Ukrajinci pracují, dávky nečerpají. Desetina z nich přesto sotva vyžije

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku v současné době podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) legálně pracuje zhruba 123 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A zatímco před dvěma roky podle ředitelky sekce zaměstnanosti MPSV Kateřiny Štěpánkové ze zaměstnání či dohod platilo odvody přibližně 45 procent imigrantů, do současné doby se tento podíl zdvojnásobil na 90 procent.

Řečí čísel - na odvodech a daních uprchlíci do státního rozpočtu přispěli více, než z něj dostali. Podle dat MPSV byl jen za čtvrté čtvrtletí loňského roku tento rozdíl 1,9 miliardy ve prospěch státní kasy.

K tomu, že řádně a legálně pracuje drtivá většina lidí, kteří museli opustit zemi po ruské invazi, došla ve svém šetření i Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Bez písemné smlouvy - neboli neregulérně - podle nich pracuje 21 procent uprchlíků.

„Neobvyklá není ani práce v šedé zóně ekonomiky,“ potvrzuje Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM. „Do té bývají tlačeni ať již samotnými zaměstnavateli nebo okolnostmi, kvůli kterým je tento typ práce pro ně jedinou možností, jak zaplatit nejnutnější každodenní výdaje,“ potvrzuje Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

Data IOM pak ukazují významné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Ve všech totiž regulérně pracují minimálně tři čtvrtiny respondentů. Až na skupinu od 60 do 64 let, ve které legálně pracuje „větší polovina“.

Roli však hraje také pohlaví. Bez písemné smlouvy pracuje 22 procent žen, zatímco u mužů je tento podíl o čtyři procentní body nižší.

„Respondentka někdy pracuje bez smlouvy jako chůva v ukrajinských rodinách,“ popisuje jeden z příběhů práce načerno výzkumná pracovnice. „Má nejvíce 120 až 150 Kč za hodinu, protože se podle svých slov stydí brát velké peníze od svých krajanů.“

Další uprchlice pracují prostřednictvím agentur práce. Jedna z nich, jejíž případ výzkumnice zná, nemůže legální práci v Česku najít kvůli svému zdravotnímu stavu a věku. Jeden z důvodů práce načerno však může být i strach z toho, že by pracovní smlouva znemožnila variantu čerpání humanitární dávky.

„Problém je v jejím věku, Úřad práce jí nemůže pomoci se zaměstnáním a nemá zájem pokrýt její výdaje na jazykové kurzy,“ vysvětluje problém na konkrétním příkladu jedné respondentky výzkumná pracovnice. „Respondentka je bývalá učitelka, ale pro její věk a nedostatečné jazykové dovednosti neexistují žádné pracovní pozice. Musí pracovat jako uklízečka. Vydělává 100 Kč za hodinu a pracuje nejvíce 80 až 120 hodin měsíčně. Mimo turistickou sezonu 40 až 60 hodin měsíčně.“

Peníze jsou pak problém napříč skupinami. Navzdory vysoké zaměstnanosti má totiž necelá třetina (31 %) uprchlíků problém pokrýt své každodenní výdaje, čistě mezi pracujícími to byl zhruba každý desátý. Problém mají zejména senioři (70 %), ale také lidé na mateřské/rodičovské dovolené (60 %) nebo studenti (50 %).

Zároveň však platí, že stačí půl roku a podíl těch, kteří jsou schopní své výdaje pokrýt, poměrně razantně vzroste.

Pokrýt své výdaje není jediný ukazatel, kterým se zkoumá, jestli je skupina materiálně a sociálně deprivovaná. Další takový je schopnost pokrýt neočekávaný výdaj ve výši 13 600 korun. Zatímco české domácnosti by to nedokázaly v 17 procentech případů, u respondentů z řad uprchlíků byl tento podíl 53 procent. V případě pracujících migrantů pak 34 procent.

Data pak ukazují i to, co je pro uprchlíky hlavní zdroj příjmů. Na otázku, z jakých zdrojů lidé hradí své životní náklady, většina z nich uvádí více než jeden zdroj, říká zpráva. Nadpoloviční většina uvedla zaměstnání, plně se na něj spoléhá necelá třetina (32 %) z nich. Naopak jen na úřady se plně spoléhá 13 procent respondentů.

Mezi zdroji příjmů jsou obecně často zmiňované i podpory – ať už od státu nebo rodiny.

Že pomoc státu vyhledávají uprchlíci čím dál méně, pak dokazují i data MPSV z ledna letošního roku, která mapují vývoj od února 2022. „Zcela klíčové je, že počet příjemců dlouhodobě a setrvale klesá,“ uvedl při prezentaci čísel ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Jde o jasný znak toho, že se nám podařilo ukrajinské uprchlíky dobře integrovat a začlenit do společnosti a že se osamostatňují,“ dodal ministr. „V míře zapojení uprchlíků na trh práce významně předstihujeme mnohé další evropské země, které v tom zdaleka nejsou tak úspěšné jako Česká republika.“