Tranzit nula, tržby nula. Plynaři mají manko, které musí zaplatit Češi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zlevňování plynu v nadcházející topné sezoně nepůjde tak hladce, jak to doposud z nových ceníků vypadalo. Dodavatelé sice slibují nižší ceny za samotný plyn, proti tomu ale porostou poplatky za jeho přepravu.

Komplikací je pokračující nezájem o tranzit plynu, což donedávna bývala služba s miliardovými výnosy. Na začátku prázdnin proběhla pravidelná aukce, do které se měli hlásit zájemci o přepravu plynu přes české území v letech 2025 a 2026. Z webu správce sítě, firmy NET4GAS, lze ale nyní vyčíst, že se nepřihlásil vůbec nikdo.

Výpadek chce podnik vynahradit vyššími platbami od těch, kteří mu zbyli jako jediní zákazníci – tedy od domácností a firem v Česku. K tomuto přehození došlo částečně už letos a NET4GAS usiluje o další posun tímto směrem příští rok. Rozhodnutí má v rukou Energetický regulační úřad (ERÚ), po loňském zestátnění NET4GAS se ale z vykrytí jeho manka stává složitější politická hra.

Dobrou zprávou je, že platby pro NET4GAS na údržbu jeho sítě jsou na fakturách za plyn jen jednou z mnoha položek. V účtech pro domácnosti by případné navýšení mělo představovat desetikorunové částky. Špatnou zprávou naopak je, že distribuční poplatky u plynu nejspíš porostou i z jiných důvodů, podobně jako u elektřiny. A také že čerstvě zestátněný NET4GAS se ukazuje jako zadlužený podnik bez hlavního zdroje příjmů.

Konec tranzitu souvisí s překreslením plynařských map po ruském vpádu na Ukrajinu. NET4GAS před válkou inkasoval za přepravu ruského plynu do Německa šest miliard ročně a zajišťoval svým tehdejším privátním majitelům solidní výnos. Po odstřižení ruských dodávek ale plyn proudí do Evropy odjinud. A přes Česko není co posílat.

Z aukcí NET4GAS je vidět, že tento stav bude dál pokračovat. Začátkem července si šlo u firmy rezervovat trubky vždy od 1. října na následující rok. Na příští tři roky dohromady teď má NET4GAS objednávky jen na 50 gigawatthodin plynu denně. Ale jen na vstupu do Česka, na trase ven ze země nepoptává nikdo nic. Dřívější toky byly v řádu tisíců GWh denně.

Případní zájemci mohou ještě dokupovat v budoucnu na kratší období, roční aukce ale vždy byly hlavním ukazatelem zájmu. S výpadkem tranzitu NET4GAS počítá i ve svém nedávno zveřejněném desetiletém plánu rozvoje plynařské soustavy. Podle něj Německo kvůli přeskupování toků doma sníží od října vývozní kapacitu do Česka z 1650 na 350 GWh denně. To pokryje jen zdejší spotřebu a na tranzit dál už nic nezbyde.

NET4GAS coby monopol dostává za své služby zaplaceno v rámci státní regulace, tedy podle toho, jaké náklady na fungování sítě a jaký nárok na zisk uhájí u ERÚ. Podnik spravuje čtyři tisíce kilometrů plynovodů a další infrastrukturu. V minulosti do jejího rozvoje masivně investoval na dluh, a to právě kvůli tranzitu. Bez něj je síť zbytečně předimenzovaná, ale stále je třeba ji držet v chodu – a teď se hraje o to, kolik peněz na její údržbu dál půjde.

Podle NET4GAS je vše v rukou ERÚ. „Z našeho pohledu je však zjevné, že válka na Ukrajině a s ní spojené podstatné dopady na zásobování plynem v Evropě by měly být zohledněny při rozhodování o stanovení cen za přepravu všemi regulačními orgány v Evropě,“ uvádí mluvčí podniku Vojtěch Meravý – s tím, že růst přepravních poplatků pro domácí zákazníky je vidět i v okolních zemích.

NET4GAS letos dostává od domácích zákazníků 4,4 miliardy korun, což rozpočítáno na celkovou domácí spotřebu vychází na 60 korun za megawatthodinu. Jde tedy o částku, která se v konečných účtech snadno ztratí. Plyn nyní domácnosti mohou pořídit za ceny do 1500 Kč/MWh (což je polovina proti vládnímu stropu, který mnozí platili ještě loni), k tomu regulovaný poplatek za distribuci činí od 150 do 300 Kč/MWh. Roční spotřeba v rodinném domku na plyn je běžně kolem 20 MWh.

Své požadavky na příští rok zatím NET4GAS nechce veřejně upřesňovat. Podle dostupných informací by se ale rád dostal z letošních 4,4 miliardy na částku aspoň kolem šesti miliard. Od průměrné rodiny v domku by pak dostal za rok 1620 korun místo 1200 korun.

Svou strategii nechce zatím rozebírat ani ERÚ. Komunikace s hráči typu NET4GAS probíhá podle mluvčího úřadu Michala Keborta „neustále“ a cenové rozhodnutí padne až v listopadu. Bude se prý odvíjet od toho, co říká energetický zákon – tedy že správce plynovodů musí mít pokryté náklady, což lze číst tak, že výpadek tranzitu bude muset někdo zaplatit.

„Regulované platby musejí pokrývat ekonomicky oprávněné náklady provozovatelů soustav. Dodávky domácím zákazníkům přitom nemohou být zajištěny bez fungující sítě tuzemského přepravce,“ přibližuje Kebort.

Úřad se podle něj bude snažit „o minimalizaci dopadů na domácí zákazníky“. Na druhou stranu nárůst poplatků za páteřní síť je podle ERÚ širší trend. „Na Slovensku či v Rakousku část regulovaných plateb pokrývající domácí tranzit také významně roste,“ uvádí Kebort. Nárůst je podle něj v obou zemích vyšší než v Česku, i když propad mezinárodního tranzitu byl u nás výraznější.

Poplatky pro NET4GAS nejsou ve fakturách samostatně vidět, jsou schované jako součást regulovaných distribučních poplatků. Spotřebitelé mohou podle Keborta dál počítat s tím, že budou v tomto součtu tvořit dál jen menší část. Na druhou stranu ale zbytek regulovaných plateb, které jdou menším distributorům spravujícím trubky mezi páteřní sítí a konečnými odběrateli, poroste také.

Důvodem má být příští rok takzvaný „vodárenský efekt“ – tedy skutečnost, že spotřeba plynu poslední dobou hodně klesá, a tak jednotkové náklady za každou přepravenou megawatthodinu musí o to víc růst. Toto bude příští rok další – a podle Keborta silnější – efekt, vedle vyšších poplatků pro NET4GAS.

„Do regulovaných cen jako celku negativně promlouvá především celkový pokles spotřeby zemního plynu. Velká část nákladů na provoz sítí má totiž fixní povahu, to znamená že tyto náklady neklesají (nebo jen minimálně) s poklesem spotřeby. To pak dopadá nejen na cenu přepravy, ale také distribuce,“ vysvětluje Kebort.

Podobný jev je v posledních letech vidět u elektřiny. I ta už v porovnání s energetickou krizí v minulých dvou letech podstatně zlevnila. Proti tomu ale jdou vyšší náklady na distribuci, a to kvůli nutnosti budovat nová vedení a vyztužit soustavu kvůli nově připojovaným obnovitelným zdrojům a nástupu nových fenoménů, jako je sdílení proudu.

V případě NET4GAS by ještě do hry mohla teoreticky vstoupit politická karta. Od loňska je vlastníkem plynařské firmy státní podnik ČEPS, kde akcionářská práva vykonává Ministerstvo průmyslu. Ceny energií budou před volbami dál ožehavé téma a vláda se může snadno dostat do situace, kdy bude potřebovat zdražování krotit na všech frontách.

Rozmlouvat manažerům NET4GAS jejich boj za zvýšení poplatků ale ministerstvo nehodlá, podle něj je vše výhradně v rukou ERÚ. „O případném navýšení nebo nenavýšení poplatků za přepravu plynu rozhoduje Energetický regulační úřad. Jeho rozhodování je zcela nezávislé na státu i Ministerstvu průmyslu a obchodu a řídí se pravidly danými zákonem, mimo jiné povinností zachovat bezpečnost dodávek a chránit spotřebitele,“ uvádí mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.

Zpětně vzato šlo – přinejmenším teoreticky – manko řešit na úkor původních vlastníků a věřitelů NET4GAS. Obvyklá kritika zní tak, že vláda koupila podnik zbytečně draze, protože kvůli konci tranzitu najednou neměl proti historicky nabraným dluhům odpovídající příjmy a de facto byl v bankrotu. Původní vlastníci ani věřitelé NET4GAS na to ale nijak nedoplatili. Věřitelé mají po zestátnění dostat zpět vše, co firmě půjčili, a původní vlastníci si podle nově vydané výroční zprávy ČEPS nakonec odnesou 7,9 miliardy korun.

„To je ale rozlité mléko, které už nemá smysl řešit. Hlavní problém nyní je, že domácí zákazníci platí za infrastrukturu, kterou nepotřebují,“ namítá šéf teplárenského sdružení Martin Hájek, podle něhož by bylo nyní žádoucí část nepotřebné infrastruktury zakonzervovat, o to účetně snížit objem aktiv NET4GAS a tím pádem zkrátit i nárok firmy na příjmy z regulovaných poplatků.

Ministerstvo průmyslu ale vidí situaci úplně jinak. Koupi NET4GAS líčí jako bezpečnostní rozhodnutí, které vrátilo státu kontrolu nad důležitou infrastrukturou, a tomu odpovídala i cena. Využití trubek navíc může podle Srnky brzy zase růst, a to z několika důvodů.

Jedním je hrozba zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a nutnosti zásobovat Slovensko nebo Rakousko z Německa. Význam plynu výhledově poroste také kvůli útlumu uhlí a očekávanému přechodu některých elektráren a tepláren na plyn. V delším horizontu Ministerstvo průmyslu sází na to, že zdejší trubky půjde použít pro přepravu vodíku, považovaného často za palivo budoucnosti.