Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pondělí chce americký prezident Donald Trump oznámit zavedení 25procentních cel na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. V neděli to sdělil reportérům při svém letu na finále amerického fotbalu Super Bowl, které se konalo v New Orleans.
Zároveň uvedl, že v úterý nebo ve středu oznámí reciproční cla na všechny země, která budou platná téměř ihned. Dovoz výrobků do USA by tak byl zatížen stejným clem jako vývoz americké produkce do dané země. „A velmi jednoduše řečeno, když oni budou účtovat nám, my budeme účtovat jim,“ řekl Trump o plánu vzájemných cel.
Evropská unie (EU) bude reagovat, pokud Spojené státy zavedou cla na dovoz oceli a hliníku, oznámila v pondělí Evropská komise. Zároveň však upozornila, že od americké administrativy žádné oznámení o clech zatím neobdržela. „Uvalení cel by bylo nezákonné a ekonomicky kontraproduktivní,“ prohlásila komise ve svém prohlášení. Jejich zavedením by podle ní USA „zdanily své vlastní občany, zvýšily by náklady podnikání a podpořily inflaci“. Největšími vývozci oceli do USA jsou Kanada, Brazílie a Mexiko, které následují Jižní Korea a Vietnam.
V roce 2024 vyvezla Česká republika do Spojených států výrobky z hliníku a hliník v hodnotě 872 milionů korun, což představuje zhruba 1,4 % celkového českého vývozu těchto komodit. V případě oceli a výrobků z ní pak poslední dostupná data ukazují roční vývoz oceli do Spojených států zhruba v hodnotě 614 milionů korun.
Kvůli zavedení cel se totiž mohou přesměrovat toky zboží ve světě, což by nakonec dopadlo i na české společnosti, které do USA vůbec nevyvážejí, nebo jen v omezené míře. Přímého dopadu se neobávají ani Třinecké železárny, protože export do USA představuje pouze jedno až dvě procenta z celkové výroby. Drtivá většina jejich produkce míří do Evropy.
Vývoz českých firem na trh USA je skutečně malý. „V roce 2024 vyvezla Česká republika do Spojených států výrobky z hliníku a hliník v hodnotě 872 milionů korun, což představuje zhruba 1,4 procenta celkového českého vývozu těchto komodit,“ vyčísluje Miluše Trefancová z Ministerstva průmyslu a obchodu. U hodnoty oceli a výrobků z ní pak podle posledních dat ministerstva činil roční vývoz do Spojených států zhruba 614 milionů korun.
Přímý dopad bude podle Trefancové menší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník, a to kvůli přesměrování dodavatelských řetězců.
Tlak na evropský trh
„Zavedení cel u dovozu na americké trhy však bude mít velmi pravděpodobně nepřímý negativní dopad na situaci na evropském trhu. Výrobci ze zemí, jimž bude ztížen vstup na americký trh, budou hledat nové trhy zejména v zemích EU, kde se oceláři dlouhodobě potýkají s ochlazením na trhu a nízkou poptávkou,“ upozorňuje mluvčí Třineckých železáren Petra Macková. Ty jsou po loňském úpadku Liberty Ostrava posledním velkým hutním podnikem v Česku.
Stejně se vyjadřuje generální ředitel Vítkovice Steel Radek Strouhal. „Žádný přímý dopad to na Vítkovice Steel mít nebude. Máme však obavy z toho, že toto opatření významně zvýší tlak na evropský trh, protože povede k přesměrování toků materiálu směrem do EU, která není takto silně chráněna,“ dodává Strouhal.
Trumpovy chystané kroky přicházejí totiž v době, kdy čínské hutě řeší své potíže nevídaným vývozem. Realitní krize a zpomalující čínská ekonomika mají totiž drtivý dopad na tamní ocelářství, což má vážné důsledky pro hutě v celém světě.
Chybějící domácí poptávku totiž čínští oceláři řeší vývozem, což vzbuzuje velké obavy u jejich evropských konkurentů. Cla v USA by mohla situaci na trhu ještě zhoršit. „V Číně je obrovská nadkapacita ve výrobě oceli. Pokud ji nebudou moci prodat v USA, tak budou hledat další odbytiště a Evropa je zcela logickým cílovým trhem, kde se tato ocel objeví,“ varuje předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová.
Podle Strouhala nemusí přitom jít o dovoz přímo z Číny, ale z továren čínských firem v Indonésii a dalších zemích.
Možný příliv čínské oceli přes jiné státy sleduje i letos v srpnu zahájené antidumpingové řízení Evropské komise. To se zaměřilo na Vietnam, Indii, Japonsko a Egypt. Oproti zahraniční konkurenci z Číny či USA jsou totiž evropské firmy v nevýhodě. „Naše pozice je významně horší vlivem vysokých cen energií, které jsou v ocelářství v podstatě hlavním nákladem,“ popisuje Strouhal.
Oceláři volají po ochraně
Podle ocelářů bude muset proto Evropská unie více chránit svůj trh. „Dlouhodobě oceláři a celý průmysl volají po účinných opatřeních na ochranu trhu a omezení dovozu ze zemí, kde vyrábí nadměrné objemy oceli,“ dodává Macková. Podle Kubalové musí EU zavést ochranná opatření, která nejsou nyní dostačující.
Nepřímý dopad očekává i jednatel a ředitel společnosti Keramet Jan Roháček mladší. „Trh je globalizovaný, pokud se dá něco koupit levně v Číně, tak si to všichni dovezou,“ uvádí Roháček. Přímý vliv cel společnost Keramet nepocítí, protože obchoduje na trzích Evropské unie. Obává se však kvůli Trumpovým krokům dalšího zdražování cen hliníku. Společnost je výrobcem a obchodníkem s polotovary a výrobky zejména z hliníku a jeho slitin.
Aktualizace: do článku jsme doplnili reakce dalších firem a MPO
