Tykačova „uhelka“ sice pomohla, kvůli zplodinám má ale nejistou budoucnost

Česko může ještě letos přijít o sedm procent výroby elektrické energie. Soud totiž zrušil emisní výjimku hnědouhelné Elektrárně Chvaletice, kterou jí udělilo Ministerstvo životního prostředí.

Elektrárna, která patří do energetického holdingu SEVEn Energy miliardáře a osmého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače, loni vyrobila rekordní množství elektřiny. 4,9 terawatthodinami elektřiny pomohla tuzemské energetické soustavě s energetickou krizí, při níž země čelila obavám z nedostatku zemního plynu. Díky její produkci Česko ušetřilo stovky milionů m3 plynu.

„Pokud by Elektrárna Chvaletice přestala vyrábět, musely by její výrobu nahradit dražší či méně ekologické zdroje – například plynové či černouhelné elektrárny v Polsku a Německu. V době, kdy na jednu stranu šetříme každý kubík plynu a na druhou stranu každou tunu CO2, by to byla tak jako tak velmi špatná zpráva,“ říká mluvčí elektrárny Petr Dušek. Upozorňuje ale, že tyto propočty zohledňují pouze výrobní bilanci, nikoli architekturu tuzemské soustavy.

Na druhou stranu ale ekologové upozorňují, že elektrárna žádá o výjimky opakovaně od roku 2015 na všechny své výrobní bloky, kterým prodlužuje životnost. Podle nich tak majitel elektrárny nejen že nutné úpravy pro čistší provoz nedělá, ale ani je neplánuje.

Kvůli neplatné emisní výjimce, o které v minulém týdnu rozhodnul Krajský soud v Ostravě, však elektrárně hrozí zavření. Má totiž problémy s emisemi rtuti a oxidu dusíku, které se s ní táhnou roky. Poprvé požádala o výjimku z emisních limitů Krajský úřad Pardubického kraje ji udělil, podruhé tak učinil Krajský úřad Olomouckého kraje a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) výjimku potvrdilo. Nyní o ní musí resort rozhodnout znovu.

„Na základě rozsudku Krajského soudu v Ostravě bude MŽP znovu rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje. V této chvíli proto není možné se dopředu jakkoli vyjádřit,“ říká mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová.

V tuto chvíli však ještě nebyl soudem vrácen spisový materiál, bez kterého nelze odvolací řízení vést. „V samotném novém projednání věci pak poběží zákonem dané lhůty 30 dnů, maximálně 60 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ,“ dodává Pospíšilová.

Elektrárna Chvaletice chce ve věci emisní výjimky znovu zakročit. „Určitě budeme pokračovat v tom, co jsme dělali až dosud – v ekologizaci a poskytování součinnosti úřadům,“ uvedl Dušek.

MŽP loni udělilo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost, která nemá automaticky odkladný účinek, takže Úřad Pardubického kraje musel přezkoumat povolení pro Elektrárnu Chvaletice. Přezkum byl ale ukončen se závěrem, že provozovatel nedisponuje výjimkou z úrovně emisí pro rtuť a oxidu dusíku a integrované povolení není v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách. Tedy že elektrárna nevyužívá všechny existující a distupné technologie a zařízení, která by využít mohla.

„Provozovatel Elektrárny Chvaletice a.s. s ohledem na komplexnost situace a nezbytnost řešení celé záležitosti v kontextu současné situace na trhu s energiemi požádal o ústní jednání. S ohledem na účel řízení a uplatnění práv účastníka řízení krajský úřad této žádosti vyhověl. Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení předpokládáme v průběhu února,“ říká mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Provozovatel elektrárny se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k Ministerstvu životního prostředí, které může rozhodnutí kraje potvrdit nebo vrátit k opětovnému projednání.

„Provozovatel do doby vydání pravomocného rozhodnutí o uvedení zařízení do souladu se závěry o BAT (nejlepších dostupných technikách pro provozování zařízení, pozn. red.), případně pravomocného rozhodnutí o výjimce, má povinnost provozovat zařízení v souladu se stávajícím pravomocným integrovaným povolením,“ upřesňuje Barták.

Pokud by bylo rozhodnuto v neprospěch elektrárny, musela by ukončit provoz, jinak by byla provozovaná nelegálně. „To si nepřeje nikdo, dokonce už ani aktivisté, kteří ještě před dvěma lety volali po okamžitém odstavení elektrárny. Jako provozovatel, který se řídí zákony, musíme samozřejmě počítat se vším, ale jako energetici si tento vývoj odmítáme připustit,“ říká Dušek.

Právě nevládní organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a spolky Zelená pro Pardubicko a Zastavme elektrárnu Chvaletice činnost elektrárny dlouhodobě kritizují kvůli její dopadu na životní prostředí. „Místo protahování soudního sporu, odkladů či přehazování rozhodnutí na krajský úřad by mělo MŽP využít unikátní možnosti emisní výjimku přímo svým rozhodnutím zkrátit. Tím ukončí tuto frašku, kdy se Pavel Tykač neustále snaží získat nezákonně dlouhou úlevu z povinnosti chránit zdraví lidí a životní prostředí,“ myslí si Jiří Koželuh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Aktivisté navrhují, aby vzhledem k současné krizové situaci v energetice byla platnost emisní výjimky zkrácena do srpna 2023. „Tím bude také zajištěno, že elektrárna bude fungovat nejen do konce této topné sezony, ale bude mít i čas dosáhnout emisních limitů do začátku té příští,“ dodává Koželuh.

To ale není tak jednoduché, jak se zdá. „I kdyby existovala nějaká zázračná technologie, která se dá nainstalovat za pár měsíců a hned funguje za všech podmínek a bez ohledu na technická specifika elektrárny, byl by to problém. Tyto úpravy totiž nemůžete dělat za běhu elektrárny, výrobní bloky se musí odstavit,“ říká Dušek. Jde tak především o technický, nikoli ekonomický problém.

Za posledních 10 let investovaly Chvaletice do ekologizace sedm miliard Kč. „Instalovali jsme do denitrifikace a jednoho z největších komplexů látkových filtrů v republice. Díky tomu jsme snížili emise všech zásadních znečišťujících látek asi na třetinu a splnili jsme naprostou 22 z 24 požadavků vyplývajících z nových evropských emisních limitů,“ popisuje situaci Dušek.

Aktuálně pracují na tom, aby splnili i požadavky ohledně emisních limitů týkajících se oxidu dusíku a rtuti. „Mimochodem toto je jediný důvod, proč usilujeme o výjimku,“ dodává Dušek.

Každá elektrárna je totiž jiná svými technologiemi, provedením, velikostí, účinností daných zařízení, a vyžaduje individuální přístup. „Tato fáze však svou složitostí odpovídá aplikovanému výzkumu, a proto vyžaduje hodně času,“ popisuje. Do letošního srpna tak limity elektrárna určitě nesplní.