Ukrajinci „makali“ jako dělníci, teď firmy hledají číšníky, ajťáky i lékaře

Ukrajinci byli dosud z cizinců druhou nejsilnější pracovní silou v Česku hned po Slovácích. Na konci loňského roku jich u nás bylo podle Ředitelství služby cizinecké policie zaměstnáno téměř 197 tisíc (data MPSV a MPO se lehce liší a vykazují navíc i živnostníky, avšak jen do roku 2020 – pozn. red).

Většina z nich pracovala v roce 2020 ve zpracovatelském průmyslu, administrativě, stavebnictví, obchodu a dopravě. Často i ti, kteří svou skutečnou kvalifikací vysoce převyšovali danou pozici. Autorka textu zná například Ukrajince, který v minulosti pracoval ve své zemi jako pilot, v Česku se ale už řadu let živí jako dělník na stavbě. Kvůli složitému vyřizování papírů a dokladů usilování o práci ve svém původním oboru vzdal.

I nyní právě tato odvětví hledají pracovníků nejvíce, což je umocněno i tím, že z těchto pozic odcházejí ukrajinští muži, kteří zde pracovali řadu let, zpět do své vlasti na základě povolávacích rozkazů.

„Odchody ukrajinských mužů už zasáhly 56 % firem zaměstnávajících Ukrajince. Relativně nejvíce jsou postiženi drobní podnikatelé a obor stavebnictví,“ říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR (HK ČR), která na začátku března udělala bleskový průzkum mezi svými členy majícími zkušenosti se zaměstnáváním cizinců ze zemí mimo EU včetně Ukrajinců.

Komora na základě ankety odhaduje, že k 3. březnu mohlo z České republiky odcestovat na hranice Ukrajiny (například pro příbuzné nebo známé) nebo rovnou narukovat do armády asi 30 tisíc Ukrajinců. „Řada dalších Ukrajinců se chystá do vlasti, čekají třeba na výplatní termín pro vyplacení mzdy nebo před odjezdem vyřizují nezbytnou administrativu,“ dodává Diro.

Předtím, než se vraceli domů, pracovala podle komory více než polovina ukrajinských zaměstnanců v řemeslných profesích, nejčastěji na stavbách, ale také jako kovodělníci, strojírenští dělníci, zpracovatelé potravin, dřeva nebo textilu. Téměř 40 procent z nich obsluhovalo stroje a zařízení. V zemědělství, lesnictví a rybářství pracovalo asi 2,5 procenta Ukrajinců a ve službách asi pět procent kvalifikovaných pracovníků z této země.

Pracovní trh pro Ukrajince se však nyní notně změní. Namísto mužů budou k dispozici hlavně ženy, které prchají před válkou se svými dětmi. Kolik z celkového počtu přibližně 270 tisíc uprchlíků, kteří k nám dosud přišli, bude schopno pracovat, není zatím jasné. Pro firmy hledající přes úřady práce více než 360 tisíc lidí na pozice, které se nedaří obsadit Čechy, to však bude výzva.

„Je to velký pozitivní tlak na změnu flexibility práce. Firmy chtějí pomáhat, musí se ale více otevřít a nabízet více zkrácených či částečných úvazků,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, pod níž spadají například pracovní portály Jobs nebo Práce. Podle něj je nyní skvělá příležitost pro to, začlenit tyto lidi do kvalifikovaných prací a nenechat je padnout do prací načerno, nízkoplacených brigád a výpomocí, které vnímá jako obrovské mrhání jejich talentem a schopnostmi, které může naše ekonomika využít.

Podle viceprezidenta HK ČR Tomáše Prouzy se nyní pro ženy otevírá několik klíčových oblastí uplatnění.

„Je mezi nimi zdravotnictví a sociální služby, které jim mohou nabídnout nejenom pozice sester a pečovatelek, ale i lékařek. Dále to je školství, kde mohou ženy pracovat v dětských skupinách nebo jako asistentky pedagogů na školách, cestovní ruch, gastro a obchod. Právě gastro a obchody často nabízejí zkrácené úvazky a flexibilitu při plánování směn, takže by to pro ně mohl být alespoň dočasně do uklidnění situace bezpečný přístav,“ míní Prouza. Tam, kde bude třeba hodně komunikovat s lidmi, se však Ukrajinky musí samozřejmě nejprve naučit dobře česky.

Tuzemské firmy se těchto příležitostí už chytají. Kaufland v tuto chvílí nabízí více než 100 míst i na zkrácené úvazky a bude jejich počet rozšiřovat, Penny Market jich má nyní desítky a Tesco plánuje do konce roku zaměstnat 500 uprchlíků.

Ukrajince uvítá celý stravovací byznys, který má po covidu jedny z největších personálních potíží. „Gastru chybí asi 20 tisíc pracovníků. Zejména na servis a do kuchyně. Rádi přijmeme každého a nabízíme vysokou pracovní flexibilitu, tedy nižší úvazky pro matky s dětmi a rychlé zaškolení,“ říká Luboš Kastner, zástupce restauratérů za Asociaci malých a středních podniků ČR.

Stravovací odvětví je podle něj ideálním místem pro začátek pracovní činnosti, kde lidé získají dobrý kontakt s českou komunitou. „Pracovitost a pohostinnost Ukrajinců zároveň může gastro obohatit a zvednout jeho úroveň,“ dodává Kastner.

Síť hotelů Orea ráda zaměstná zhruba 30 Ukrajinců bez znalosti češtiny, a to na místa pokojských, bufetových servírek a číšníc a na pomocné práce. „Ukrajince, kteří jsou jazykově vybaveni, rádi zaučíme a nabídneme jim pozice třeba recepční, jako jsme to teď udělali na jednom za našich pražských hotelů,“ říká Petra Slabá, personální šéfka Orea Hotels & Resorts.

V současné chvíli zaměstnává hotelová síť zhruba 70 procent žen, takže se zkrácenými úvazky pracuje zcela běžně. S hlídáním dětí to je těžké, ale i tam bude firma hledat řešení. „Maminky jsou a budou pro nás vždy skvělá pracovní síla. Hlídání dětí je z organizačních důvodů trochu složitější, ale rádi maminky zorientujeme a pomůžeme jim třeba s umístěním dětí do školky nebo školy,“ dodává Slabá.

Stravovací firma Aramark zase hledá přes 20 Ukrajinců na pozice kuchaře až šéfkuchaře konkrétních restaurací.

Firmy se snaží využít skutečnost, že z Ukrajiny utíkají i opravdu kvalifikovaní lidé se špičkovým vzděláním. Na taková místa přijme ráda ženy i nezisková organizace Fokus Labe, která pečuje o duševní zdraví občanům Ústeckého kraje a ročně pomůže stovkám klientů. Nyní nabízí čtyři místa, a to na pozici sociální pracovník, zdravotní sestra, psycholog a lékař, za plat v rozmezí 30 až 60 tisíc měsíčně.

„Než se vyřídí všechny formality, tak by pracovali na nižších pozicích, ale následně bychom je rádi uplatnili na místech psychologa i psychiatra, v nichž mohou pomáhat nově příchozím Ukrajincům, kteří mohou potřebovat psychickou pomoc,“ vysvětluje Jana Hostovská, náměstkyně pro kvalitu a lidské zdroje neziskové organizace.

Dvě zkušené Ukrajinky by na pozice datových analytiček za plat v rozmezí 50 až 100 tisíc korun našla ráda také společnost Data Mind, která vytváří datové analýzy pro velké korporace, například společnost Seznam.

„Doufáme, že jednu až dvě z těch 200 tisíc lidí, kteří k nám zatím přišli, najdeme. Ideální by bylo, kdyby měly základy češtiny, ale bude stačit i angličtina. Na místa se samozřejmě mohou hlásit i muži, ale z našich zkušeností nám vychází, že naše výběrová řízení nám opakovaně vyhrávají ženy,“ konstatuje Jan Matoušek, jednatel Data Mind.

Experty s maturitou za plat 50 až 60 tisíc korun hledá aktuálně i třeba společnost Solární systémy, která instaluje solární panely a potřebuje zkušené elektrotechniky a elektrikáře. „Stačí, když budou rozumět silnoproudu a slaboproudu, mít praxi a my už poznáme, zda práci zvládnou dělat. Hledáme takové lidi už dlouho, zaměstnáme jich klidně i 20,“ říká zaměstnanec personálního oddělení.

Počet míst vhodných pro Ukrajince i bez znalosti češtiny se neustále rozrůstá. Jednotlivé personální firmy jich na svých portálech nabízejí desítky až stovky, a to často i pro Ukrajince, kteří neumějí zatím česky. Analytik Dombrovský odhaduje, že jen v rámci společnosti LMC, pod níž spadají například pracovní portály Jobs nebo Práce, jich do dvou týdnů budou tisíce.

Společnost Seznam.cz, a.s. je vydavatel Seznam Zprávy.