Tykačovy firmy nakonec na windfall daních zaplatí méně než 1,4 miliardy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dosavadní odhady, že zdaňování energetických firem v době krize nemělo moc velký účinek, se potvrzují na další firmě. Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače, tuzemská dvojka ve výrobě elektřiny, nakonec z mimořádných daní vyvázne skoro bez úhony.

Dohromady loni odvedla 1,4 miliardy korun. Toto číslo firma zveřejnila nyní poprvé na dotaz SZ Byznys. Jde o součet za obě mimořádné daně, zavedené koncem roku 2022 pro elektrárenské firmy – tedy daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax (WFT) a odvod z nadměrných příjmů, týkající se výrobců elektřiny po celé EU.

Výsledek, který v porovnání s někdejšími vládními odhady vypadá jako velmi slabý, firma vysvětluje tím, že velkoobchodní ceny elektřiny nakonec šly mezi roky 2023 a 2022 výrazně dolů. Proto Sev.en také nyní chce po státu ještě část odvodů vrátit. Číslo tak nakonec bude ještě menší než 1,4 miliardy, jen není jasné, o kolik.

„Rok 2022 byl rokem extrémně vysokých cen elektrické energie a vedl k ziskům, které překročily dlouhodobou úroveň. Jednalo se o časově omezený několikaměsíční efekt energetické krize. Již počátkem roku 2023 se kvůli propadu cen elektřiny začalo hospodaření energetických firem vracet do normálu,“ uvedla na vysvětlenou mluvčí Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

Sev.en jako privátní podnik své hospodářské výsledky nezveřejňuje. Návrat do normálu ale loni nastal i u jeho zisků, uvádí mluvčí. Právě to nakonec bylo pro finální bilanci daňových odvodů rozhodující.

O mimořádném zdanění vláda rozhodla v listopadu 2022, poté co ceny energií začaly letět vzhůru a stát potřeboval nové schéma na spravedlivější rozdělení nákladů. Po počátečních neshodách se vláda rozhodla, že jedna daň (odvod z nadměrných příjmů) začne platit od prosince 2022 a druhá (windfall tax) až od ledna 2023.

Třeba v Německu stát sáhl firmám na zisky už z dřívějších měsíců roku 2022. V Česku se ale naplno začalo až v lednu 2023 s odůvodněním, že není fér měnit firmám hřiště v průběhu roku. Ze zisků 2022 firmy zaplatily jen zálohy a skutečný odvod se určil až z výsledků 2023. Proto se finální účet určuje až teď, poté co firmy uzavřely loňské účetnictví.

U windfall daně firmy s daňovou správou konzultovaly své výsledky už v průběhu loňského roku a stát jim zálohy podle vývoje hospodaření upravil. „Na základě skutečného vývoje ziskovosti v roce 2023 mohly dotčené firmy zažádat o stanovení záloh jinak, což také učinily. Skutečná výše zaplacených záloh už tedy byla ovlivněna vývojem ziskovosti v roce 2023,“ přibližuje mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Této možnosti využila také Tykačova skupina. „Na základě dohody se správcem daně proto došlo k úpravě skutečně zaplacených záloh. Jejich reálná výše byla s ohledem na situaci mnohem nižší, než jak se teoreticky předpokládalo v původních odhadech,“ přibližuje Sáričková Benešová.

U druhého typu daně – u takzvaného odvodu z nadměrných příjmů – došlo k zúčtování až teď. „Záloha na odvod z nadměrných příjmů se oproti WFT odváděla průběžně každý měsíc a její roční zúčtování proběhlo na základě skutečně zrealizovaných prodejních cen elektřiny v červenci 2024,“ uvádí Sáričková Benešová.

Odvod se vypočítával jednoduše tak, že ho firmy platily, pokud prodaly na trhu elektřinu dráž než za státem určenou úroveň. K tomu ale podle mluvčí Sev.en docházelo jen v prvních měsících loňského roku. Stát podle tohoto počátečního vývoje pak firmě dál strhával zálohy, ale skutečná daňová povinnost nakonec vyšla níž. Proto firma chce v rámci ročního zúčtování část peněz zpět.

„Žádost o vrácení jsme podali v minulých dnech,“ potvrdila Sáričková Benešová. Přesnou výši vratky ale nechtěla komentovat.

Stát loni vybral na windfall dani 39,1 miliardy korun a na odvodu z nadměrných příjmů dalších 18,5 miliardy korun. Původně se mluvilo o sto miliardách, ale díky poklesu cen energií v průběhu roku nakonec stát ušetřil i na straně výdajů při kompenzování cenových stropů na elektřinu a plynu.

Zdaleka největší část peněz zaplatil většinově státní ČEZ, a to 30 miliard na windfall tax a dalších 10 miliard na odvodu z nadměrných příjmů. Na další firmy, které doposud své platby zveřejnily, tak připadly jen jednotky miliard nebo stovky milionů.

Podobně jako Tykač se mimořádným odvodům vyhnula také skupina EPH Daniela Křetínského. Jednak díky tomu, že od mimořádných daní byly podle zákona osvobozené elektrárny vyrábějící zároveň ve velkém teplo, kam se většina domácích provozů EPH vešla. A také díky tomu, že Křetínský hned koncem roku 2022 na protest proti nově zaváděným daním převedl ziskový trading s energiemi do zahraničí.

Skupina EPH tak loni v Česku sice zaplatila rekordní běžné daně, ale v případě těch mimořádných státu nakonec odvedla podle svého vyjádření jen „nižší stovky milionů“.