Zakládat v Česku firmu byl šok, popisují Ukrajinky, které to zkusily

Ksenija Konovalová, Olena Žurakivská a Ksenija Ryntovtová jsou tři ženy, které loni po vpádu Rusů na Ukrajinu začaly rozjíždět své podnikání v Česku. Konovalová je majitelkou marketingové agentury zajišťující svým zákazníkům komunikaci na sociálních sítích. Žurakivská vede kavárnu a Ryntovtová by ráda rozjela byznys s designovým nábytkem.

Pomáhá jim v tom i jejich krajanka, Daria Kulachek, která pracuje jak projektová manažerka v rámci mentoringového projektu DoToho!, který už dva roky pomáhá s podnikáním českým mikro, malým a středním podnikatelům a nyní se rozšiřuje i pro živnostníky z Ukrajiny.

Ukrajinky, které tvoří asi dvě třetiny ze všech 320 tisíc uprchlíků, kteří zůstali po začátku války v Česku, jsou nejvíce překvapeny z toho, jak složité je u nás začít podnikat.

„Na Ukrajině si můžete založit firmu jednoduše za jeden den. Přihlásíte se do aplikace, kde jsou kontakty na všechny úřady, nahrajete potřebné dokumenty a druhý den můžete začít podnikat. Zde je vše mnohem složitější a pro Ukrajince to je šok. Nechápou, proč musí chodit osobně na mnoho úřadů a vše trvá tak dlouho,“ vysvětluje Kulachek.

Aplikace Business Diia má na Ukrajině podobnou funkci jako Bankovní identita v Česku. Ta se však teprve rozjíždí, zatímco na Ukrajině funguje už zhruba pět let. „Na Ukrajině jsem mohla podnikat už druhý den, zde to trvalo měsíc, než se vše vyřídilo,“ potvrzuje devětadvacetiletá Konovalová.

Majitelce marketingové agentury se však líbí, že se k sobě lidé chovají ohleduplně a dodržují osobní hranice. „Po čtvrté odpoledne mi už takřka nikdo nevolá, že něco potřebuje, kdežto na Ukrajině vám může zavolat kdokoliv a kdykoliv - ráno, večer, v neděli, o svátcích. Zákazníkům je jedno, zda jste s rodinou a něco slavíte, nebo pečujete o nemocné dítě. Když něco někdo potřebuje, chce to hned,“ popisuje Konovalová.

Designérce Ryntovtové, která čeká už několik měsíců na vízum, se zase líbí, jak je u nás rozvinutá městská architektura například v tom, že chodníky mají stejnou šířku a domy zhruba stejnou výšku. Fascinovaná je pak z toho, jak přesně a dobře funguje městská hromadná doprava a jak je výborně propojená.

„U nás čekáte na autobus dvacet minut a pak na další a jste rádi, když přijede,“ popisuje rozdíly designérka unikátního nábytku, při jehož zpracování používá originální výrobní postupy například při výrobě desek z obyčejné hlíny.

Majitelce kavárny Žurakivské se zase líbilo, že úředníci na ni byli na úřadech milí, ačkoliv celý rozjezd podnikání trval přes čtyři měsíce. „Sice to dlouho trvalo, ale nikdo mi nikdy neřekl ne a všichni se mi snažili pomoci,“ pochvaluje si devětatřicetiletá žena.

Vstřícnost i korektnost českých úřadů si pochvalují podle projektové manažerky projektu DoToho! také další Ukrajinci. „U nás je hodně korupce. Když chcete něco rychle, musíte zaplatit. Úředníci si dokonce sami řeknou o úplatek. Zde nic takového neexistuje,“ je přesvědčená Kulachek.

Co je podle ní naopak pro některé její krajany v Česku překvapením, je pocit, že „když vejdete do některých obchodů či restaurací, tak se vám nikdo moc nevěnuje a máte pocit, že jste nechtěný“. „U nás panuje velká a tvrdá konkurence mezi podnikateli, ale zákazník je naopak rozmazlovaný od hlavy až po patu,“ popisuje manažerka DoToho!.

V Česku podle analýzy CRIF zahájilo v roce 2022 živnost 8514 Ukrajinců, o 5627 více (195 %) než v roce 2021 a téměř tolik jako za předchozí čtyři roky dohromady. Tisíce dalších k tomu ale podle odborníků zatím nenašly odvahu.

Právě to má nová odnož projektu DoToho! zaměřená na ukrajinskou klientelu změnit. „Ukrajinští uprchlíci mají zájem se plně integrovat do české společnosti. Pracující Ukrajinci českému státu loni podle Ministerstva práce a sociálních věcí zaplatili na odvodech zhruba osm miliard korun. Vyplacená pomoc pro Ukrajince se tedy začíná vracet a jsem přesvědčen, že Ukrajinci budou mít přínos pro českou ekonomiku stále větší, když zde budou i aktivně podnikat,“ dodává ředitel celostátního programu DoToho! Martin Mára.