Článek
Výkyvy globálních finančních trhů se nepodepisují jen na úsporách drobných investorů, ale také v účetních výkazech mocné České národní banky.
Důvodem je dopad na mnohamiliardové rezervy, které banka nastřádala v historii a drží je v cizích měnách. Poslední dobou také zvýšila investice do akcií. A zatímco donedávna jí hrál vývoj na burzách do karet, nyní se situace otáčí.
Po loňském rekordnímu zisku 151 miliard korun vykázala ČNB v prvním čtvrtletí ztrátu 57 miliard. Svou bilanci ČNB zveřejňuje každých deset dnů. Podle posledních dat k 10. dubnu, ve kterých jsou poprvé vidět i výkyvy burz v důsledku obratů Trumpovy celní politiky, se ztráta zvedla už jen mírně o další miliardu.
Hospodaření centrální banky funguje v odděleném režimu od veřejných financí a nemá žádnou přímou vazbu k penězům daňových poplatníků. Jako správce národní měny si ČNB koruny na své fungování de facto sama tiskne. Kromě toho vytváří nebo rozpouští devizové rezervy, což jí slouží jako jeden z nástrojů k hlídání cen a směnného kurzu.
Současné rezervy banka nahromadila v minulé dekádě, kdy ekonomika potřebovala jiné zacházení než dnes. Inflace nebyla problém, ale sešly se negativní dopady v podobě dozvuků globální finanční krize, dluhových otřesů v Řecku a rozpočtových škrtů Nečasovy vlády. Proto ČNB vyhlásila v letech 2013 až 2017 takzvaný kurzový závazek 27 Kč za euro.
Tři a půl roku tlačila korunu nad tuto hodnotu, aby ji oslabila, ulevila exportérům a tím zdejší otevřenou ekonomiku rozhýbala. Vedlejším produktem této politiky byly právě vysoké rezervy. ČNB tiskla koruny a nakupovala za ně eura, a tak rezervy v době kurzového závazku narostly v přepočtu do korun z 0,9 na 3,4 bilionu.
V současnosti činí 3,5 bilionu. Jde o skoro poloviční objem vůči ročnímu výkonu ekonomiky (HDP), což je jedno z největších čísel na světě. Ekonomové se dodnes neshodnou, jaké všechny účinky tato politika měla. Kýžený pozitivní impuls na hospodářský výkon se sice dostavil, často je však slyšet výtka, že tištění korun možná trvalo zbytečně dlouho a mohlo být jedním z kořenů následné inflace.
Vedlejším efektem každopádně je, že banka disponuje velkým arzenálem cizích měn pro případ, že by někdy potřebovala naopak korunu zase posílit. K tomu částečně i sáhla po ruském vpádu na Ukrajinu, kdy se kurzy středoevropských měn v první reakci dostaly kvůli nejistým ekonomickým vyhlídkám v nemilost finančních trhů.
Daní za velký objem deviz je naopak velké kolísání zisků a ztrát banky ve vleku finančních trhů a kurzových pohybů. Akcie nyní kvůli riziku celních válek a recese slábnou. V prvním čtvrtletí také hodně ztratil americký dolar, což hodnotu českých rezerv po přepočtu do korun sráží dolů.
Něco za něco
K zápornému hospodaření má ČNB sklon historicky, mimo jiné právě kvůli dlouhodobému postupnému posilování koruny. Češi díky tomuto jevu bohatnou, ale jejich centrální banka naopak chudne, protože klesá korunová hodnota jejích devizových zásob.
Na hospodaření ČNB se také podepisuje to, jak nastavuje úrokové sazby. Těmi primárně hlídá inflaci. Když uspěje, z cenové stability profituje celá společnost, byť vedlejším efektem může opět být, že banka vykáže ztráty. Když se to stane, připíše si je k ztrátám z předchozích let v naději, že jednou z případných zisků tento minus smaže.
Podobně postupují i jiné centrální banky ve světě s vědomím, že jejich primárním úkolem je hlídání inflace a kurzu a že hospodářský výsledek je jen vedlejším produktem tohoto snažení. Kumulace ztrát se v Česku praktikuje de facto po celou polistopadovou éru, celkem je takto v bilanci ČNB aktuálně účetní manko 355 miliard korun.
Současný guvernér Aleš Michl si jako jeden z vedlejších cílů spolu s nízkou inflací a finanční stabilitou vytyčil, že ČNB by měla dlouhodobě směřovat k zisku. „Není možné každý rok vykázat zisk, to neumí nikdo. Ale dlouhodobě mít ziskovou banku již možné je – to jsme výrazně změnili,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro Právo, kde však vycházel ještě z loňských čísel.
Pokles, nebo vzestup?
Za úspěch Michl prodává loňský ziskový rok, ztráty z minula naopak opakovaně vyčítá svým předchůdcům jako „dědictví“, které je teď třeba řešit. Jako důkaz, že se to daří, Michl doposud uváděl právě snížení kumulativní ztráty, a to z 487 miliard ke konci roku 2022 na 277 miliard ke konci loňského roku.
Poslední výkyvy burz však toto srovnání začínají kazit. A pokud se Michlovo angažmá důsledně ohraničí už od července 2022, kdy se stal guvernérem, tak kumulovaná ztráta ČNB za jeho mandátu naopak vzrostla, a to z 212 na už zmíněných aktuálních 335 miliard.
Hrozbu ztrát letos Michl už dříve připouštěl, banka je vysvětluje souhrou více nepříznivých okolností. „Hospodaření ČNB je dáno především strukturou devizových rezerv, vývojem cen rezervních aktiv, pohybem kurzu koruny vůči rezervním měnám a nastavením měnověpolitických sazeb na straně pasiv,“ uvedl k číslům za březen mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.
Dopad do výsledku je podle něj „logický“. A je prý také potřeba počítat s tím, že dění na finančních trzích se bude do průběžného hospodářského výsledku ČNB promítat dál.
Horizont, který běžný investor nemá
Podrobnější strukturu svých investic ČNB nezveřejňuje. Loni vyhlásila plán navýšit postupně podíl akcií z 20 na 30 procent celkových rezerv a také zvednout v rámci akciového portfolia podíl Spojených států z loňských 30 na 50 procent. To se vzhledem k negativním reakcím trhů na Trumpovu politiku může ukázat jako ne úplně vhodné načasování.
Michl nicméně v minulosti mluvil o tom, že krátkodobé výkyvy nejsou pro instituci ČNB zas tak směrodatné. Centrální banka je podle něj investorem na velmi dlouhou trať, podobně jako třeba státní suverénní fondy v Norsku nebo v Singapuru. A tak se nemusí se jako jiní správci aktiv stresovat doručením výnosů v pevném termínu.
„Netuším, co bude v příštím roce a dalších letech, ČNB by však měla využít nekonečný investiční horizont, kterým disponuje na rozdíl od běžného investora,“ uvedl Michl v roce 2022, ještě před nástupem do funkce guvernéra.
Zda ČNB svou investiční strategii přece jen teď nějak upraví vzhledem k čerstvým ztrátám a k nejistotě kolem Trumpovy politiky, nechce ČNB komentovat. Své záměry v oblasti nakládání s rezervami banka podle tiskového oddělení nezveřejňuje.
