Tykačova elektrárna přišla o výjimku. Při výpadku plynu by chyběla

V době, kdy se Česko snaží snižovat závislost na ruském plynu a bude potřebovat i jiné zdroje energie, hrozí dvěma tuzemským uhelným elektrárnám ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače dočasné zavření.

Environmentální hnutí Duha, Greenpeace a spolek Zelená pro Pardubicko podaly žalobu na elektrárny Chvaletice a Počerady kvůli jejich emisním výjimkám, které jim na dobu šesti let umožňovaly vypouštět větší množství rtuti a oxidů dusíku, než povolují evropské emisní limity.

Elektrárně Chvaletice však Krajský soud v Ostravě tuto výjimku v březnu zrušil. Ministerstvo životního prostředí, které elektrárně emisní výjimku udělilo, podalo proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost. Ta nemá automaticky odkladný účinek, takže krajský úřad Pardubického kraje musí změnit integrované povolení pro elektrárnu tak, aby obsahovalo zákonné limity platné bez udělené výjimky.

Krajský úřad Pardubického kraje již přezkum podmínek integrovaného povolení zahájil. „Následně bude zahájeno řízení o změně integrovaného povolení, které zajistí nastavení povolení tak, aby odpovídalo platným závěrům o BAT. Pro provozovatele se aktuálně nic nemění v tom směru, že mu platí povolení, jak jsou vydána,“ uvedl mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Pod zkratkou BAT se ukrývají nejlepší dostupné techniky pro provozování zařízení.

O elektrárně Počerady soud zatím nerozhodl.

Pokud by Tykačovy elektrárny emise rtuti nesnížily pod zákonný limit, musela by je skupina Sev.en dočasně uzavřít. Elektrárna Chvaletice počítala se splněním emisních limitů až za šest let od udělení výjimky, kterou od ministerstva získala v listopadu 2021.

„V žádosti o výjimku jsme předložili finanční a časový plán, který umožňuje splnění nových evropských limitů na emise rtuti a oxidů dusíku do šesti let,“ říká Petr Dušek, mediální zástupce elektrárny Chvaletice.

Zatímco s oxidy dusíku by si chvaletická elektrárna poradila, problém představují emise rtuti, kterých díky výjimce mohla do ovzduší vypustit až třikrát více, než limity povolují.

„Uvědomme si, že téma rtuti je v české i evropské energetice stále relativně nové, univerzálně funkční odzkoušené technologie na trhu dosud nejsou k dispozici a každá elektrárna je jiná,“ upozorňuje Dušek.

Bezpečné zachytávaní stopových emisí přirovnává k pingpongovým míčkům, které musí být zachyceny za libovolného výkonu elektrárny. V objemovém poměru ve zplodinách si je lze představit jako desítky pingpongových míčků v O2 aréně.

„Bez přehánění jde o úkol na úrovni aplikovaného výzkumu, který vyžaduje hodně času i financí. V součtu s již realizovanými investicemi se dnes pohybujeme v řádu miliard korun,“ říká Dušek.

Podle něj se tak nedá snížení emisí v takovém měřítku stihnout během soudem stanovených dvou let, a to bez ohledu na výši investice. „Stejně jako se nedá hlasovat o fyzikálních zákonech, nedá se ani soudně nařídit urychlení technologických postupů,“ argumentuje Dušek.

Chvaletice zatím pokračují v ekologizaci podle původního šestiletého plánu. „Ostatně od převzetí elektrárny v roce 2013 se nám již podařilo snížit emise všech základních znečišťujících látek o polovinu,“ uvádí Dušek. Skupina Sev.en Energy elektrárnu koupila od společnosti ČEZ za 4,12 miliardy korun.

Žaloby na elektrárny Chvaletice a Počerady pro nevládní environmentální organizace připravila expertní skupina Frank Bold. Momentálně neplánuje ve věci emisních výjimek ani Hnutí Duha, ani Frank Bold podávat či připravovat další žaloby na uhelné elektrárny.

„Tyto elektrárny byly zvoleny z důvodu, že vlivem udělené výjimky znečistí životní prostředí a ohrozí lidské zdraví nesrovnatelně větším množstvím rtuti než jakékoliv jiné uhelné elektrárny. Konkrétně jde přibližně o tunu a čtvrt rtuti nad rámec emisí, které by každý ze zdrojů vypustil do životního prostředí při dodržování nových emisních limitů,“ říká právnička Eliška Beranová ze skupiny Frank Bold.

Kvůli možnému omezení dodávek zemního plynu ze strany Ruska, na kterých je Česká republika závislá, by mohla být Chvaleticím udělena ještě kratší výjimka do srpna příštího roku. Muselo by se však prokázat, že elektrárna je kvůli nedostatku plynu potřeba.

Elektrárna však věří, že kvůli zrušení výjimky nedojde ani k dočasnému zastavení jejího provozu. „Stejně jako Ministerstvo životního prostředí jsme podali na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o zrušení emisní výjimky kasační stížnost a jsme přesvědčeni, že opravný prostředek již bude mluvit v náš prospěch. Zároveň rozhoduje Ministerstvo životního prostředí podruhé o vydání nové emisní výjimky,“ říká Dušek.

Instalovaný výkon hnědouhelné elektrárny Chvaletice odpovídá 820 megawattům, v roce 2021 vyrobila 3,6 TWh elektřiny. Zajišťuje stabilní dodávky elektrické energie a tepla, minoritně zásobuje teplem i Trnávku a Chvaletice.

Elektrárna Počerady, která od roku 2020 rovněž spadá pod skupinu Sev.en Energy, patří k pěti největším uhelným elektrárnám u nás. Její instalovaný výkon je 1000 megawattů, loni vyrobila 4,7 TWh elektrické energie, její podíl na celkové výrobě v Česku tak odpovídá téměř šesti procentům.

Kvůli nejistému vývoji ohledně ruského plynu elektrárny doufají, že nebudou muset svůj provoz omezit. „Znamenalo by to, že každá kilowatthodina, kterou nevyrobíme ve Chvaleticích z českého uhlí, bude vyrobena ze zdroje, který vstupuje na trh později a s vyššími výrobními náklady, aktuálně tedy právě z plynu a ten bude nejspíš ještě dlouho ruský, alternativně pouze extrémně drahý,“ upozorňuje Dušek.

To si ostatně nepřejí ani environmentální organizace. „Upozorňujeme, že pokud se prokáže nutnost dočasného provozu elektrárny kvůli výpadku ruského plynu, tak má ministerstvo možnost udělit kratší výjimku v souladu s rozsudkem soudu,“ říká vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželuh.

Některé státy odběr ruského plynu považují za podporu financování ruské války na Ukrajině. Kreml zároveň hrozí, že dodávky do Evropy zastaví. To by mohlo vést ke zdražování energií či nucenému omezení spotřeby. „To je něco, co nikdo z nás nechce poznat v praxi. Doufáme, že tato situace nenastane,“ dodává Dušek.