Článek
Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.
Po vstupu do Evropské unie mělo Česko i termín pro přijetí eura, s jeho zavedením se počítalo v letech 2009 nebo 2010. „Dneska už mohu prozradit, že my jsme už přestávali tisknout korunové bankovky,“ vzpomíná tehdejší guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma.
„Musíte mít hodně velkou zásobu, děláte plán na několik let dopředu. My už jsme začali plánovat, že budeme snižovat ty stavy, aby nám pak nezůstaly v trezorech hromady nepotřebných peněz,“ říká Tůma k dění zhruba před 15 lety v pořadu Agenda SZ Byznys.
Dnes, kdy po oživení zájmu o euro volá prezident a část vlády, je ekonomika dál a v eurozóně by podle Tůmy mohla být „úplně v pohodě“. Na současné debatě o euru mu vadí, že se diskuze „točí v kruhu“ kolem ekonomických otázek, které ale samy o sobě nejsou pro správnost rozhodnutí zas tak podstatné.
„Volba režimu měnové politiky nemá zásadní vliv na to, jestli ekonomika roste rychleji nebo pomaleji,“ upozorňuje bývalý šéf ČNB a nyní předseda dozorčí rady ČSOB. Převzetí eura je podle něj technicky vzato totéž, jako kdyby Česko natvrdo zafixovalo kurz – což je pro ekonomy stejně legitimní volba jako kurz plovoucí, kdy ani jedna z těchto možností nepřináší záruku větší prosperity.
Jako příklad lze použít srovnání Česka se Slovenskem, kde politici měli před 15 lety větší vůli proces dotáhnout, a tak Slováci termín 2009 splnili a eurem platí. Vývoj obou ekonomik je však od té doby víceméně podobný, ani jedna nevykazuje v dlouhodobém srovnání radikálně lepší výsledky.
„Důvody jsou primárně politické nebo geopolitické. To rozhodování je o tom, jestli chceme být blíž centru Evropské unie, nebo ne. Podobně jako jsme se kdysi přihlásili do Evropské unie a dali tak najevo, že chceme být součástí nějakého celku,“ říká Tůma v odpovědi na otázku, podle čeho, když ne podle ekonomiky, o přijetí eura rozhodnout.
Sám by hlasoval pro vstup, protože – jak říká – „budoucnost Evropy, její síla bude spočívat ve větší integraci“. A podobně laděnou diskuzi by očekával i od politiků. „Měli by se vyjádřit, jak vidí Českou republiku v kontextu dalšího vývoje v Evropě. Jestli přistoupením do eurozóny chtějí být blíž k jádru, nebo ne.“
Na otázku, zda pro přijetí eura nemohl v čele ČNB v letech 2000 až 2010 udělat víc, se vrací ke svojí tehdejší politice. Tedy že centrální banka by měla být neutrální a nechat rozhodnutí na vládě, která tehdy pod vedením ČSSD nejdřív měla o euro zájem, ale pak začala zvedat rozpočtové schodky, což přihlášku oddálilo. Po nástupu ODS a hlavně po globální finanční krizi pak už euro vypadlo z agendy úplně.
Euro není v programu
Nyní se téma vrací s novým prezidentem, ale i kvůli tlaku čtyř z pěti stran vládní koalice. Fialův kabinet je navíc aktuálně postaven před povinnost odbavit každoroční hodnoticí zprávu, v níž ČNB s Ministerstvem financí vyhodnocují připravenost ekonomiky na měnovou konverzi a plnění vstupních podmínek.
Zpráva je již hotova a čtyři menší koaliční strany ji interpretují tak, že je už možné se začít o euro hlásit. Premiér Petr Fiala navrhuje nepodnikat nic, protože tak jeho strana chápe vládní program. Současně politici ODS upozorňují na to, že Česko ještě povinné vstupní podmínky neplní kvůli vysoké inflaci a vysokému rozpočtovému schodku.
Tato kritéria jsou však podle Tůmy „archaická“ a pro posouzení toho, zda nějaká země má či nemá na členství v eurozóně, nepříliš relevantní. Česko je navíc letos už nejspíš splní, protože inflace i rozpočtový schodek mají klesnout. „Pokud skutečně budu kritéria plnit, tak bych měl být schopen rozhodnout, jaké další kroky bych měl udělat,“ říká bývalý guvernér.
