Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Strojařina mu nesedla, a tak se na začátku nového milénia pustil slovenský podnikatel Zoltán Ambrovics do rozjezdu pekáren Fornetti v Česku. Zdejší síť maďarských franšíz s minipečivem se objevila v ulicích, u trafik a zastávek metra i vlaků. Byla další nohou rodinného pekařského byznysu, který funguje v několika zemích.
První kroky nevedly do nadnárodních řetězců, byznys se rozjížděl přes partnerské obchody. V posledních letech se naopak firma, která už se od maďarské značky odstřihla, sebevědomě dere také do velkých sítí.
Začátky nebyly snadné. „Původně nás sice řetězce oslovovaly, abychom jim dodávali, jenomže naše mini výrobky prodáváme na váhu, a to obchodní řetězce nechtěly,“ popsal Ambrovics.
Cestu do řetězců si našel. Rozhodl se, že část z portfolia, která dnes čítá na čtyři sta druhů pečiva, se zaměří na prémiovější produkty jako třeba vícezrnné chleby. Uspět s běžnými komoditními výrobky, jako jsou kaiserky a bagety, není snadné. Znamená to plnit velké objemy, ale s nízkou marží.
Konkurence v segmentu zmraženého pečiva, na které se Minit zaměřuje, je navíc velká. Znamená to jít do ringu proti velkým hráčům, jako je Profrost ze skupiny Agrofert nebo nadnárodní skupina La Lorraine.
„Hned po covidu jsme tři roky jezdili za nákupčími obchodních řetězců a nabízeli jim náš Oskar chléb vyšší kvality. Nikdo ho nechtěl. Teď se doba mění a také na našich výsledcích je vidět, že řetězce začali akceptovat vyšší kvalitu za vyšší cenu,“ uvedl.
Loni klesla inflace ke dvěma procentům a po letech pandemie a energetické krize postupně oživuje chuť lidí nakupovat. Část zákazníků si zvykla na vyšší ceny.
Dražší pečivo jede
„V posledních letech obchodní řetězce velmi tlačily na cenu, ale teď to konečně vypadá, že když nabízíte kvalitní výrobek, už jsou schopni akceptovat o něco vyšší cenu,“ říká podnikatel.
To se podle něj pozitivně promítlo i do ekonomických výsledků firmy. V uplynulém finančním roce obrat pekařského byznysu firmy v Česku vzrostl na 680 milionů korun, zisk před zdaněním odpovídal téměř 60 milionům korun.
Minit působí kromě Česka také na Slovensku, kde má všechny tři výrobní továrny, odkud se zmražené výrobky exportují také do Polska, Chorvatska a Bulharska. Měsíčně slovenské fabriky vyrobí přibližně 2500 tun pekařského zboží.
Špatná nálada na Slovensku
„Když porovnávám Maďarsko, Slovensko a ČR, tak v Česku je momentálně nejideálnější prostředí pro podnikání. Slovensko v roce 2025 začalo aplikovat věci, které úplně nejsou v pořádku, například transakční daň, platná od 1. dubna,“ uvedl.
Podstatou široce kritizované novinky Ficovy vlády je zdanění všech finančních transakcí - ať už mezi obchodními partnery, tak směrem k zaměstnancům.
Na transakční dani budeme muset odvést desítky tisíc eur za rok. Není to nic příjemného a je to zbytečné.
„My jsme schopni s tím žít, ale zejména pro naše malé obchodní partnery je to otravné. Na transakční dani budeme muset odvést desítky tisíc eur za rok. Není to nic příjemného a je to zbytečné,“ hodnotí. „Vesměs je podnikatelské prostředí na Slovensku spíš negativní. Obdivuji lidi, kteří v posledních letech začali podnikat. Fandím jim, nemají to snadné,“ dodal.
V České republice firma v posledních letech narážela hlavně na vysokou inflaci, která kvůli uplatňování inflačních doložek ve smlouvách zvýšila platby za nájmy obchodů v průměru o třicet procent.
„Není to bohužel tak, že bychom s vyššími náklady dostávali extra služby. V některých místech jsou ale prodeje kvůli inflačním doložkám nerentabilní,“ řekl Ambrovics.
Minit Bohemia zaměstnává v tuzemsku 90 lidí, kteří obsluhují mimo jiné 22 vlastních prodejen Minit. Další prodejny provozují partneři ve formě franšíz, celkem jich je 100. Firma obsluhuje také další zákazníky z řad hotelů, restaurací, čerpacích stanic a obchodů s potravinami, kterým dodává například muffiny, chleby, bagety, ciabatty, pizzy a další výrobky.
