Článek
Rodinnou farmu Květomluva zvolil svaz Pro-Bio ekologickou farmou roku 2023. „Je to příběh úžasných lidí, kteří to s ekologií myslí vážně, dělají to srdcem a díky tomu mění svět kolem sebe k lepšímu,“ říká manažerka svazu Kateřina Urbánková.
Pouze srdcem to pochopitelně nikdy nejde, podnikání musí vycházet. Tahle stránka rodinného byznysu se v době pandemie začala hroutit, když hoteliéři hromadně a na povel vlády na dlouhé týdny zavřeli.
„Loni to bylo psychicky a fyzicky hodně náročné. Vážně jsme zvažovali, že to zavřeme,“ líčí dramatické chvíle Radek Fryzelka, který se s ženou do pěstování bylinek a zeleniny pustil v roce 2015. Naučili se to společně na ekologické farmě v Norsku.
Po návratu ze zahraničí vyučený truhlář se ženou zrekonstruovali nedaleko Vlachovic na Valašsku sto let starou sušárnu na ovoce a bylinky svatého Františka. Desítky bylin sušili na čaje, krekry i kosmetiku. Čerstvé byliny a speciality zaváželi do wellness hotelů, lázní a lepších restaurací.
Dařilo se, byznys živil sedm lidí a v sezóně dalších pět brigádníků. Farmáři si vzali půjčku a postavili novou výrobu. Když přišla pandemie, bylo zle. Až polovinu zakázek totiž tvořila ubytovací zařízení.
„Dodávali jsme například do Luhačovic nebo Zlína, ale všichni začali šetřit. Skončily wellness hotely i kvalitní restaurace. Museli jsme se přeorientovat na jiné druhy výrobků,“ vypráví Fryzelka.
Statek se začal orientovat na výrobu potravin pro lidi s autoimunitními poruchami, tedy například s trávicími problémy, štítnou žlázou apod. Těmito problémy trpí zhruba sedm procent populace. „Nikdo v České republice to nedělá. Nejoblíbenější jsou chlebíčky, protože tito lidé nemohou jíst žádné pečivo, a také bylinkové krekry,“ říká spolumajitel.
Až v poslední době se situace začíná obracet k lepšímu. A to i díky finanční podpoře jednoho ze zákazníků Pavla Šopíka, bez kterého by už zřejmě farma skončila. Obrat firmy letos dosáhne zhruba pěti milionů korun.
Farma vypěstuje asi deset tun bylinek na ploše 1,7 hektaru a zhruba pět set kilogramů zeleniny ročně. Vedle známých bylin, jako jsou levandule, mateřídouška, dobromysl a šalvěj provoní sušárnu zapomenuté a méně známé druhy – například šišák bajkalský a proskurník topolovka. Některé farmáři sbírají na loukách a v lese, které jsou v ekologickém režimu.
Jde to i bez dotací
Ekologické farmaření je pochopitelně mnohem pracnější, proto jsou výrobky tak drahé. V případě bylinné farmy vyžaduje například neustálé pletí, je potřeba zapravovat biomasu a jinak zušlechťovat půdu, která není na Valašsku moc kvalitní.
„Je obrovský rozdíl pěstovat na takové ploše například brambory, nebo pěstovat ekologickým způsobem byliny. Té práce je na políčkách a sklizni minimálně desetkrát více než při běžných plodinách,“ říká Radek.
Květomluva je jednou z mála podobných farem nejen v Evropě, ale na celém světě. Naprostá většina bylin se do Česka dováží ze zemí, jako jsou Egypt nebo Čína.
Zajímavostí je i to, že farma podniká bez dotací. Ty jsou podle statkáře v produkci bylinek poměrně nízké.
Den otevřených faremních vrat, během kterého bude Květomluvě slavnostně předáno ocenění a spotřebitelé současně budou moci nahlédnout „pod pokličku“ ekologického zemědělství, se uskuteční přímo na farmě u Fryzelků v sobotu 1.7.2023 od 10 hod.
Trh s biopotravinami v Česku stále roste. Celkový obrat českých firem včetně exportu v roce 2021 dosáhl zhruba 10,22 miliardy korun. Spotřebovaly se biopotraviny za 6,15 miliard korun, tedy zhruba o 2,8 procenta více než v roce 2020. Každý Čech v průměru za biopotraviny utratil 585 korun ročně, vyplývá ze zprávy Ministerstva zemědělství.
V roce 2023 v tuzemsku hospodařilo 6648 ekologických zemědělců, z toho 985 výrobců biopotravin.
