Článek
Průměrná denní teplota v Česku v pátek klesla na 11,3 °C a podle Českého hydrometeorologického ústavu se teploty budou držet pod 13 °C minimálně do začátku příštího týdne. To je hranice topné sezóny. Topná sezóna 2022/2023 tím oficiálně začala, byť se topení může možná ještě v dalších týdnech vypnout.
Samotné září se na celkové spotřebě tepla pro vytápění za celé topné období podílí asi třemi procenty. Jak ale bude celá topná sezona vypadat, je jen těžko předvídatelné. „Predikce spotřeby tepla na zimu je v září věštěním z křišťálové koule. Až v březnu uvidíme, kdo se s předpovědí na zimu trefil,“ říká Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky.
Kdy topné sezony v minulých letech začínaly a kdy končily?
Na náročnost spotřeby energie k vytápění má vliv především počasí, které určuje délku trvání topné sezony. Nejdelší topná sezona za posledních deset let trvala 256 dní a její náročnost na vytápění odpovídala 4 605 tzv. denostupňům, které označují počet dnů, kdy se topilo, vynásobený rozdílem průměrných vnitřních a venkovních teplot.
Naopak nejméně náročný na vytápění byl rok 2018, kdy se topilo jen 191 dní a náročnost odpovídala 3 483 denostupňům. Loňská topná sezona patřila k těm náročnějším, kdy se topilo 246 dní. Letos se od ledna do května vytápělo 129 dní a další budou přibývat.
Pokud ale teploty dva dny za sebou stoupnou nad 13 stupňů s tím, že i na následující den je výhled na teplejší počasí, vytápění se přeruší. Pokud se však oteplí jen na den, nemá smysl topnou sezonu přerušovat. Z tohoto důvodu nejsou samotná data začátku a konce topné sezony tolik vypovídající.
„Většinou se tohle stává, když topná sezona začne už z kraje září. Většinou přijde zase nějaké oteplení a vytápění se přeruší,“ popisuje ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Podle něj to ale letos na podzim na přerušení vytápění moc nevypadá.
Na rozdíl od předchozích let to budou mít teplárníci nadcházející podzim, zimu a začátek jara těžší. „Jsou napjaté dodávky všech možných paliv. A není to jen plyn, ale i uhlí a biomasa,“ vysvětluje Hájek.
11 uhelným teplárnám v Česku do konce roku skončí výjimka z emisních limitů, kvůli které měly z uhlí přejít právě na plyn. Díky tzv. předcházení stavu nouze v teplárenství, které Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo v pondělí 5. září, ale výrobci tepla mohou přejít místo plynu na alternativní paliva, především na topný olej. Sníží se tak spotřeba plynu, kterého je v Evropě stále nedostatek.
Také díky zmírnění vyhlášky Ministerstva životního prostředí, která ve výjimečných situacích umožňuje aplikovat původní emisní limity, se mohou přechodu na plyn teplárny zatím vyhnout.
Nedostatek jednoho paliva se přelévá do těch dalších, kterými se ho snažíte nahradit. Jakmile vám chybí jedno palivo, tak zase chybí to další.
S dodávkami plynu pro Evropu je to aktuálně nejisté. Třetinu tuzemské roční spotřeby pokryje zkapalněný plyn (LNG) ze zámoří. Aktuálně k nám putuje mix amerického a norského plynu a dalšího LNG z jiných kontinentů. Surovinu z Ruska však Česko již od konce srpna neodebírá, neboť plynovodem Nord Stream 1 žádná nepřitéká.
Problém však nespočívá jen v plynu. Nedostatkovým zboží se může stát i dřevo a uhlí, kterým aktuálně teplárny, ale i domácnosti nahrazují plyn, který je drahý.
Nouze je způsobena hlavně nárůstem poptávky. „Nedostatek jednoho paliva se přelévá do těch dalších, kterými se ho snažíte nahradit. Jakmile vám chybí jedno palivo, tak zase chybí to další,“ popisuje Hájek.
Například v Plzni jsou už nyní problémy s dodávkami biomasy. Nemá ji totiž kdo zpracovat, odvézt z lesa, a tak tam čeká a hnije. „Odpad, tedy větve z vykácených stromů, se vyveze na hromadu na kraj lesa, a pak odpad musíte štěpkovat a dovézt jej do teplárny. Na to potřebujete techniku a lidi, což teď chybí,“ říká Hájek
Teplárny však zaznamenaly i začínající potíže s dodávkami uhlí. Toho je podle Hájka dostatek, ale jádro problému tkví v komplikované logistice. Zatím se ale ještě zjišťuje, zda není potíž i v těžbě. „Během několika dní bychom měli vědět víc,“ říká Hájek.
Budeme muset zavést to, co už mají v Německu, a to je upřednostnění vagónů s uhlím třeba i před osobní dopravou.
Podle něj je ale určitě problém s nedostatkem vagónů, v nichž se uhlí převáží. „Ty se v minulosti likvidovaly s tím, že bude vše zelené a uhlí nebude potřeba a teď samozřejmě vagony na uhlí chybí v celé Evropě,“ popisuje Hájek.
Řešením by bylo dopravu zrychlit, protože nyní vagony jezdí krokem. „Budeme muset zavést to, co už mají v Německu, a to je upřednostnění vagónů s uhlím třeba i před osobní dopravou. Jinak to funguje tak, že nákladní vlaky jezdí jen v mezerách, takže v noci a ještě pomalu,“ říká Hájek.
Přesto Hájek doufá, že uhlí bude během topné sezony dostatek a teplárny budou mít čím topit. Je ale třeba docílit toho, aby uhlí dostali ti nejpotřebnější. „Elektřiny máme relativně dost, ale jsou teplárny, které už hlásí problémy se zásobováním. Je potřeba to urgentně řešit,“ říká Hájek, který jde za sdružení v pátek věc řešit na Ministerstvo dopravy.
