U Tábora roste největší elektrárenská baterie, má jistit síť jako sanitka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Uhelný důl s velkou elektrárnou spojenou tlustým kabelem se zákazníky ve městě – česká klasika, bez které se zdejší život pořád ještě neobejde. Podle Ivo Nejdla z firmy C-Energy jde však o koncept z minulého století zralý na výměnu, do které se vyplatí investovat.

Se svým dlouholetým obchodním společníkem Michalem Šušákem vlastní Nejdl elektrárnu a teplárnu v Plané nad Lužnicí, vedle které před lety vyrostlo tehdy největší bateriové úložiště v Česku. Mezitím ho předběhla podobná zařízení firem ČEZ v Tušimicích a Vítkovicích a Sokolovská uhelná u Sokolova, teď si ale v Plané berou prvenství zpět.

Za čtvrt miliardy korun tu vedle klasické teplárny vyrůstá druhá baterie, která bude čtyřikrát větší než ta první. Bude mít výkon 15 megawattů a kapacitu 22 megawatthodin, což by pro představu mělo stačit na hodinovou zálohu pro sto tisíc domácností. Anebo jako záskok za plný výkon třinácti větrných turbín. Oproti největší baterii ČEZ bude dvakrát větší.

Teplárna a elektrárna v Plané vznikla už za komunismu jako jeden z hlavních zdrojů tepla pro táborskou aglomeraci. Šušák s Nejdlem ji koupili v roce 2011 od americké skupiny AES a kompletně zmodernizovali, místo uhlí dnes zdejší kotle běží na plyn a biomasu. V roce 2021 přikoupili majoritu v nedaleké Teplárně Tábor od německé skupiny Uniper, což umožnilo vytvořit jednotný systém centrálního vytápění v regionu a zdroj v Táboře odstavit.

Celek se nyní jmenuje C-Energy a díky investicím, které se za posledních 12 let nasčítaly na tři miliardy korun, je dnes v energetice zavedenou značkou. Jde o středně velký zdroj, o řád menší než největší konkurenti, který si ale zakládá na účinném spalování a hbitosti v přizpůsobování výroby výkyvům energetického trhu, což zajišťuje i vyšší marže.

Loni měla firma rekordní zisk přes miliardu korun a vyšplhala se do první padesátky žebříčku Česká elita, do kterého redakce SZ Byznys spolu s poradenskou společností Deloitte vybrala stovku nejhodnotnějších podniků pod kontrolou tuzemských majitelů.

„Díky baterce si s celým zdrojem můžeme víc hrát,“ říká Ivo Nejdl na vysvětlenou k nové investici. Bateriové úložiště už se staví a v květnu má začít fungovat. Slovy „hrát si“ má Nejdl na mysli propojení baterie s elektrárnou tak, aby šlo flexibilně reagovat na špičky ve spotřebě a rychle naskočit v době, kdy je o proud největší zájem.

Místo dřívější klasiky popisované v úvodu nastupuje podle Nejdla éra decentralizované energetiky, kdy budou vyhrávat zdroje, které dokážou na výkyvy trhu rychle reagovat. Už dnes se C-Energy snaží co nejvíc proudu prodat přes podpůrné služby státnímu podniku ČEPS, který si u elektráren objednává pohotovost pro situace, kdy je potřeba výrobu rychle zvýšit, nebo snížit.

Flexibilní zdroje, kdy je baterka připojená ke stabilnímu zdroji, Nejdl připodobňuje k sanitkám, které budou pro fungování sítě zapotřebí čím dál víc. „Vždycky se platilo hodně za sanitky, které v garáži nemocnice stály a občas nějaká vyjela. Dnes se platí mnohem méně za stání a daleko více za výjezdy, které jsou častější,“ přibližuje spoluvlastník C-Energy.

Podobnou vizi razí i ČEZ. „Bateriové akumulační systémy jsou schopné plnit jak roli úložiště energie pro pozdější spotřebu, tak i zdroje schopného poskytovat takzvané podpůrné služby, například regulaci frekvence síťového napětí,“ říká mluvčí polostátní firmy Martin Schreier.

Vedle baterií v tušimické elektrárně ČEZ letos spouští další úložiště u teplárny ve Vítkovicích o výkonu 15 megawattů. Analogií v malém jsou podle Schreiera domácí instalace, kde k solárním panelům přikupuje baterii 70 procent domácností.