Článek
Před téměř dvěma lety zamával konec dodavatele energií Bohemia Energy energetickým trhem. Skupina, která ze dne na den ukončila dodávky energií téměř milionu zákazníků, tak upozornila na nedostatky trhu a zranitelnost běžného zákazníka.
Rok poté, co se kauza odehrála, se v oblasti regulace trhu s energiemi příliš nezměnilo, zato o dva roky později už ano. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dalo do připomínkového řízení novelu energetického zákona, která má mimo jiné lépe chránit spotřebitele.
Jednou z úprav je možnost zákazníka ukončit smlouvu s obchodníkem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. „Jde o situaci, kdy si obchodník nezajistil dostatek elektřiny nebo plynu dopředu na stanovené období. Jde o reakci na krachy alternativních dodavatelů na podzim roku 2021, které způsobily řadě zákazníků problémy. Tímto opatřením chceme zabránit opakování kauzy Bohemia Energy,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Dodavatelé energií budou muset nově reportovat, kolik mají pro své zákazníky nakoupeno elektřiny a plynu.
„V návrhu je zakotvená jejich informační povinnost a bude se vyhodnocovat dvakrát ročně na konci března a na konci září. Předpokládá se, že dodavatel bude muset tyto informace publikovat na svých webových stránkách,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Podle novely by měl mít obchodník nakoupeno do kontraktů s pevně sjednanou cenou alespoň 70 procent. Pokud by svým zákazníkům reportoval číslo nižší, mohou vypovědět smlouvu bez sankce.
Klient tak může učinit nejpozději do konce následujícího měsíce po zveřejnění nakoupeného množství elektřiny či plynu. Čísla musí obchodníci zveřejnit do 31. března a 30. září a zároveň údaje do pěti pracovních dnů oznámit Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ). „Tento úřad bude dodržování ustanovení energetického zákona kontrolovat,“ sdělil mluvčí MPO Marek Vošahlík.
„Je to obrana proti dodavatelům, kteří si nasmlouvali fixní kontrakty, a přitom nakupovali velice málo plynu nebo elektřiny,“ uvádí Gavor.
Návrh tohoto opatření vznikl již po pádu skupiny Bohemia Energy, ale teprve nyní se dočkal legislativní úpravy. „S tímto přístupem souhlasím. I malí dodavatelé jsou srozuměni s tím, že něco takového muselo přijít,“ říká Gavor. Obchodníci měli už loni informovat o svých nákupech ERÚ, ale někteří tak vůbec neučinili.
Novela dále upravuje okolnosti nabízení tzv. spotových tarifů neboli produktů s dynamickou cenou, která se přímo mění podle ceny na krátkodobém trhu.
Nově budou moci obchodníci nabízet spotové kontrakty pouze těm zákazníkům, kteří mají průběhové měření. „Je to z toho důvodu, že tento typ měření umožňuje sledovat spotřebu v reálném čase. Zákazníci tak mají přehled o své spotřebě a mohou optimalizovat své náklady na energie,“ vysvětluje zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů na MPO René Neděla.
Zákazníci na těchto produktech mohou někdy vydělat a někdy prodělat. V době vysokých cen se nárůst do účtu odběratele propíše okamžitě, stejně jako pokles ceny. Na riziko těchto produktů poukázal turbulentní vývoj na trzích v loňském roce, zato vzhledem k letošnímu poklesu cen se tyto produkty jeví jako výhodné. O rizicích i výhodách tohoto produktu budou dodavatelé povinni zákazníky informovat.
Podle Gavora však tato úprava v zákoně není nutná. „Toto ustanovení se mi zdá nešťastné. Se spotovými tarify se pojí riziko, ale na druhou stranu se pojí riziko i s fixací na tři roky,“ myslí si Gavor. Pokud si zákazník zafixuje vysokou cenu energií na tři roky, v případě poklesu cen by tak musel platit mnohonásobně vyšší částku.
Pokud si však zákazník takový produkt chce sjednat, měl by být obeznámen s fungováním energetického trhu. „Spotový tarif nikdy nebyl převažující typ produktu. Vždy tvořil menšinu a nyní je výhodný. Není však určený pro nepoučeného zákazníka a je pro něj příliš riskantní,“ upozorňuje Gavor.
Opatření se však nevztahuje na produkty s fixací cen pouze na měsíc, které začali dodavatelé energií nabízet se začátkem letošního roku. Obcházeli tak opatření vlády, které znemožňovalo čerpat kompenzace na zastropování cen energií pro odběratele se spotovým tarifem, kteří nemají průběhové měření.
Novela dále obsahuje povinnost obchodníků s alespoň 200 tisíci odběrných míst, kteří musí nabízet smlouvu s dynamickou cenou a uzavřít ji s každým zákazníkem, který o to požádá a je vybaven průběhovým měřením.
Obchodník bude mít také povinnost informovat zákazníky o automatické prolongaci smlouvy minimálně 30 dní před uplynutím smlouvy na dobu určitou.
Až se bude prodlužovat smlouva, dodavatel bude muset dostatečně jasně říct, kde cena bude zveřejněna, i když nezná její výši.
Ve většině případů mají energetické firmy s dodavateli sjednáno automatické prodloužení smlouvy, kterým se kontrakt obnoví na stejnou dobu, ale často se změní cena.
Jde však o typickou doložku smlouvy na dobu určitou. „Až se bude prodlužovat smlouva, dodavatel bude muset dostatečně jasně říct, kde cena bude zveřejněna, i když nezná její výši,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Michal Kebort. Dodavatel musí zákazníka aktivně oslovit a o dané skutečnosti jej informovat.
Prolongace však není jednostranná změna smlouvy, která by byla nelegální. „Dodavatel vás proto zatím nemusí 30 dní předem informovat, jako kdyby šlo o změnu ceny klasického ceníku,“ popisuje Kebort. Tuto povinnost mají dodavatelé například u smluv na dobu neurčitou.
Součástí novely lex OZE III jsou také úpravy týkající se výroby, spotřeby a ukládání elektřiny. Legislativa nyní musí projít mezirezortním připomínkovým řízením. Pokud ji schválí vláda, dostane ji na stůl Sněmovna a následně Senát, jako poslední poputuje k podpisu prezidentovi.
