se loni v minipivovarech uvařilo 140 tisíc hektolitrů. Dvanáctistupňového ležáku české minipivovary v roce 2023 vyprodukovaly 90 tisíc hektolitrů, o 10 tisíc hektolitrů méně než v roce 2020.

„Piva z minipivovarů dlouho spadala do jednotné kategorie speciálů. Teprve detailnější pohled ukazuje, že skutečně roste obliba slabších piv. Řada minipivovarů funguje v turistických regionech, kde je po takových pivech velká poptávka,“ popisuje Voldřich.

Na rostoucí oblibu řemeslných desítek a jedenáctek má vliv i cena, která ale u produkce minipivovarů nebývá o tolik nižší jako u piv z průmyslových pivovarů. „Zatímco u velkých pivovarů je desítka takový economy brand, u nás je to speciál,“ říká.

Odmítavě se zástupci minipivovarů staví k návrhům na zavedení jednotné daně z alkoholu, která by změnila systém zdanění piva. Zatímco nyní se daní podle stupňovitosti, jednotná daň by se aplikovala podle obsahu alkoholu.

Podle Voldřicha by to vedlo k omezení pestrosti nabídky. „Mělo by to negativní dopad na receptury, protože by se všichni snažili zůstat v nižší kategorii,“ tvrdí šéf svazu.

Pivovarníkům se nelíbí ani návrh poradního orgánu české vlády NERV na sjednocení spotřební daně z piva bez ohledu na velikost pivovaru. Dnes platí minipivovary s výstavem do 10 tisíc hektolitrů ročně poloviční sazbu daně.

Do rozpočtu by taková změna podle Voldřicha přinesla zhruba 75 milionů korun. „To je vzhledem k celkové výši státního rozpočtu směšná částka, ale minipivovary by výrazně poškodila,“ říká.

Příští měsíc čeká minipivovary jeden z vrcholů sezony. Na Pražském hradě proběhne 12. ročník festivalu minipivovarů za účasti 50 podniků z Česka a tří zahraničních pivovarů, v nichž působí čeští sládci.

Organizátoři doufají, že mezi ně stejně jako loni zavítá i prezident Petr Pavel. „Festival se koná o volebním víkendu, ale snad by na čtvrt hodiny mohl dorazit,“ říká ředitel festivalu Jan Šuráň.

Pavel je teprve druhým prezidentem, který na festival dorazil. „Na první ročník přišel Václav Klaus. Miloš Zeman se o pivu z malých pivovarů nevyjadřoval pěkně, toho jsme ani nezvali, a Pavel přišel hned první rok, kdy byl v úřadě,“ dodává Šuráň.