Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zápolení evropského automobilového průmyslu o udržení pozice ve světě nabírá na obrátkách. Evropská komise představila Akční plán, který má odvětví pomoci udržet si globální konkurenceschopnost.
O dva dny dříve avizovala zmírnění emisních limitů a to stačilo, aby akcie největších firem v odvětví jako VW či BMW šly okamžitě nahoru. Ale opět stačila jedna z mnoha tarifních výhružek Donalda Trumpa, aby zase padaly. V pondělí tak například akcie Volkswagenu stály nejvýše necelých 110 eur, v úterý padly na 101 eur, aby ve čtvrtek dosáhly vrcholu těsně pod 110 eury.
Světová nejistota a proměnlivost parametrů, v rámci nichž musí šéfové obřích koncernů točit kormidlem o překot zleva doprava, je sama o sobě problémem nejen pro výrobce, ale i pro celý dodavatelský řetězec.
„Chaos, který americký prezident vytváří, má na plánování automobilek katastrofální dopady. Nejistota v oblasti obchodních vztahů a hrozba cel výrazně ovlivňují strategická rozhodnutí firem. Samotná cla podle něj mají jednoznačně negativní dopad nejen na automobilky, ale i na zákazníky – včetně těch českých. V extrémních případech to může znamenat nárůst ceny vozu možná až o sto tisíc korun. A o jaké extrémní případy jde? Černá varianta by mohla nastat, pokud by se setkaly vlivy jako je například horší financování automobilek od bank kvůli pádu akcií vlivem cel. K tomu se můžou přidat zmařené výdaje způsobené zbytečné předzásobení vozy v obavě před cly. Ta mají na profitabilitu firem extrémně negativní vliv. Firmy tedy budou tlačit na zdražení automobilů.
A nejde jen o evropské spotřebitele – vyšší ceny pocítí zákazníci na obou stranách Atlantiku,“ vysvětluje možné dopady pro SZ Byznys ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl.
Dobré zprávy vespolek
Automobilky se navzdory nepřehledné situaci v odvětví snaží přizpůsobit. Stejně tak hledají s Evropskou komisí společnou řeč nad elektromobilovou transformací. To je dobrá zpráva i pro 13,2 milionu Evropanů pracujících v automobilovém průmyslu, který dle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) odvádí v součtu členským vládám na daních 383,7 miliard eur.
„Aktuálně vidíme, že hlavním problémem u elektromobilů je nedostatečná poptávka. Tudíž tlačit firmy pouze do elektromobility skrze regulace a nařízení bez zajištění odbytu vytváří obrovské riziko i pro celý dodavatelský řetězec. Ve chvíli, kdy automobilkám klesnou prodeje, znamená to i pokles objemů zakázek pro jejich dodavatele – místo plánovaných sto tisíc dílů najednou objednají jen dvacet tisíc. To může řadu firem přivést až na hranici insolvence,“ črtá jeden z černých scénářů Petzl.
Zmírnění pokut za nedodržení limitů CO2, které měly výrobce k přechodu na elektromobilitu dotlačit, proto všechny zúčastněné strany vnímají jako správný krok. Firmy i asociace také doufají, že se z Akčního plánu nestane jen další popsaný papír.
„Postupujeme pomalu a svět na nás nečeká. Taková je realita Evropy, kde legislativní procesy často brzdí rychlou adaptaci. Otázkou ale je, zda s tím dokážeme něco udělat. Já si myslím, že ano a neměli bychom si nasazovat klapky na oči. Je potřeba kriticky přezkoumat regulace vydané Evropskou komisí a přizpůsobit je realitě automobilového průmyslu. Místo dalších akčních plánů by sama Komise měla být skutečně akčnější a přinášet konkrétní řešení – například v oblasti energetiky. Cena energie je totiž klíčovým faktorem nejen pro konkurenceschopnost průmyslu, ale i pro byznys model elektromobility,“ vyjadřuje obavy Petzl.
Totéž si myslí i Petr Novák ze společnosti JTEKT, která vyrábí systémy řízení a mechanické díly pro osobní automobily.
„Jsem rád, že si Unie stanovila skrze Akční plán cíle pro automotive. Bude nesmírně důležité, abychom měli co nejdříve k dispozici konkrétní legislativu, která určí, co pro nás tento zatím obecný návrh znamená. Stejně musíme zohlednit další problémy, které trápí celý dodavatelský řetězec jako například drahé energie či množství regulací,“ říká expert pro SZ Byznys.
Optimismus nad Akčním plánem vyjádřil i Oliver Blume, šéf Volkswagenu. Dle něj představuje návrh EK pro VW skvělou příležitost z hlediska sladění ochrany klimatu, konkurenceschopnosti a hospodářského pokroku.
Nápad dobrý a teď šup
Dalšími pilíři plánu jsou i investice do evropského bateriového průmyslu ve výši 1,8 miliardy eur, čímž chce Komise posílit nezávislost na Číně. Ta bateriovému průmyslu dominuje.
„Baterie představují 30–40 procent hodnoty elektromobilu. Aby Evropa byla konkurenceschopná, musí si je umět vyrábět sama. Centrum pro kritické suroviny nabídne výrobcům přístup k surovinám za nízké náklady. Uvolníme také 1,8 miliardy eur z Inovačního fondu pro baterie na investice do bateriového průmyslu EU,“ řekl autor plánu, eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.
Experti a podnikatelé oslovení redakcí se většinou shodují, že pilíře dokumentu dávají smysl. Mezi ně patří i zajištění rovných podmínek podnikatelů, inovace a podpora vzniku kompetentní pracovní síly. Jedním dechem ale dodávají, že automotivu ale nic jiného, než doufat v rychlou realizaci (zatím obecného a neschváleného) návrhu Komise, nezbývá.
Kvido Štěpánek, majitel firmy Isolit-Bravo dodávající formy na výlisky plastů do automobilů, je ale vůči aktivitám Unie v kontextu automotivu skeptický.
„Myslím si, že se za tím budou skrývat zase nějaké dotace. My se jako firma chlubíme tím, že žádné nepobíráme. Co se naší uhlíkové stopy týče, zvládáme plnit emisní limity i bez podpory politiků,“ komentuje pro SZ Byznys.
Redakce oslovila i další automobilky, které se na Strategickém dialogu mezi EK a odvětvím podílely – BMW a Renault. Do uzávěrky textu na otázky neodpověděly.
Špatné zprávy ve vzduchu
Kromě elektromobilové transformace a rostoucí konkurenci od asijských automobilek se nad evropským automotivem vznáší strašák cel na dovoz do USA ve výši 25 procent. Donald Trump se nechal slyšet, že k nim dojde „velmi brzy“. Firmy doufají, že se EU a USA podaří najít diplomatické řešení namísto celní války. Ta by dle agentury Bloomberg připravila evropské výrobce vozů o zisky ve výši 5,88 miliardy eur - 147 miliard korun. Nejhůře zasažený by v takovém případě byl německý koncern Volkswagen.
„Jsme připraveni spolupracovat s politickými představiteli na hledání řešení, která podpoří americký průmysl a zároveň zachovají ekonomické příležitosti pro zaměstnance, podniky a spotřebitele. Nadále hájíme princip otevřených trhů a stabilních obchodních vztahů. Ty jsou nezbytné pro konkurenceschopnou ekonomiku a zejména pro automobilový průmysl,“ uvedl koncern prostřednictvím tiskové mluvčí Lenky Vaňkové.
Z pohledu národních států je cly nejvíce ohroženou ekonomikou Slovensko.
„Důvodem je kombinace vysokého podílu automotivu na HDP a výraznější závislost na americkém trhu. Mezi automobily, které se na Slovensku vyrábějí a míří na americký trh, jsou nejdůležitější Porsche Cayenne, Audi Q7 a Q8,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Česko má sice také významný podíl automotivu na HDP, ve výši 9 procent, orientace na americký trh je však výrazně nižší. V tuzemsku budou dle Bureše eventuálně nejvíce zasažení subdodavatelé, kteří jsou napojeni na evropské automobilky vyrábějící v Evropě a vyvážející právě do USA. To potvrzuje i Petzl.
„Český automobilový průmysl není přímo závislý na exportech hotových vozidel do USA. Dopady celních opatření by se nás ale dotkly zprostředkovaně – zejména přes subdodávky do Německa, kde by tarify prezidenta Trumpa mohly znamenat pokles HDP až na úrovni 1 procenta. U nás by byl tento dopad o něco nižší, ale stále citelný. Celkově by taková opatření zpomalila ekonomiku, zdražila vozidla a ovlivnila i tempo náběhu elektromobility,“ komentuje šéf AutoSAPu.
Dle Nováka by v případě zavedení tarifů došlo v EU k poklesu výroby, z čehož by vyplynula nadzaměstnanost a pokles zisku u výrobců. V kontextu celé Evropy by se tak kvůli clům mohli stát nadbytečnými stovky tisíc zaměstnanců průmyslu, jimž by hrozilo propuštění.
